Ke zrušení
Abstrakt
Stopový prvek, nekov.
Přichází do organismu v poodobě iodidových iontů, rychle se vstřebává.
Z krve vychytáván štítnou žlázou, oxiduje se na jód. Ten je důležitý při biosyntéze
hormonů štítné žlázy (thyroxin =
tetrajodthyronin a trijodthyronin). Při dlouhodobém nedostatku jodu dochází
k hypertrofii štítné žlázy (struma). Denní potřeba jodu je asi 1,2
µmol (150 mg), je kryta jeho obsahem v pitné vodě, přidává se do kuchyňské
soli. Příjem jódu mohou inhibovat dusičnany, chloristany a lithium, též některé
rostlinné inhibitory. Nejlepší ukazatel deficitu jódu je jeho snížený odpad
močí (jodurie).
Terminologie
Synonyma
Klasifikační kódy
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
Chemická a fyzikální
charakteristika, struktura a povaha analytu
Role v metabolismu
Zdroj (syntéza, příjem)
Distribuce v organismu, obsah
ve tkáních
Způsob vylučování nebo
metabolismus
Biologický poločas
Kontrolní (řídící) mechanismy
Literatura
Poznámky
Appendixy
Autorské poznámky
11.1.
Význam: Jód (J) je esenciální složkou hormonů štítné žlázy. Jeho nedostatek či
nadbytek je spojen s hypo- či hyperthyreózou.
11.2.
Zásoba, metabolismus: Zásoba v těle je asi 120-160 µmol (15-20 mg), 70 % z toho
je ve štítné žláze. Z ostatních orgánů je více ve slinných žlazách. Potravou
jsou přiváděny anorganické jodidy, jejich absorpce ve střevech je rychlá a
účinná. Nejvíce J je v mase mořských živočichů, méně i v hrachu a jídlech z
jater. Vylučování se děje hlavně močí.
Vstřebaný
J je rychle vychytáván štítnou žlázou 0,5 µmol/den (asi 60 µg/den) a užit při
syntéze makromolekul tyreoglobulinu. Z toho se proteolýzou uvolňují
jódtyroniny.
Z
dalších stopových prvků se při syntéze hormonů štítné žlázy uplatňují i Co a
Mn. Tyto hormony mají význam pro termoregulaci, růst kostí, zrání centrálního
nervového systému dětí i pro vývoj pohlavních orgánů. Ovlivňují vzhled kůže.
11.3.
Vztah k reakci akutní fáze: přímý není, celková aktivita hormonů štítné žlázy
klesá.
11.4.
Deficit - příčiny: Půda v ČR je J chudá a jeho přívod potravou je nedostatečný.
11.5.
Deficit - příznaky: Strumy jsou u naší mládeže časté. Deficit J ohrožuje již
vývoj lidského plodu. Děti jsou ohroženy zpomalením růstu a kretenismem,
mentálními deficity, hluchoněmostí a neurologickými abnormalitami. Nevyvíjí se
sexuální orgány a je častá sterilita. Při hypotyreóze klesá bazální
metabolismus, je zimomřivost, kůže je suchá a drsná, vlasy vypadávají.
11.6.
Terapie: Denní potřeba J je u dospělého 150 µg, trochu větší je v těhotenství.
U dětí do 1 roku je to 50 µg, do 3 let 70 µg, do 6 let 90 µg a pro věk 7-12 let
120 µg. V jodidové soli je obsah J 17 µg/1g. Bez kombinace
11.7.
Toxicita: Akumulace J vzniká nadměrným přívodem jodidované soli a vstřebáváním
produktů obsahujících J (antiseptika, barviva). Projevuje se zvýšením
metabolismu, hyperreaktivitou, pocity horkosti, vzrušivosti, agresivitou,
exoftalmem a poruchami rytmu, které mohou vést až k srdeční zástavě.
11.8. Laboratoř: J vázaný na bílkoviny v séru 276-550 nmol/l (35-70 µg/l) je zároveň mírou cirkulujícího tyroxinu. Toto vyšetření je dnes nahraženo přímo vyšetřením tyroxinu, trijodtyroninu a v indikovaných případech TSH (tyreoidu stimulujícího hormonu). Vyšetření v moči: po podání radioaktivního J se sleduje jeho vylučování močí. Referenční hodnoty: 30-70 % je vyloučeno do 24 hod., 44-88 % do 48 hod. Při hypotyreóze se vyloučí do 48 hod. 70-92 %, při tyreotoxikóze < 20 % do 24 hod. a 6-35 % do 48 hod. Vylučování je ovšem sníženo i u renálních onemocnění.