OSN-SAbstraktOSN-E

Tyreoglobulin (TG) je z dosud neznámých příčin silným autoantigenem. V krvi zdravých jedinců se nachází relativně velké množství B-lymfocytů, které nesou na membránách IgM protilátky proti epitopům tyreoglobulinu. V séru nalezené IgG protilátky proti tyreoglobulinu jsou markerem autoimunitní chronické tyreoiditidy. Zvýšené hladiny Anti-TG nalézáme u klasické formy hypertrofních tyreoiditid, jako je struma lymfomatosa Hashimoto, pro kterou je charakteristické zvětšení štítné žlázy, nebo u forem atrofických, přecházejících v hypotyreózu a myxedém. U těchto onemocnění jsou vedle Anti-TG prokazatelné současně i protilátky proti tyreoidální peroxidáze (Anti-TPO). Stanovení protilátek Anti-TPO má větší důležitost pro stanovení autoimunních onemocnění štítné žlázy než Anti-TG. Vyšetření přítomnosti protilátek Anti-TG je cenné zejména u pacientů s papilárním nebo folikulárním karcinomem štítné žlázy. Po radikální terapii nádorového onemocnění štítné žlázy (strumektomii a eliminaci zbytků tkáně štítné žlázy radiojodem 131) lze recidivu onemocnění a tvorbu metastáz zachytit sledováním výskytu tyreoglobulinu. Zvýšené hladiny tyreoglobulinu mohou být však maskovány současnou tvorbou Anti-TG. Za těchto podmínek je pak tyreoglobulin nestanovitelný resp. vyšetření poskytuje falešně negativní výsledky.

OSN-STerminologieOSN-E

Anti-TG, Protilátky proti tyreoglobulinu

OSN-SSynonymaOSN-E

OSN-SKlasifikační kódyOSN-E

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

OSN-SChemická a fyzikální charakteristika, struktura a povaha analytuOSN-E

Autoprotilátky proti tyreoglobulinu Anti-TG byly první autoprotilátky objevené u autoimunních onemocnění štítné žlázy. Tyreoglobulin je glykoprotein, obsahující 10 % uhlohydrátů, má sedimentační konstantu 19 S, a m.h. 660 kDa. Lze rozeznat dvě identické podjednotky TG s m.h. okolo 300 kDa. Molekula TG obsahuje přibližně 110 tyrozylových zbytků, které jsou jodovány do různých stupňů (mono, di, trijodtyroninu a tetrajodtyroninu). Pomocí monoklonálních protilátek se v nedávné době podařilo na povrch u molekuly TG zjistit 11 antigenních determinant. Autoprotilátky proti TG u pacientů s onemocněním štítné žlázy nerozlišují všechny tyto antigenní determinanty.

OSN-SRole v metabolismuOSN-E

Autoprotilátky se vyskytují s různou frekvencí u všech autoimunních onemocnění štítné žlázy (Hashimotova tyreoiditida, Gravesova choroba, primární myxedém), ale mohou být nalezeny i u zdravých jedinců. Autoimunní onemocnění štítné žlázy jsou charakterizovaná celou řadou různých imunologických projevů a fenoménů v podobě tvorby různých autoprotilátek. Stanovení jednotlivých typů protilátek v séru pacienta má široké použití v diagnostice a sledování průběhu autoimunních onemocnění štítné žlázy. Koncentrace Anti-TG se stanovují pomocí imunoanalytických izotopových i neizotopových metod. Tyto moderní kvantitativní metody jsou citlivější a specifičtější než semikvantitativní metody jako např. nepřímá hemaglutinace nebo mikroskopová imunofluorescence.

OSN-SZdroj (syntéza, příjem)OSN-E

OSN-SDistribuce v organismu, obsah ve tkáníchOSN-E

Nízké koncentrace autoprotilátek proti TG (do 200 IU/ml) se vyskytují i u 1 - 5 % jedinců zdravé populace. Přehled prevalence výskytu Anti-TG u patologických stavů štítné žlázy viz tabulka. Údaje jsou platné pro IRMA stanovení Anti-TG pomocí soupravy IMMUNOTECH Praha a kalibraci mezinárodním standardem IRC 65/93.

Onemocnění	Anti - TG
	% výskytu	IU/ml
Zdraví jedinci	1-5	do 200
Hashimotova tyreoiditida	50	do 5000
M.Basedow (začínající)	30	do 1000
M.Basedow(pokračující)	20	do 1000
Struma (eutyreoidní)	5	do 1000
Izolovaný adenom	10	400

OSN-SZpůsob vylučování nebo metabolismusOSN-E

OSN-SBiologický poločasOSN-E

OSN-SKontrolní (řídící) mechanismyOSN-E

OSN-SLiteraturaOSN-E

OSN-SPoznámkyOSN-E

Stanovení hladin autoprotilátek proti TG by mělo být prováděno současně se stanovením TG. Zvýšené hladiny Anti-TG protilátek velmi výrazně maskují (skrývají) výskyt zvýšených koncentrací TG v séru.

I u negativního výsledku je třeba mít na zřeteli, že u 10-15 % nemocných se vyskytují autoprotilátky proti TG, které arteficiálně snižují naměřené koncentrace TG.

OSN-SAppendixyOSN-E

Autoprotilátky proti tyreoglobulinu (anti-hTG) byly první autoprotilátky objevené v souvislosti s autoimunitními onemocněními štítné žlázy. Antigen, lidský tyreoglobulin (hTG), je glykoprotein o velké molekulové hmotnosti (650 kDa), který je specificky syntetizovaný folikulárními buňkami štítné žlázy. Molekula tyreoglobulinu obsahuje jodované tyrosylové zbytky, které pak váží tyroxin (T4) nebo trijodtyronin (T3).

Pomocí monoklonálních protilátek bylo prokázáno, že molekula hTG obsahuje nejméně 11 antigenních determinant. Autoprotilátky proti hTG u pacientů s onemocněním štítné žlázy nerozlišují všechny tyto antigenní determinanty. Autoprotilátky se vyskytují s různou frekvencí u všech autoimunitních onemocnění štítné žlázy (Hashimotova tyroiditida, Gravesova choroba, primární myxedém), ale mohou být také nalezeny i u zdravých jedinců. Nejvyšší hodnoty jsou pozorovány u pacientů s diagnózou Hashimotovy tyroiditidy. Autoprotilátky proti hTG se rovněž vyskytují i u rakoviny štítné žlázy a jejich stanovení umožňuje průběžné sledování stavu pacienta. Přítomnost autoprotilátek proti hTg může indikovat tyreoidální autoimunitní onemocnění. V této souvislosti je výhodné i následné stanovení autoprotilátek proti tyreoperoxidáze. Stanovení anti-hTg se doporučuje i u stanovení lidského tyreoglobulinu, neboť tyto protilátky mohou interferovat v průběhu analýzy hTG.

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Autor: Šafarčík Kristian

Poslední revize: 31.7.1998