Ke zrušení

 

OSN-SAbstraktOSN-E

Stopový prvek, nekov. Přichází do organismu v poodobě iodidových iontů, rychle se vstřebává. Z krve vychytáván štítnou žlázou, oxiduje se na jód. Ten je důležitý při biosyntéze hormonů štítné žlázy (thyroxin  = tetrajodthyronin a trijodthyronin). Při dlouhodobém nedostatku jodu dochází k hypertrofii štítné žlázy (struma). Denní potřeba jodu je asi 1,2 µmol (150 mg), je kryta jeho obsahem v pitné vodě, přidává se do kuchyňské soli. Příjem jódu mohou inhibovat dusičnany, chloristany a lithium, též některé rostlinné inhibitory. Nejlepší ukazatel deficitu jódu je jeho snížený odpad močí (jodurie).

 

OSN-STerminologieOSN-E

 

OSN-SSynonymaOSN-E

 

OSN-SKlasifikační kódyOSN-E

 

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

 

OSN-SChemická a fyzikální charakteristika, struktura a povaha analytuOSN-E

 

OSN-SRole v metabolismuOSN-E

 

OSN-SZdroj (syntéza, příjem)OSN-E

 

OSN-SDistribuce v organismu, obsah ve tkáníchOSN-E

 

OSN-SZpůsob vylučování nebo metabolismusOSN-E

 

OSN-SBiologický poločasOSN-E

 

OSN-SKontrolní (řídící) mechanismyOSN-E

 

OSN-SLiteraturaOSN-E

 

OSN-SPoznámkyOSN-E

 

OSN-SAppendixyOSN-E

 

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Text prof. Kazdy

 

            11.1. Význam: Jód (J) je esenciální složkou hormonů štítné žlázy. Jeho nedostatek či nadbytek je spojen s hypo- či hyperthyreózou.

            11.2. Zásoba, metabolismus: Zásoba v těle je asi 120-160 µmol (15-20 mg), 70 % z toho je ve štítné žláze. Z ostatních orgánů je více ve slinných žlazách. Potravou jsou přiváděny anorganické jodidy, jejich absorpce ve střevech je rychlá a účinná. Nejvíce J je v mase mořských živočichů, méně i v hrachu a jídlech z jater. Vylučování se děje hlavně močí.

            Vstřebaný J je rychle vychytáván štítnou žlázou 0,5 µmol/den (asi 60 µg/den) a užit při syntéze makromolekul tyreoglobulinu. Z toho se proteolýzou uvolňují jódtyroniny.

            Z dalších stopových prvků se při syntéze hormonů štítné žlázy uplatňují i Co a Mn. Tyto hormony mají význam pro termoregulaci, růst kostí, zrání centrálního nervového systému dětí i pro vývoj pohlavních orgánů. Ovlivňují vzhled kůže.

            11.3. Vztah k reakci akutní fáze: přímý není, celková aktivita hormonů štítné žlázy klesá.

            11.4. Deficit - příčiny: Půda v ČR je J chudá a jeho přívod potravou je nedostatečný.

            11.5. Deficit - příznaky: Strumy jsou u naší mládeže časté. Deficit J ohrožuje již vývoj lidského plodu. Děti jsou ohroženy zpomalením růstu a kretenismem, mentálními deficity, hluchoněmostí a neurologickými abnormalitami. Nevyvíjí se sexuální orgány a je častá sterilita. Při hypotyreóze klesá bazální metabolismus, je zimomřivost, kůže je suchá a drsná, vlasy vypadávají.

            11.6. Terapie: Denní potřeba J je u dospělého 150 µg, trochu větší je v těhotenství. U dětí do 1 roku je to 50 µg, do 3 let 70 µg, do 6 let 90 µg a pro věk 7-12 let 120 µg. V jodidové soli je obsah J 17 µg/1g. Bez kombinace 5 g této soli a 100-150 g mořských ryb není naše potřeba J kryta.

            11.7. Toxicita: Akumulace J vzniká nadměrným přívodem jodidované soli a vstřebáváním produktů obsahujících J (antiseptika, barviva). Projevuje se zvýšením metabolismu, hyperreaktivitou, pocity horkosti, vzrušivosti, agresivitou, exoftalmem a poruchami rytmu, které mohou vést až k srdeční zástavě.

            11.8. Laboratoř: J vázaný na bílkoviny v séru 276-550 nmol/l (35-70 µg/l) je zároveň mírou cirkulujícího tyroxinu. Toto vyšetření je dnes nahraženo přímo vyšetřením tyroxinu, trijodtyroninu a v indikovaných případech TSH (tyreoidu stimulujícího hormonu). Vyšetření v moči: po podání radioaktivního J se sleduje jeho vylučování močí. Referenční hodnoty: 30-70 % je vyloučeno do 24 hod., 44-88 % do 48 hod. Při hypotyreóze se vyloučí do 48 hod. 70-92 %, při tyreotoxikóze < 20 % do 24 hod. a 6-35 % do 48 hod. Vylučování je ovšem sníženo i u renálních onemocnění.