Úvod k Národnímu číselníku laboratorních položek (NČLP)

 

Při objednáváni nebo sdělování výsledků měření a pozorování v klinických laboratořích je nutné jednoznačně definovat veličinu, ke které se hodnota (tj. výsledek měření nebo pozorování) přiřadí. Pojem “veličina” je v tomto smyslu pojednáván jako tzv. určitá vlastnost, zahrnující vždy informaci o vyšetřovaném systému a komponentě. Komponenta je předmětem měření nebo pozorování (příkladem pro analyt je glukóza, pro buňku erytrocyt, pro vlastnost např. syntéza atd.). Systém je ohraničená část vesmíru, ve kterém se komponenta vyskytuje (například prostředí, pacient, krev, plazma, moč). Třetí určující charakteristikou je druh veličiny (například hmotnost, délka, látková koncentrace, kompatibilita, přítomnost). Druh veličiny určuje jednotku měření (například kg, metr, mol/l, katal/l a jejich násobky), podrobnější specifikaci veličiny doplňuje typ procedury (absorpční spektrofotometrie, mikroskopie, FPIA atd.). Tato pětice pojmů tvoří koncepční základ NČLP a jednotlivé laboratorní položky se definují tak, že se výše uvedená pětice sestaví z předem definovaných stavebních kamenů, uložených v příslušných číselnících. K této pětici pojmů je přiřazen jednoznačný klíč NČLP.

 

Národní číselník laboratorních položek využívají především klinické laboratoře, zaměřené na klinickou biochemii, klinickou hematologii, klinickou imunologii, nukleární medicínu (metody in vitro), laboratorní část transfúzního lékařství, klinickou mikrobiologii, sérologii a podobné. NČLP se využívá pro požadování laboratorních testů, vydávání jejich výsledků, při práci s laboratorními testy, při archivaci laboratorních dat a při všech ostatních činnostech, kde je to vhodné. Ve zdravotnických informačních systémech se používá zejména pro definici položek stanovených nejen v klinických laboratořích, ale obecně v komplementu. Dále jej lze využít pro přenosy dat v rámci Datového standardu pro předávání dat o pacientech mezi informačními systémy zdravotnických zařízení ve smyslu metodického návodu Ministerstva zdravotnictví.

 

Na národní úrovni je udržován NČLP centrálně ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Je tak současně zajištěna vazba na odpovídající verzi ”Datového standardu pro předávání dat o pacientech mezi informačními systémy zdravotnických zařízení".

 

Na lokální úrovni aplikaci zajišťuje pověřený odborný pracovník laboratoře tak, že pro každou měřenou (a vydávanou, sdělovanou) položku laboratoře zvolí vhodný protějšek v Národním číselníku laboratorních položek a zajistí tak jednoznačnou vazbu (včetně doplnění dalších potřebných informací). Způsob vytváření vazeb závisí na řešení konkrétního laboratorního informačního systému. Vzhledem k vysoce odborné povaze tvorby těchto vazeb v konkrétní laboratoři je nevhodné svěřit úkol pracovníkům externích organizací, zajišťujících například údržbu laboratorního informačního systému. Vytvoření správných vazeb je předpokladem pro elektronickou komunikaci mezi informačními systémy a má také bezprostřední vztah k problematice "správné laboratorní praxe".

 

Odkazy

Viz též:  

NČLP - základní informace, popis a teorie