Abstrakt
Mikroskopické vyšetření močového sedimentu - systém Fast Read nebo za použití standardního krycího sklíčka
Seznam souvisejících dokumentů
Kódy, názvy, definice a terminologie
Návod na morfologické vyšetření moče VZP sazebník výkonů 50045, 801
Jde o rutinní metodu.
Princip a metoda postupu
Mikroskopické vyšetření 10x koncentrovaného močového sedimentu (případně nativní moče) při 400 - 450 násobném zvětšení v 10 zorných polích o síle vrstvy 100 um - systém Fast Read 10 nebo ve 20 zorných polích při použití 20 µl sedimentu a standardního krycího sklíčka 20x20 mm - síla vrstvy 50 um - podrobnosti viz Pracovní postup. Oba výsledky odpovídají přibližně vyšetření 1 µl nativní moče. Doporučené je obarvení sedimentu. Provede se odečet počtu erytrocytů, leukocytů, válců v 1 µl, u bakterií a dalších složek sedimentu jejich zařazením do několika stanovených rozmezí zpravidla formou slovního popisu. Dosud rozšířený způsob, který považujeme zejména v případě erytrocytů, leukocytů a válců za překonaný, je uvádění počtu komponent sedimentu na zorné pole, z.p. resp. arbitrární jednotky - viz také U_morfologie doplněk. Nové a u nás zatím nepoužívané postupy jsou uvedeny ve stejném odkazu.
Místo provádění postupu
Močová laboratoř OKB. Výsledek mikroskopického hodnocení je ukládán do vstupu reflexního fotometru (v našem případě MIDITRON), který tiskne integrovaný močový nález. Možný je i jiný vstup do laboratorního informačního systému (LIS).
Bezpečnostní aspekty a podmínky prostředí
Obecné předpisy bezpečnost při práci s biologickým materiálem.
Fáze před vyšetřením (příprava pacienta)
Jde o semikvantitativní stanovení erytrocytů, leukocytů a válců v 1 µl moče a kvalitativní (slovní hodnocení) vyšetření u typu válců, bakterií, krystalů, drtě, hlenu apod. Je důležité především pro diagnostiku nefropatií a onemocnění vývodných močových cest.
Analytická proveditelnost
Používá se sediment získaný odstředěním moče při 400-600g (1500 - 2000 rpm v běžné centrifuze o r = 15 cm). Supernatant se odstraní tak, aby byl výsledný sediment proti nativní moči pokud možno přesně zahuštěn 10x. Optimální výchozí objem je 10 ml moče. V případě vysoké koncentrace (záplavy) některého z hodnocených elementů při mikroskopickém hodnocení se provede nové vyšetření po dodatečném zpětném naředění sedimentu 10x fyziologickým roztokem nebo se vyšetří původní (nekoncentrovaná) moč.
Časová dostupnost
Vyšetření se provádí ihned po doručení vzorku první ranní moče, chemickém vyšetření proužkem a centrifugaci tak, aby se minimalizovala časová prodleva od získání moče do vyšetření sedimentu. Při delším stání moče, zvláště za nízké specifické hmotnosti (osmolality) a alkalického pH, dochází rychle k lýze elementů a vypadávání krystalů. Čas pečlivého vyšetření 20 zorných polí při použití mikroskopických sklíček nebo 10 zorných polí na umělohmotné destičce Fast Read 10 závisí na zkušenosti laboratorního pracovníka. Běžně se udává v rozmezí 3 - 15 minut. Dolní časovou hranici je třeba brát jako minimální, horní hranice bude platit pro komplikovaný nález.
Ekonomické náklady
Plastové pomůcky dodávané řadou firem - např. Dispolab, Kova - Hycor (Simed), Sarstedt a dalšími - nepochybně urychlují přípravu vzorku a přesnost jeho zpracování. Jejich cenové relace vzhledem k současnému hrazení vyšetření pojišťovnami jsou často hlavní překážkou většího rozšíření. Jako nejvhodnější se nám jeví systém Kova - Hycor (distribuce firmou Simed) se speciální kónickou Pasteurovou pipetou, jehož uspořádání včetně dodání odečítacích destiček Fast Read 10 je i ekonomicky přijatelné.
Kvalifikace
Obvykle SZŠ v oboru laborant, požadavek důkladného zaškolení je zde významný. Zaškolení s použitím různých výukových pomůcek (dnes i grafické počítačové programy (Phillips, 1996) a práce pod dohledem jsou nezbytné po dobu asi týdne s následnými konzultacemi v případě potřeby. Důležitá je kontinuální kontrola pečlivosti práce.
Odběr primárního vzorku (druh, nádobka, transport)
Specifikace vzorku
K vyšetření se používá vzorek první ranní moče. Kromě organizačních důvodů jsou i důvody objektivní, proč je tento vzorek nejvýhodnější:
a) během noci při nepřijímání tekutin se moč dostatečně koncentruje v močovém měchýři a patologické hodnoty jsou tedy nejvýraznější
b) během dne se příjmem potravy moč alkalizuje, ranní moč bývá nejkyselejší. Její vlastnosti mohou být také významně ovlivněny terapií, zvláště diuretiky. V první ranní moči je tedy menší pravděpodobnost lýzy elementů a falešné negativity v případě dysmorfních erytrocytů. Močové proteiny a uráty jsou méně rozpustné a proto je hodnocení zejména válců a krystalů kyseliny močové zatíženo menší chybou.
Příprava pacienta
Příjem tekutin nemá být během noci nadměrný a pacient má být poučen o nutnosti omytí genitálií vodou (ne dezinfekce, zejména pro možnou falešnou negativitu bakteriurie). Použije se vzorek ze středního proudu moči. Obě pravidla platí zvláště u žen, kdy je nutné vyšetření pochopitelně provést mimo období menstruace.
Pomůcky k provedení odběru
Zásadně se vyhýbáme zbytečné katetrizaci močového měchýře, pokud již není močový katetr z jiných závažných důvodů zaveden. Při retenci, značném vaginálním fluoru či jiných důvodech technicky nezamezitelné zevní kontaminace je stále málo využívána suprapubické punkce, která je z hlediska zanesení exogenní uroinfekce prakticky bezriziková. Umožňuje také přesné mikrobiální kultivační vyšetření. Někdy se používá metoda tří odběrů z jednoho močového proudu (metoda 3 sklenic - erytrocyty, leukocyty), ve speciálních případech odběr po masáži prostaty (leukocyty). První ranní vzorek o objemu minimálně 20 ml se odebere do dezinfikované, následně dobře vypláchnuté a vysušené nádobky. K odběru, transportu, ale také k dalšímu zpracování je možné přímo použít uvedené plastové pomůcky.
Adjustace, transport a skladování
Zejména pro morfologické vyšetření moči je zvláště důležité zkrátit co nejvíce interval od mikce do vyšetření. Konzervační činidla nepřipadají v úvahu. Použití konzervačních činidel pro cytologické vyšetření je vyhrazeno pro speciální situace (např. fixace a obarvení preparátu dle Papanicolaua pro zhodnocení dysmorfních erytrocytů). Provádí se reagenciemi na bázi 50 - 95% etanolu s přídavkem metanolu, kyselin nebo je základem polyetylenglykol (Schumann, 1995).
U chodících ambulantních pacientů je zejména urology a nefrology vznášen požadavek, aby se pacient vymočil přímo v ordinaci nebo v laboratoři a vyšetření provedlo okamžitě.
Omezení (interference a zkřížené reakce)
Manipulace se vzorky
Příprava analytického vzorku
U zkalených vzorků (vypadávání solí, bílkoviny apod.) se doporučuje moč po chemickém vyšetření před centrifugací projasnit - mírným ohřátím na 40-45 °C nebo okyselením několika kapkami 1M kyseliny octové . Vzácně se při značné přítomnosti lipidů - chylurie - přidává éter. Vzorek sedimentu se připraví z 10 ml nativní moči odstředěním při 400 - 600 z g (1500 - 2000 rpm u běžné centrifugy) po dobu asi 10 minut při pokojové teplotě. Při vyšších hodnotách g může dojít k poškození elementů v sedimentu.
Často je diskutována otázka nejednotnosti návodů i pomůcek z hlediska výchozího objemu moče a zkoncentrování (objemu) sedimentu. Uvádím svůj názor k této diskusi, odůvodňující vstupní objem moče 10 ml a konečný objem sedimentu 1 ml (koncentrace 10x):
a) první ranní vzorek moči není jistě objemově problémovým materiálem, a to snad - s výjimkou časného neonatálního období - i pro pediatrii. Proto není důvod objem zmenšovat a nejsou také v tomto směru ve spotřebních plastech (zkumavkách) podstatné cenové rozdíly
b) 10 ml moče umožňuje pohodlné chemické vyšetření proužkem, příslušné zkumavky jsou opatřeny zátkou a lze je tedy použít i jako primární sběrné nádobky (M.T.KIT Simed, Praha). V tomto provedení je možné jak následné odstředění se získáním 1 ml sedimentu, tak i dodatečné vyšetření supernatantu kyselinou sulfosalicylovou nebo proužkem na protein: moč zejména na chemické vyšetření bílkoviny kyselinou sulfosalicylovou musí být čirá, filtrování v praxi těžko přichází v úvahu.
c) jak vyplynulo z některých praktických zkušeností, zkumavky zakončené kulovitým kontejnerem na sediment (supernatant se zde slévá) mají nevýhodu v obtížném zvíření a homogenizaci 0,4 ml sedimentu v malém kulovitém prostoru. Navíc - jako u každého slévání supernatantu - záleží výsledný objem na bohatosti sedimentu, tedy obsahu formovaných i amorfních komponent. Relace elementů a zbývající tekutiny je tedy výrazně proměnná.
d) naopak objem 1 ml poskytuje značně konstantní naředění jak chudého, tak bohatého močového sedimentu. I sediment chudý na elementy lze v doporučených 10 čtvercích - Fast Read 10 (20 zorných polích u použití mikroskopických skel) odečíst s uspokojivou přesností. Naopak zkoncentrování moči 20x - doporučované například německými příručkami - může častěji vést k nemožnosti správného odečtu pro záplavu elementů, krystalů nebo drtě. Pak je častější i nutnost dodatečného zpětného naředění sedimentu a tím i celkově vyšší pracnosti vyšetření. 20x koncentrovaný sediment může být výhodný především u postglomerulárních patologií (lepší hodnotitelnost nehematologických elementů)
e) jak objem, tak faktor koncentrace jsou velmi dobře zapamatovatelné a pro výpočet výhodné. Jako výchozí objem odlišný od 10 ml jsou nejčastěji používány 5,0 a 4,0 ml (zde je koncentrace 1x nezbytností)
Některé speciální publikace (Schuman, 1995) uvádějí pro speciálněji zaměřené morfologické vyšetření sedimentu při jasně indikované postrenální (urologické) příčině i doporučení výchozího objemu moče 50 ml s odstředěním na objem 3 ml tj. zkoncentrování asi 17x. Důvodem je zřejmě lepší záchyt epiteliálních a dalších (maligních) elementů z vývodných cest. Podobně jako další možnost (cytologické vyšetření punktátu ze stěny močového měchýře) náleží tyto procedury do specializovaných urologických laboratoří.
Po odstředění se zvířený supernatant odsaje Pasteurovou pipetou - nutnost kalibrované zkumavky - či odsávací jehlou se zarážkou. Při slití supernatantu byly zmíněny výhody systému Kova (MT Kit), kde konická Pasteurova pipeta omezí objem sedimentu na 1 ml a lze ji přímo použít na nanesení vzorku. Kvantitativní slití lze provést najednou ve stojánku s 10 zkumavkami. Alternativně se ke slití supernatantu použijí zmíněné zkumavky typu DL fy Dispolab. Vždy je ale pro koncentraci nutné dodržet faktor 10. Nikdy by se neměl supernatant pouze slít bez jakékoliv kontroly výchozího a výsledného objemu! Chyba tak může dosáhnout stovek %! Německé příručky doporučují obligatorní obarvení sedimentu 1-2 kapkami některého z doporučovaných barviv (Colombo, 1994).
Výjimečně (častěji u dětí a dále při velké koncentraci komponent sedimentu) se k mikroskopickému vyšetření použije nativní moč bez odstředění. Vyšetření je ale zatíženo větší chybou než vyšetření sedimentu.
Identifikace materiálu Identifikace materiálu se provádí centrálně systémem LIS, lokálně pak při odlévání vzorků do centrifugačních zkumavek jejich očíslováním nebo označením čárovými kódy.
Přístroje a pomůcky
Možnosti mikroskopického vyšetření nativního (nebarveného) preparátu:
1. kvalitní světelný mikroskop (dříve řada Meopta DD, Biolar), výhodné jsou mikroskopy pracující se šikmým osvětlením a reliéfním kontrastem (z tuzemských např. H 45 BH 51 RCH, Lambda Praha).
2. vyšetření v zástinu indikované častěji u pediatrických pacientů.
3. mikroskop s fázovým kontrastem
4. interferenční kontrastní mikroskop
5. fluorescenční mikroskop
Odečítací podložka - umělohmotná destička Fast- Read 10, Dispolab, Simed apod., alternativně běžné podložní sklíčko a krycí sklíčko nejlépe 20x20 mm. Pokud nepoužíváme odečtu v mřížce Fast Read 10 (rozměr 1 čtverce je 0,1 mm2 a měřený objem 1 malého čtverce je tedy 0,01 µl), je nutné jednorázové proměření rozměrů zorného pole v Bürkerově komůrce. Alternativy vyšetření močového sedimentu jsou uvedeny v U_morfologie doplněk
ReagencieOSN-E
Komerční reagencie pro obarvení sedimentu jsou často kritizovány pro nestabilitu, nevýrazné či nekonstantní zbarvení a cenu. Je třeba ale získat s konkrétním druhem barviva vlastní zkušenosti. Je řada komerčně dodávaných barviv, která se dodávají i se soupravami pro celé vyšetření - jejich složení je uvedeno ve firemních prospektech.
Německé monografie (Colombo 1994) doporučují tzv. supravitální barvení Sternheimer - Malbin, které optimálně zachovává vzhled komponent sedimentu:
I. Roztok genciánové violeti: krystalová violeť 3g, 95 % etanol 20 ml, amonium-oxalát 800 mg, redestil. voda 80 ml
II.Roztok safraninu: safranin 250 mg, 95% etanol 10 ml, redestil. voda 100 ml
Pracovní roztok: 3 díly I + 97 dílů II, promíchat a přefiltrovat. pH roztoku by mělo být mezi 5 - 7. Roztok je stabilní ve tmavé láhvi a pokojové teplotě po dobu alespoň 3 měsíců. K 1 ml sedimentu se přidá 1 kapka barviva a odečítá se mikroskopem asi za 1 minutu ( při bohatém sedimentu se doporučuje prodloužit interval před odečtením na asi 3 minuty) Tímto postupem se nebarví lipidy. Při podezření na přítomnost většího množství lipidů (nefrotický syndrom) lze sediment po výše uvedeném barvení ještě dobarvit přídavkem 2-3 kapek nasyceného roztoku Sudanu III v 70% etanolu. Další - speciální cytologické - možnosti barvení zpravidla fixovaného preparátu jsou uvedeny v textu repetitoria Morfologické vyšetření moče.
Spotřební materiál
Pro vyšetření sedimentu se používá podložní a krycí mikroskopické sklíčko. Dle jeho rozměrů se volí objem aplikovaného sedimentu (Nejedlý 1988). Plastové soupravy byly zmíněny a jejich výběr je také otázkou ekonomických nákladů. Destička Fast Read 10 nesmí být v žádném případě použita opakovaně! (bylo referováno o jejím promývání a čištění ultrazvukem!).
Příprava k činnosti
Pracovní postup
Základním doporučeným postupem je odstředění výchozího objemu 10 ml vzorku první ranní moče při 1500 - 2000 rpm (400 - 600 x g) 0 min při pokojové teplotě. Supernatant se kvantitativně odsaje nebo ve zmíněných speciálních zkumavkách slije. Objem sedimentu musí být 1/10 výchozího objemu moče.
1. mikroskopická sklíčka - postup dle Nejedlý, 1988
20 µl zvířeného sedimentu se nanese na podložní sklíčko a překryje se opatrně bez bublin krycím sklíčkem 20x20 mm. Výsledná vrstva je 50 um (0,05 mm).
Pro jiné rozměry krycích sklíček platí tyto objemy nanášeného sedimentu (Nejedlý, 1988):
rozměr sklíčka objem (µl) nanášeného zvířeného
mm sedimentu pro sílu vrstvy 50 um
 |
15 x 15 12
17 x 17 15
18 x 18 15
18 x 20 20
18 x 24 20
20 x 20 20
22 x 22 25
Takto připravený preparát se prohlédne nejprve zvětšením 100x nebo 200x - pro možnost okrajového nakupení válců a jiné fenomeny nehomogenity - a následně 450x (okulár 10, objektiv 10, 20, resp. 45). 1 zorné pole má při těchto podmínkách plochu 0,11 mm2. Odečítáme 20 zorných polí, což je přibližně 0,1 µl sedimentu (1 µl původní moče).
2. Fast Red 10
Deklarovaná síla v vrstvy je 100 um, sediment se aplikuje do postranní jamky, aplikuje se 1 kapka tj. 20 - 30 µl, a je nasáván kapilární silou do prostoru odečítací komůrky s mřížkou. Celkový objem komůrky je 7 µl. Odečítáme 10 čtverců = 0,1 µl sedimentu neboli 1 µl původní moči. Nutná je odpovědná manipulace při ostření na různé vrstvy poměrně silného preparátu. 1 čtverec mřížky má rozměr 0,33x0,33 mm, což odpovídá zhruba 1 standardnímu zornému poli (0,109 mm2 ) při zvětšení 450x a běžném typu mikroskopu. Mřížku lze dobře využít při zvětšení 400x, při zvětšení 450x jsou rohy okénka mřížky mírně mimo rozsah zorného pole. Je tedy při zvětšení 450x snazší odečet klasických 10 zorných polí mimo mřížku. Nasátí zvířeného močového sedimentu do prostoru komůrky kapilární silou může být výrazně ovlivněno viskozitou sedimentu - viskóznější sediment snižuje tloušťku vrstvy. Výsledek pak může být podhodnocen.
Je nutné zdůraznit, že pokud neodečítáme důsledně ve čtvercích mřížky, je nutné pro daný typ mikroskopu a zvětšení jednorázově proměřit plochu zorného pole odečtem jeho průměru dle definované mřížky v Bürkerově komůrce. Plocha zorného pole u dřívějších typů mikroskopů kolísala při zvětšení 450x například mezi 0,049 – 0,126 mm2 (Nejedlý, 1988). Počet prohlížených zorných polí a jejich plochu je třeba po proměření případně upravit faktorem tak, aby bylo vždy prohlédnuto při 1 vyšetření 0,1 µl sedimentu.
Poznámka
Proměření zorného pole dle (Nejedlý, 1988): Strana největšího čtverce ohraničená střední čarou trojité čáry je 1,00 mm, strana středního čtverce (= delší strana obdélníka) je 0,20 mm, strana malého čtverce (= kratší strana obdélníka) je 0,05 mm. Plocha zorného pole je (průměr v mm/2)2 x 3,14. Korekci proti standardní ploše provádíme, liší-li se vypočtená plocha od předpokládaných 0,110 mm2 o +- 15%.
Některé další možnosti a perspektivy morfologického vyšetření moče a dále speciální cytologické postupy jsou v dokumentu repetitoria U_morfologie doplněk.
Stručný popis postupu
Kalibrace a návaznost
Hlavním faktorem je dobré zaškolení při odečítání elementů a občasná kontrola výrazně patologických nebo atypických nálezů zkušeným pracovníkem. Objevují se i výukové multimediální počítačové programy, nahrazující dosavadní morfologické atlasy (Phillips 1996).
Charakteristika spolehlivosti
Dokumentace, výpočty, zpracování dat a vydávání výsledků
Doporučované arbitrárních jednotky pro jednotlivá pásma odečtu neřeší dle názoru autora problém větší standardizace z následujících důvodů:
a. před zavedením měření s pomocí mřížky často velmi kolísala prohlédnutá plocha preparátu a tím i vyšetřený objem sedimentu. Proměření zorných polí a důsledná kontrola tloušťky preparátu byly spíše výjimečné nebo obtížně trvale kontrolovatelné.
b. pokud používáme mřížku, je jednodušší vyjadřovat souhrnný počet elementů ve všech 10 prohlédnutých čtvercích (alternativně 20 zorných polích klasického preparátu za výše uvedeného seřízení odečtu)
c. prakticky každé větší pracoviště si upravuje pásma počtu elementů do různých škál. Zkušenost z nedávné doby ukazuje, že i v renomovaných doporučeních o pásma se značným překryvem hodnot zvláště v oblasti normálních nebo mírně zvýšených hodnot.
d. pásma pro souhrnný počet elementů v 10 čtvercích Fast Read 10 (nebo 10 zorných polích mimo mřížku) či 20 zorných polích při použití mikroskopických skel (při dodržení uvedených podmínek) odpovídají množství elementů v 1 µl původní moči. Toto vyjádření jednak odpovídá SI jednotkám, jednak se takto vyjadřují na všech novějších proužcích hodnoty při chemickém vyšetření erytrocytů a leukocytů. Je tedy možné morfologické vyšetření v případě erytrocytů a leukocytů přiblížit v hodnocení chemickému vyšetření a zjednodušit tak komparaci obou postupů. Vyjádřením výsledku na 1 µl nativní moči pracoviště garantuje, že splnilo uvedené kvantitativní předpoklady mikroskopického hodnocení. Zlepšují se také možnosti mezilaboratorní kontroly a při vhodných materiálech i externí kontroly jakosti.
Příklad zvolení pásem: (počet v 1 µl nativní moči, přizpůsobeno stupnicím na proužku Combur 10 test M s fotometrickým hodnocením):
erytrocyty: do 10, 10-50, 50-100, 100 - 200, 200 - 500 a nad 500
leukocyty: do 10, 10 - 50, 50 - 100, 100 - 250 a nad 250
válce: do 5, 5-10, 10-20, nad 20 (s popisem druhu, tj.hyalinní, granulované, leukocytární, erytrocytární, epiteliální, voskové)
Tato stupnice může být jednotně doplněna i slovním popisem v případě nápadně vysoké koncentrace erytrocytů a leukocytů (záplava, shluky).
Pro laboratorní práci jde o určité ulehčení i tím, že se nemusí zprůměrňovat počet na 1 zorné pole dělením, ale celkový počet v prohlédnutých čtvercích (zorných polích) se do pásem zařadí přímo. Není pochyb, že na tento systém je třeba lékaře přivyknout - informací (uvedené počty po vydělení 10 dávají zhruba hodnoty pro klasické zorné pole) či vhodným zpracováním výsledku laboratorním informačním systémem.
Pokud zařazujeme semikvantitativní hodnocení počtu elementů v mikroskopickém obrazu do příliš úzkých pásem, jde zřejmě z hlediska praktického odečtu spíše o přání, než realitu. Navíc výpovědní hodnota pásem (v dosavadním vyjádření na zorné pole) např. 0-1, 1-3, 2-4, 3-5 apod. je zřetelně problematická.
Další hodnocené položky:
Bakterie, Epitelie - s označením kulatobuněčné a dlaždicovité
Krystaly - s označením (oxalát, urát, tripelfosfát a další)
Drť - urátová a amorfní
Hlen
Další, málo významné položky (kvasinky, spermie apod.)
Většinou se hodnotí v 3 - 4 pásmech slovním popisem. Formální terminologické sjednocení tohoto popisu by bylo též žádoucí, například přítomny - četné - velmi četné – záplava. V současnosti se používá velké množství označení, která jsou zhruba synonymy s uvedeným doporučením.
Normální hodnoty jsou ve všech položkách dány prvním intervalem zvedených škál.
Je řízen zavedeným způsobem OKB, tj. kromě statimově požadovaných vyšetření (telefonické hlášení) odnášením výsledků 1x denně na příslušná oddělení .
Referenční, varovné nebo kritické hodnoty
Interpretace výsledků, konzultační činnosti a hlášení
Řízení kvality
Jak bylo uvedeno, existují kontrolní materiály se stabilizovanými erytrocyty a simulovanými leukocyty (např. Kova-Trol I - III). Zavedení referenčních metod typu průtokové cytometrie nebo počítačové obrazové analýzy by mělo umožnit kontrolu jakosti simultánním zpracováním vzorků normální či patologické moči - organizačně půjde především o zajištění časového faktoru vyšetření. Zatím může být základem kontroly jakosti občasné duplicitní vyšetření sedimentu zkušeným pracovníkem OKB.
LiteraturaOSN-E
1. Schück, O., Tesař V., Teplan V.: Klinická nefrologie, Avicenum, 1995
2. Colombo, J.P., Peheim, E.: s. 103 - 131. In: Klinisch-chemische Urindiagnostik. Ed. Colombo J.P., LABORLIFE Verlaggemeinschaft.
3. Urinanalysis with test from Boehringer Mannheim. Firemní tisk.
4. Masopust, J.: Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. I.část. Zdravotnické aktuality 216, Avicenum 1990.
5. Nejedlý, B.,Tobiška, J.,Zahradníček, Z.: Základní a morfologické vyšetření moče. Účelová publikace ministerstva zdravotnictví ČSR 1988.
6. Den chemické a morfologické analýzy moče, IVZP a Boehringer Mannheim, 20.3.1993 - Doporučená tabulka pásem IPVZ/Boehringer Mannheim
7. Phillips C., Hnderson P., Bien C., Orkand A., Olsen G., Fine J., Astion M.: Urinalysis-review: A quality assurance computer program that monitors the ability to identify and quantify urine sediment structures. AACC/CSCC Annual Meeting, July 28-August 1, 1996. Clin.Chem. 42 (Suppl. 6), 1996, Abst. 174
8. Schumann G.B. etal.: Cytodiagnostic urinanalysis of renal and lower urinary tract disorders. GAKU-SHOIN Medical Publ., N.Y., 1995
9. Gambke, B. etal.: Miditron Multicenter Evaluation - Workshop. Klin. Lab. 40, 1994, s. 262-268
AppendixyOSN-E
Autorské poznámky
revize 12.9.1997 Z.Mašek
Recenze, schválení
Materiál předložen k širší odborné diskusi. Vzhledem k přípravě evropského konsensu ELCM/EUG a obnoveným domácím snahám o standardizaci chemického a morfologického vyšetření moče prosíme o připomínky na adresu editorů systému SLP.