Abstrakt
Určení pH moče testačním proužkem. Uvedeny analytické parametry metody a příčiny odchylek od fyziologického rozpětí pH.
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Návod na chemické vyšetření moče
Fyziologická variabilita
Normální moč má pH mezi 5,0 - 6,0 s krajními mezemi dle zátěže H+ ionty od 4,5 do 8,0. Za fyziologických okolností závisí pH moče především na příjmu potravy. Příjem bílkovin pH moče snižuje tím, že se při oxidaci aminokyselin tvoří silné anorganické kyseliny (sírová ze sirných aminokyselin Met, CysSH, CysS a chlorovodíková při oxidaci dibazických aminokyselin Lys a Arg). Běžná dieta vede k produkci asi 1 mmol iontů H+ na 1 kg tělesné hmotnosti za den.
H+ ionty jsou eliminovány dvěma způsoby :
- vazbou na akceptory (bikarbonátový a další nárazníkové systémy v plazmě)
- exkrecí NH4+ iontů tubulárními buňkami za účasti glutaminu
Větší množství zeleniny v potravě moč alkalizuje.
Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci
Alkalické pH:
Hodnoty nad 6,0 signalizují možnost systémové alkalózy (metabolické nebo respirační). Dalšími hlavními možnostmi jsou
- močová infekce s tvorbou amoniaku v močovém měchýři nebo arteficiálně při delším stání moče. Zejména infekce species Proteus jsou schopny rychlé tvorby amoniaku a značné alkalizace moče již ve vývodných močových cestách.
- účinek některých léků, zejména inhibitorů karboanhydrázy, a léčebné použití bikarbonátů.
Přímé následky abnormálních koncentrací
Při kyselém pH jsou méně rozpustné některé proteiny, což většinou nemá patofyziologický význam (ale je příznivé pro odečet válců v sedimentu). Při urátové litiáze ovšem vede pH pod 6,5 ke zvýšené možnosti nukleace a tvorby krystalů kyseliny močové a základním terapeutickým opatřením je alkalizace solemi s metabolizovatelnými organickými anionty a tedy alkalizace moči (natrium citrát apod.)
Referenční intervaly
Referenční rozmezí je mezi pH 5 - 6, krajní hodnoty, kterých mohou zdravé ledviny dosáhnout, jsou 4,5 až 8,0.
Interference in-vivo
Léčebné použití inhibitorů karboanhydrázy (acetazolamid, chlorthiazid) moč alkalizuje.
Další vlivy jsou obecně dány odchylkami v intermediárním metabolismu, udržováním acidobazické rovnováhy a orgánovými dysfunkcemi (plíce, ledviny).
Znaky analytické metody
Screeningové vyšetření, nutné pro hodnocení řady fyziologických i patofyziologických procesů (v oblasti intermediárního metabolismu, nutričních vlivů, medikace) a rovněž pro interpretaci ostatních parametrů močového nálezu.
Poměrně dobré shody bylo dosaženo při kontrolním cyklu (Friedecký, 1996) zmíněném mezi deklarovanou hodnotou změřenou pH-metrem a výsledky proužkové analytiky.
Vizuální škála má dělení od pH 5 (oranžová barva) do 9 (zelená barva). Spektrofotometrické vyhodnocení zahrnuje ještě mezihodnotu 6.5, která je považována za důležitou a mezní (nejvyšší) pro normální pH moči. Detekční pole obsahuje kombinaci dvou acidobazických indikátorů - metylenová červeň a bromthymolová modř, umožňující uvedené barevné přechody. Dle multicentrické studie (Gambke, 1994) byla shoda fotometrického a vizuálního hodnocení 72,8 % při hlavní a 98,2 % při zahrnutí laterálních diagonál. Při srovnání s objektivním měřením pH-metrem byla tato shoda při respektování uvedených škálových hodnot jako středu pásem pro pH-metr 74,3 % resp. 98,5 %, tedy výborná. Biologický rozptyl může nastat v celém rozsahu škály pH, alkalické moče jsou podezřelé z dlouhého stání vzorku a významné uroinfekce (tvorba amoniaku zvláště při bakteriurii).
Použití pro klinické účely
Za horní varovnou mez se považuje pH 6,5 a při hodnotách nad 7 v první ranní moči jde vždy o podezření na močovou infekci. =Samozřejmě je nutné vyloučit arteficiální bakteriální přerůstání in vitro, dané zejména dlouhým intervalem mezi vymočením a vyšetřením moči. Jak bylo uvedeno, významný vliv na pH moči má příjem potravy (masitá strava moč acidifikuje, vegetariánská naopak) a stav intermediárního metabolismu (systémová acidóza a alkalóza z metabolických i respiračních příčin). Naopak při riziku urátové lithiázy jsou při kyselém pH uráty nerozpustné a je snaha kontrolovaně zvýšit pH moči podáváním alkalizujících sloučenin (citrátových solí) na 6,2 - 6,8. Při významné poruše tubulárních funkcí je porušena i jejich acidobazická regulační funkce a pH se ustaluje většinou na hodnotách kolem 6,8.
Literatura
1. Schück, O., Tesař V., Teplan V. a kol.: Klinická nefrologie, Avicenum, 1995
2. Colombo, J.P., Peheim, E.: s. 53 - 85. In: Klinisch-chemische Urindiagnostik. Ed. Colombo J.P., LABORLIFE Verlaggemeinschaft.
3. Urinanalysis with test from Boehringer Mannheim. Firemn tisk.
4. Gambke, B. etal.: Miditron Multicenter Evaluation - Workshop. Klin. Lab. 40, 1994, s. 262-268
5. Nejedlý, B., Tobiška, J., Zahradníček, L.: Základní a morfologické vyšetření moče. Účelová publikace ministerstva zdravotnictví ČSR 1988
6. Den chemické a morfologické analýzy moče, IVZP a Boehringer Mannheim, 20.3.1993
7. Friedecký, B., Kratochvíla, J., Budina, M.: Kontrolní cyklus SEKK k posuzování jakosti vyšetřování moče diagnostickými proužky. 13/96. FONS, leden 1996, s. 13 - 16
Autorské poznámky
Revize 11. 9. 1996, Zdeněk Mašek
Win revize 2. 6. 1999, Gustav Louženský