Problematika tzv. „POCT“ vyšetření - pracovní text

Z označení „POCT“ (Point-of-Care Testing) vyplývá, že je to vyšetření realizované v místě péče o pacienta - u lůžka, u praktika, u pacienta doma, či v záchrance, ale v poslední době stále více a z různých důvodů také v laboratoři či na jejím detašovaném pracovišti.

Z hlediska konstrukce položek NČLP lze jednoznačně říci, že „POCT“ není procedura ani druh veličiny, ani systém a ani toto označení nepatří ke komponentě. Z hlediska položek NČLP toto označení ani do NČLP nepatří, byť lze u některých položek z jejich definice usoudit, že patří k položkám, s nimiž pracují analyzátory pro POCT vyšetření, ale je to jen nepřímý druhotný pohled.

Z označení „POCT“ dříve vyplývalo, že je to vyšetření zatížené větší nejistotou, že to je vyšetření, které je nutné s ohledem na jeho specifické vlastnosti odlišit od vyšetření provedeného v laboratoři. To ale už dnes většinou neplatí.

U „POCT“ vyšetření se často pracuje se stejnou procedurou, jako na velkém analyzátoru v laboratoři. Mnohdy i se stejným systémem, druhem veličiny a jednotkou. Ale i komponentou. Ke komponentě ale nutno poznamenat, že nemusí být vždy identická ve 100 %, protože specifičnost pro danou komponentu (tj. substanci, analyt) může být odlišná díky jinému řešení. Také procedura může být obecně podobná, ale technické řešení může být jiné a tím tedy i specifičnost pro analyt může být jiná. Toto vše se mnohdy ale těžko zjišťuje a vyhodnocuje.

Vyšetření s analyzátorem určeným pro „POCT“ vyšetření dokonce už dnes může realizovat také laboratoř přímo ve svých prostorách, takže ne v místě péče. Čímž se problematika komplikuje.

Dnes (tj. 2026) jsou i přístroje pro „POCT“, které pracují se srovnatelnou mírou nejistoty, jako velké stroje v laboratoři. Typickým příkladem je třeba PathFast a jeho hs-troponin I, který je prakticky identický z hlediska klinické výpovědi jako hs-troponin I Abbott.

Jsou samozřejmě ale také „POCT“ přístroje, které pracují s větší či velkou nejistotou a toto je třeba rozhodně zviditelnit. Toto bývá důvod, proč se neustále objevují žádosti pro zavedení tzv. POCT položek do NČLP – aby bylo umožněno jejich odlišení, aby byl umožněn jiných přístup a hodnocení.

A jsou a budou více a více zařízení, které bude nosit pacient u sebe (např. tzv. chytré hodinky), které budou realizovat mnohá vyšetření a průběžně odesílat třeba IS jeho praktického lékaře.

Pro úplnost nutno připomenout, že laboratoř může mít detašované pracoviště na ARO, kde provádí vyšetření na třeba i totožném analyzátoru, který má též přímo ve své laboratoři - zde se pak jedná o vyšetření v místě péče, jediným odlišením je tedy místo realizace vyšetření, což standardy umí vyřešit.

Vzniká klíčová otázka, jak s problémem „POCT“ z hlediska NČLP a standardů (DS4, FHIR)?

Po mnoha debatách je zřejmé, že nemůžeme „POCT“ jednoznačně považovat za něco, co je nutné z hlediska kvalitativního odlišovat. Toto je ale nutné posuzovat případ od případu.

Pojem „POCT“ se nedá ukrýt v proceduře (viz dále), určitě se nedá ukrýt v druhu veličiny, ani nepatří do názvu komponenty. Někdy by se dal lehce a jen nepřímo ukrýt do systému (viz dále).

Měli bychom začít nahlížet na „POCT“ jako na označení čehosi, co dosud nemá pevnou hranici, ale je nutné ji určit a zapracovat nejen do standardů a našeho povědomí.

Lze se zamýšlet nad tím, čím se vlastně POCT odlišuje. Hlavní je eliminace transportu do laboratoře a krátký čas do získání výsledku, někdy za cenu horší analytické kvality, což je vyváženo právě rychlostí. Takže někde zřejmě může něco jít stranou: kvalitní separace materiálu pro měření, jiný systém, zkrácená analýza, jiný princip? Výrobce může předstírat, že měřená komponenta je "to něco", ale může to být klidně analyt + metabolity + jiné látky + zkřížená reakce (kterou neumí patřičně odfiltrovat)?

Dále se odlišuje tím, že vyšetření může být realizováno bez předchozí objednávky a sdělení informací k odběru a dalších údajů, které se sdělují laboratoři. Jiné bude i provádějíc pracoviště

Pokud je vyšetření prováděno v laboratoři či u lůžka nebo v ordinaci praktika, jedná se z hlediska definice NČLP o stále stejná vyšetření. NČLP místo realizace neřeší.

V DS4 i v FHIR lze sdělit kde a kdo i kdy vyšetření provedl. Čili toto řeší standard.

A to je někdy první hlavní a chybný důvod, proč je žádána extra položka NČLP.

Na jakém přístroji bylo vyšetření realizováno, řeší standard. Informaci o přístroji lze zasílat. Z údaje by se dalo usoudit, jak na výsledek nahlížet, ale v praxi je toto dosud nesdělované a plošné zavedení je zatím nesnadné.

Jaká byla nejistota provedeného měření (případně jiné parametry) řeší standard … ale v praxi se toto zrovna takřka vůbec (či vůbec) nepoužívá - nesděluje. Je to velká letitá chyba, je nutná osvěta!

Ale toto je vlastně druhý hlavní důvod, proč je žádáno vytvořit extra položku NČLP pro tzv. „POCT“, kterou je třeba odlišit od jiných „nePOCT“. Kdybychom sdělovali nejistotu, mnohé se vyřeší.

Protože zavedení nejistoty do praxe (ve standardu už dávno je) bude nejednoduché a zdlouhavé, byl do DS4 doplněn alespoň primitivní nástroj - indikace, že výsledek je s vyšší mírou nejistoty (v DS4 v bloku vrn atribut vv_nej). Takto lze již nyní sdělovat alespoň upozornění.

Pokud jde o proceduru, většinou je u tzv. „POCT“ vyšetření obdobná, jako u analyzátorů velkých. Jen někdy je odlišná či specifická. Někdy se podrobnější informace o proceduře těžko dohledává.

Pokud jde o systém, tak u moči či slin je běžný, nelze takto nic rozlišit. Ale v případě krve se velmi často pracuje s kapilární krví, což by bylo jistým signálem pro odlišení, takže se nabízí založení položek se systémem B(c), leč otázkou je, zda se nejedná o materiál B(c) a systém P(c)?!

Tady může být problém. Toto je nutné dořešit.

Například u položky NČLP 01889 B_glukóza je v poznámce uvedeno:

„Položka je vyhrazena pouze pro měření koncentrace glukózy v hemolyzátu krve (koncentrace odvozena ze součtu plazmatického a buněčného obsahu glukózy).“

Toto by samozřejmě platilo i pro systém B(c). Takže pracovat zde se systémem P(c)?

Z proběhnuvších debat často vyplýval závěr, že POCT jako pojem by měl vymizet a že by se mělo více pracovat s nejistotami měření (preciznost, bias, klinická senzitivita a specifičnost…) a s jednoznačným uváděním místa provedení příslušného vyšetření a případně i okolností jeho vzniku.

Z jiných debat ale plyne, že POCT vyšetření budou častější a častější a budou vznikat zcela mimo laboratoře a bez předchozí objednávky (žádanky) a proto je nutné je patřičně a nově zapracovat do struktur datových standardů.

Uvítáme i váš pohled na tuto nejednoduchou problematiku.

Aktualizace: 30. 8. 2026