Abstrakt
Stanovení
inzulinu v plazmě je vhodné provádět během provokačních testů po glukose nebo
tolbutamidu. Jednorázové stanovení plazmatického inzulinu má jen malou
diagnostickou hodnotu. Stanovení však vadí exogenní inzulin a především cirkulující
protilátky proti němu. Provokační testy je možné použít k rozlišení
diabetu typu 1 (inzulindependentního) od diabetu typu 2
(non-inzulindependentního). U dětí s porušenou tolerancí glukosy lze takto
předpovědět, jaký typ se může případně vyvinout. Také diferenciální diagnostika
hypoglykemie s hyperinzulinismem a bez hyperinzulinismu je důležitá z
terapeutického hlediska. Tumory beta-buněk nebo nesidioblastom se léčí
chirurgicky nebo diazoxidem, zatímco hypoglykemie bez hyperinzulinismu obvykle
jen glukosou.
Referenční intervaly
Fyziologické hodnoty
inzulinu v plazmě (nalačno):
děti: 6
- 18 U/l 0, 25 - 0, 75 µg/l 43 - 108 pmol/l
dospělí: 8
- 24 U/l 0, 34 - 1, 00
µg/l 58
- 172 pmol/l
Autorské poznámky
Jaroslav Masopust