Abstrakt
Glykoprotein o molekulové
hmotnosti 67 kDa, gen pro jeho syntézu je na 18. chromozomu. Funkčně je to
významný přímý inhibitor plazminu. Vazebná afinita antiplazminu je zamířena
proti lyzinovému vazebnému místu plazminu. Asi 30% molekul antiplazminu není
schopno této vazby. Kromě neutralizace plazminu je alfa-2-antiplazmin schopen
štěpit FXIIa, kalikrein, FXIa, FXa, trombin, tPA a uPA.
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
Role v metabolismu
Fibrinolýza je
reparační proces zajišťující rekanalizaci poraněné cévy po zhojení defektu cévní
stěny. Základním prekurzorem je plazminogen, který je
svými aktivátory štěpen na vlastní efektorový enzym – plazmin. Protože je
proces fibrinolýzy (stejně jako koagulace) nutné regulovat tak, aby byla pro
zachování funkce organismu v optimální rovnováze s koagulačními
mechanismy, jsou v plazmě přítomny specifické inhibitory, které plynule
omezují buď aktivaci plazminogenu (PAI), nebo vyvazují plazmin
(alfa-2-antiplazmin).
Pro objasnění
funkce alfa-2-antiplazminu je nutné si objasnit vlastní formování fibrinového
koagula. Plazminogen a tedy i plazmin má vazebné místo pro fibrinogen.
Polymerací fibrinových monomerů je plazminogen vestavován přímo do fibrinové
sítě. I tento krok má svůj inhibitor: HRGP - histidinem bohaté glykoproteiny,
patří mezi negativní reaktanty akutní fáze zánětu, soutěží s plazminogenem
o vazebné místo na fibrinogenu.
Současně
s plazminogenem je do fibrinové sítě vestavěn i alfa-2-antiplazmin
prostřednictvím FXIII.
Fibrinolýza je
nejvýznamněji aktivována sekrecí tkáňového aktivátoru plazminogenu (tPA)
z endotelií, z monocytů. Malé množství tPA je též přítomno
v trombocytech a může tedy působit i uvnitř trombu. Současně je
fibrinolýza aktivována méně významně i cestou FXII.
Je tedy zřejmé, že
antiplazmin vázaný v trombu, brání předčasné lýze fibrinové sítě plazminem
z plazminogenu aktivovaného tPA pocházejícím z destiček tvořících
stroma koagula. Protože plazmin vázaný na fibrin je mnohem odolnější inhibici
než plazmin volný, dochází k mírné převaze fibrinolýzy uvnitř koagula.
Z okolních buněk uvolněný tPA (endotelie, monocyty) aktivuje fibrinolýzu
na povrchu koagula a přítomný antiplazmin vyváže zejména uvolněný plazmin.
Plazmin, který je vázán na fibrin, je relativně odolný inhibici antiplazminem.
Při odbourávání fibrinu se odhalují další vestavěné molekuly plazminogenu,
obnažují se koncové karboxylované lyziny fibrinu, na které se váží další
molekuly tPA a plazminogenu a tak se stále více molekul zapojuje do lýzy
koagula. V místě koncových karboxylovaných lyzinů je též místo vazby TAFI
(trombinem aktivovaný inhibitor fibrinolýzy), který tak kompeticí brání
vstupování tPA a plazminogenu do procesu a fibrinolýzu zpomaluje.
Zdroj (syntéza, příjem)
Syntetizován v játrech.
Distribuce v organismu, obsah ve tkáních
Hladina v plazmě je 0,05 – 0,07 g/l, vyjádřeno v jednotkách
0,8 – 1,2
Biologický poločas
60 hodin
Literatura
Matýšková a kol: Hematologie pro
zdravotní laboranty, ID VPZ Brno 1999
Autorské
poznámky