| Systém: | S |
| Komponenta: | Identif. protilátek po ad. - enz |
| Komponenta: | Identifikace n. protilátek po adsorpci v enz. testu |
| Druh veličiny: | Přítomnosti - seznam |
| Jednotka: | - |
| Procedura: | * |
| Klíč: | 60395 |
| NPU Code: |
| Gesce: | transfúzní lékařství |
| Vznik: | Měřené, odvozené nebo pozorované v laboratoři |
| Typ položky: | S |
| Formát ref. mezí: | bez referenčních mezí |
| Formát hodnoty: | strukturovaný text rozvinutý |
| Mezní hodnoty: |
| MTV: | ERAB, SP, X |
| Třída 1.: | Protilátky |
| Třída 2.: |
| Třída 3.: |
| Třída 4.: |
| Pokyny, poznámky, info: |
| Podklady pro preanalytickou fázi |
| Materiál: | Krev |
| Odběr do: | Sklo, plast s protisrážlivou přísadou - EDTA |
| Stabilita vzorku: | 18 - 26 °C: 24 h |
| 4 - 8 °C: 7 d |
| Text abstraktu ke komponentě |
|
Adsorpce protilátek je významná doplňková metoda při vyšetřování nepravidelných protilátek proti erytrocytům, zejména v
případech složitých směsí protilátek, kdy jejich vzájemná reaktivita komplikuje jednoznačnou identifikaci. Cílem
adsorpce je selektivní odstranění některých protilátek ze séra nebo plazmy a odhalení protilátek, jejichž přítomnost
byla v původním vzorku překryta. Pro adsorpci lze využít reagent Gamma PeG, který zvyšuje citlivost metody a v prostředí s nízkou iontovou silou urychluje adsorpci protilátek během inkubace. V případě autoprotilátek lze provést autoadsorpci pomocí vlastních erytrocytů pacienta. Tím jsou odstraněny autoprotilátky a v získaném séru či plazmě mohou zůstat případné klinicky významné aloprotilátky. U složitějších případů lze využít aloadsorpci pomocí erytrocytů dárců s definovaným antigenním zastoupením. U některých vzorků je vhodné před adsorpcí provést enzymatické ošetření erytrocytů. Enzym (ficin) zvyšuje reaktivitu antigenů některých systémů, zejména Rh, Kidd, Lewis a P1, čímž může zvýšit schopnost erytrocytů navázat a vysytit odpovídající protilátky ze séra. Současná inaktivace některých antigenů, např. systémů MNS a Duffy, může být využita při diferenciaci protilátek ve směsi. Sérum je po adsorpci obvykle stabilní 3 dny a lze jej použít pro identifikaci protilátek – viz abstrakt „Identifikace neprav. protilátek v enzymovém testu“. |
| Referenční meze |
| Viz též: |
| Identifikace protilátek po adsorpci - enz. |
| S |
| * |
| Přítomnosti - seznam |
| Systém: | S |
| Komponenta: | Identif. protilátek po ad. - enz |
| Komponenta: | Identifikace n. protilátek po adsorpci v enz. testu |
| Druh veličiny: | Přítomnosti - seznam |
| Jednotka: | - |
| Procedura: | Aglutinace (gel) |
| Klíč: | 60396 |
| NPU Code: |
| Gesce: | transfúzní lékařství |
| Vznik: | Měřené, odvozené nebo pozorované v laboratoři |
| Typ položky: | S |
| Formát ref. mezí: | bez referenčních mezí |
| Formát hodnoty: | strukturovaný text rozvinutý |
| Mezní hodnoty: |
| MTV: | ERAB, SP, X |
| Třída 1.: | Protilátky |
| Třída 2.: |
| Třída 3.: |
| Třída 4.: |
| Pokyny, poznámky, info: |
| Podklady pro preanalytickou fázi |
| Materiál: | |
| Odběr do: | |
| Text abstraktu ke komponentě |
|
Adsorpce protilátek je významná doplňková metoda při vyšetřování nepravidelných protilátek proti erytrocytům, zejména v
případech složitých směsí protilátek, kdy jejich vzájemná reaktivita komplikuje jednoznačnou identifikaci. Cílem
adsorpce je selektivní odstranění některých protilátek ze séra nebo plazmy a odhalení protilátek, jejichž přítomnost
byla v původním vzorku překryta. Pro adsorpci lze využít reagent Gamma PeG, který zvyšuje citlivost metody a v prostředí s nízkou iontovou silou urychluje adsorpci protilátek během inkubace. V případě autoprotilátek lze provést autoadsorpci pomocí vlastních erytrocytů pacienta. Tím jsou odstraněny autoprotilátky a v získaném séru či plazmě mohou zůstat případné klinicky významné aloprotilátky. U složitějších případů lze využít aloadsorpci pomocí erytrocytů dárců s definovaným antigenním zastoupením. U některých vzorků je vhodné před adsorpcí provést enzymatické ošetření erytrocytů. Enzym (ficin) zvyšuje reaktivitu antigenů některých systémů, zejména Rh, Kidd, Lewis a P1, čímž může zvýšit schopnost erytrocytů navázat a vysytit odpovídající protilátky ze séra. Současná inaktivace některých antigenů, např. systémů MNS a Duffy, může být využita při diferenciaci protilátek ve směsi. Sérum je po adsorpci obvykle stabilní 3 dny a lze jej použít pro identifikaci protilátek – viz abstrakt „Identifikace neprav. protilátek v enzymovém testu“. |
| Referenční meze |
| Viz též: |
| Identifikace protilátek po adsorpci - enz. |
| S |
| Přítomnosti - seznam |
| Systém: | P |
| Komponenta: | Identif. protilátek po ad. - enz |
| Komponenta: | Identifikace n. protilátek po adsorpci v enz. testu |
| Druh veličiny: | Přítomnosti - seznam |
| Jednotka: | - |
| Procedura: | * |
| Klíč: | 60393 |
| NPU Code: |
| Gesce: | transfúzní lékařství |
| Vznik: | Měřené, odvozené nebo pozorované v laboratoři |
| Typ položky: | S |
| Formát ref. mezí: | bez referenčních mezí |
| Formát hodnoty: | strukturovaný text rozvinutý |
| Mezní hodnoty: |
| MTV: | ERAB, SP, BP, X |
| Třída 1.: | Protilátky |
| Třída 2.: |
| Třída 3.: |
| Třída 4.: |
| Pokyny, poznámky, info: |
| Podklady pro preanalytickou fázi |
| Materiál: | Krev |
| Odběr do: | Sklo, plast s protisrážlivou přísadou - EDTA |
| Stabilita vzorku: | 18 - 26 °C: 24 h |
| 4 - 8 °C: 7 d |
| Text abstraktu ke komponentě |
|
Adsorpce protilátek je významná doplňková metoda při vyšetřování nepravidelných protilátek proti erytrocytům, zejména v
případech složitých směsí protilátek, kdy jejich vzájemná reaktivita komplikuje jednoznačnou identifikaci. Cílem
adsorpce je selektivní odstranění některých protilátek ze séra nebo plazmy a odhalení protilátek, jejichž přítomnost
byla v původním vzorku překryta. Pro adsorpci lze využít reagent Gamma PeG, který zvyšuje citlivost metody a v prostředí s nízkou iontovou silou urychluje adsorpci protilátek během inkubace. V případě autoprotilátek lze provést autoadsorpci pomocí vlastních erytrocytů pacienta. Tím jsou odstraněny autoprotilátky a v získaném séru či plazmě mohou zůstat případné klinicky významné aloprotilátky. U složitějších případů lze využít aloadsorpci pomocí erytrocytů dárců s definovaným antigenním zastoupením. U některých vzorků je vhodné před adsorpcí provést enzymatické ošetření erytrocytů. Enzym (ficin) zvyšuje reaktivitu antigenů některých systémů, zejména Rh, Kidd, Lewis a P1, čímž může zvýšit schopnost erytrocytů navázat a vysytit odpovídající protilátky ze séra. Současná inaktivace některých antigenů, např. systémů MNS a Duffy, může být využita při diferenciaci protilátek ve směsi. Sérum je po adsorpci obvykle stabilní 3 dny a lze jej použít pro identifikaci protilátek – viz abstrakt „Identifikace neprav. protilátek v enzymovém testu“. |
| Referenční meze |
| Viz též: |
| Identifikace protilátek po adsorpci - enz. |
| P |
| * |
| Přítomnosti - seznam |
| Systém: | P |
| Komponenta: | Identif. protilátek po ad. - enz |
| Komponenta: | Identifikace n. protilátek po adsorpci v enz. testu |
| Druh veličiny: | Přítomnosti - seznam |
| Jednotka: | - |
| Procedura: | Aglutinace (gel) |
| Klíč: | 60394 |
| NPU Code: |
| Gesce: | transfúzní lékařství |
| Vznik: | Měřené, odvozené nebo pozorované v laboratoři |
| Typ položky: | S |
| Formát ref. mezí: | bez referenčních mezí |
| Formát hodnoty: | strukturovaný text rozvinutý |
| Mezní hodnoty: |
| MTV: | ERAB, SP, BP, X |
| Třída 1.: | Protilátky |
| Třída 2.: |
| Třída 3.: |
| Třída 4.: |
| Pokyny, poznámky, info: |
| Podklady pro preanalytickou fázi |
| Materiál: | |
| Odběr do: | |
| Text abstraktu ke komponentě |
|
Adsorpce protilátek je významná doplňková metoda při vyšetřování nepravidelných protilátek proti erytrocytům, zejména v
případech složitých směsí protilátek, kdy jejich vzájemná reaktivita komplikuje jednoznačnou identifikaci. Cílem
adsorpce je selektivní odstranění některých protilátek ze séra nebo plazmy a odhalení protilátek, jejichž přítomnost
byla v původním vzorku překryta. Pro adsorpci lze využít reagent Gamma PeG, který zvyšuje citlivost metody a v prostředí s nízkou iontovou silou urychluje adsorpci protilátek během inkubace. V případě autoprotilátek lze provést autoadsorpci pomocí vlastních erytrocytů pacienta. Tím jsou odstraněny autoprotilátky a v získaném séru či plazmě mohou zůstat případné klinicky významné aloprotilátky. U složitějších případů lze využít aloadsorpci pomocí erytrocytů dárců s definovaným antigenním zastoupením. U některých vzorků je vhodné před adsorpcí provést enzymatické ošetření erytrocytů. Enzym (ficin) zvyšuje reaktivitu antigenů některých systémů, zejména Rh, Kidd, Lewis a P1, čímž může zvýšit schopnost erytrocytů navázat a vysytit odpovídající protilátky ze séra. Současná inaktivace některých antigenů, např. systémů MNS a Duffy, může být využita při diferenciaci protilátek ve směsi. Sérum je po adsorpci obvykle stabilní 3 dny a lze jej použít pro identifikaci protilátek – viz abstrakt „Identifikace neprav. protilátek v enzymovém testu“. |
| Referenční meze |
| Viz též: |
| Identifikace protilátek po adsorpci - enz. |
| P |
| Přítomnosti - seznam |