Struktura bloků a souborů datového standardu a jejich popis

 

 

Definice každého bloku datového standardu je dána:

·        jeho textovým popisem ve formě tabulek a poznámek

·        jeho přepisem do tvaru DTD (v DS3) nebo XML schéma (v DS4)

·        příkladem použití bloku (fakultativně)

 

Textovým popisem nelze exaktně vyjádřit strukturu DTD nebo XML schéma a naopak ve struktuře DTD nebo v XML schéma nelze popsat vše potřebné pro definici bloků.

 

Textový popis a DTD nebo XML schéma jsou nedílnou součástí definice DS.

Textový popis je nadřazený vyjádření DTD nebo XML schéma.

 

Příklady by měly odpovídat textovému popisu a DTD nebo XML schéma, slouží ale pouze jako ilustrace.

 

V hypertextovém tvaru popisu DS je odpovídající struktura DTD nebo XML schéma k dispozici vždy za tabulkou ve formě hypertextového odkazu. Zde je k dispozici i odkaz na příklad.

 

 

STRUKTURA BLOKU:

 

 

*blok - označení bloku

Základní informace o bloku.

{stav}

kód

T

D

V

plný název

hodnota

podmínky, pokyny, poznámky

změny

a

000

?

název určující obsah

”výčet zde”

volný text

e

*

TAB A

podrobněji viz XYZ 

d

aaa

1

[XXXX]

eee

+

[NZIS:yyy]

1/

 

[DTD nebo XML schéma]    [Příklad]

 

 

 

POPIS BLOKU:

 

*blok - označení bloku:

Pojmenování příslušného elementu XML, jehož struktura dále následuje. Malá písmena bez diakritiky.

S ohledem na předchozí verzi datového standardu je používáno původní označení ”blok” (z hlediska XML se jedná o elementy).

Znak ” *není součástí jména, je uváděn pouze v textovém tvaru popisu (pro vyhledávání začátků ”bloků” v dokumentech).

 

 

Základní informace o bloku:

Stručná základní informace o tomto bloku. Může mít výjimečně i několik řádků.

 

{stav}:

Stav celého bloku:

{rozpracováno} - na bloku se dosud pracuje

{distribuováno od verze X.XX.XX} - blok je oficiálně uvolněn a je platný počínaje uvedenou verzí

-----

{OBSOLETNÍ!} - dříve platný blok byl navržen na zrušení - již by neměl být používán, po určité době bude NEAKTUÁLNÍ

{NEAKTUÁLNÍ!} - dříve platný blok byl zrušen a nyní je již neplatný - již nesmí být používán

Do finálního tvaru příslušné verze DS budou zařazovány pouze bloky označené jako {distribuováno...} a s příslušnou poznámkou také bloky {OBSOLETNÍ!}.

 

[DTD]:  

Hypertextový odkaz na odpovídající zápis ”DTD”. Váže se vždy jen k uvedené oficiální verzi.

Aktuální tvar ”DTD” je vždy k dispozici v plném funkčním znění v příslušné deklarované příloze.

Popis DTD je v souladu s popisem textovým! Vzájemně se doplňují. Nadřazený je textový popis!

Týká se pouze verze DS3.

 

[XML schéma]:  

Hypertextový odkaz na odpovídající zápis ”XML schéma”. Váže se vždy jen k uvedené oficiální verzi.

Aktuální tvar ”XML schéma” je vždy k dispozici v plném funkčním znění v příslušné deklarované příloze.

Popis XML schéma je v souladu s popisem textovým! Vzájemně se doplňují. Nadřazený je textový popis!

Týká se pouze verze DS4.

 

[Příklad]:

Hypertextový odkaz na příklady řešení bloku - pouze ilustrace řešení.

 

TABULKA:

Vlastní tabulka má pevně definované sloupce, jejich šířka je ale variabilní. Popis sloupců je uveden dále.

V řádcích je uváděn výčet jednotlivých atributů a elementů. Uspořádání řádků v tabulce je voleno s ohledem na logiku a přehlednost (pro čtenáře) - nemusí být respektováno povinné pořadí v DTD nebo XML schéma.

 

V dokumentu XML je pořadí:

1. povinné atributy (REQUIRED), 2. nepovinné atributy (IMPLIED), 3. povinné elementy, 4. nepovinné elementy.

 

Kód:

Identifikátor pro potřeby XML (malými písmeny a bez diakritiky).

Odkazy na jiné elementy (v DS označované jako ”bloky”) jsou v textové formě tučně s dvojitým podtržením a v hypertextové formě jsou jako skutečné aktivní odkazy na příslušný element (blok).

 

T:

Typ pro XML:

·        a = atribut

Údaj (datový obsah) je obsahem atributu elementu představující popisovaný datový blok. Možný výskyt atributů je ”1” (#REQUIRED) nebo ”?” (#IMPLIED).

příklad: <a typ="0" >...</a>

 

·        e = element - vnořený element (vnořený blok)

Údaj (datový obsah) je obsahem jednoduchého elementu nebo jde o vnořenou strukturu dalších elementů (tzv. vnořený blok - jeho kód je zvýrazněn, v textu je uveden tučně s dvojitým podtržením a v hypertextu je jako aktivní odkaz na uvedený blok). Možný výskyt pro typ e ”?”, ”*”, ”1”, ”+” (viz výskyt V)

příklad: <a ><jmeno>Karel</jmeno>...</a>

 

·        d = data, v DTD symbol "#PCDATA"

Údaj (datový obsah) je přímo obsahem elementu představující popisovaný datový blok. Tento blok pak nemůže obsahovat vnořené struktury, může obsahovat atributy. Možný výskyt pro typ e je "1" - musí obsahovat alespoň jeden znak, maximálně počet znaků uvedený ve sloupci D (délka).

příklad: <autor>MUDr. Josef Mokrý</autor>

 

D:

Délka položky (pro potřebu databází příslušných IS).

Je-li uvedeno číslo, znamená to pevnou délku položky.

Je-li před číslem uveden znak ”-”, znamená to, že délka položky nesmí být větší než toto číslo.

Není-li uvedeno číslo, pak se jedná o element nebo o atribut s délkou libovolnou vhodnou.

 

V:

Výskyt (pro XML):

·        ?  = nepovinný, může se vyskytovat maximálně 1x ; (= 0, 1)

·        * = nepovinný,  může se vyskytovat opakovaně; (= 0 až N)

·        1  = povinný, vyskytuje se jen 1x - v XML je default; (= 1)

·        + = povinný, vyskytuje se alespoň 1x; (= 1 až N)

·        /  - pokud je potřeba v tabulce popsat, že se může vyskytovat pouze jeden z uvedených elementů, je toto realizováno symbolicky prostřednictvím lomítka (” / ”) a připojeným popisem - podrobněji a správně bude v zápisu DTD nebo v XML schéma

 

Plný název:

Volným textem ve formě plného názvu položky a případně i její stručné charakteristiky.

Případný odkaz na podrobnější popis nebo další informace je uváděn v poznámce nebo ve sloupci ”viz”.

 

Hodnota:

Jsou možné varianty:

·        není vyplněno (například u odkazů na vnořené bloky)

·        přímo výčet zapsaný do tohoto sloupce (bez popisu) - jednotlivé prvky množiny jsou oddělovány čárkou, podrobnější popis je uveden v příslušné poznámce (na ni je odkaz ve sloupci ”viz”)

·        odvolání na tabulku hodnot uvedenou pod tabulkou touto (váže se jen k tomuto  bloku a je používáno výjimečně)

·        odvolání na číselník - číselníky mohou být:

·        interní číselníky k DS 2.00 a výše (viz program ČLP nebo systém SLP) - zápis: [XXXX] = označení číselníku

·        externí číselníky (nejsou v programu ČLP ani v systému SLP) - zápis: [NZIS:yyy] = zdroj a označení číselníku

·        zápis typu ”format XZ” pro element dat_xx (formáty se vyjadřují pomocí kódů D, DT, DTS, R, MR - viz dat_  )

Pokud se za odkazem na interní číselník vyskytují znaky # nebo #! nebo #!+, jedná se o pokyn ke kontrole hodnoty proti uvedenému číselníku:

#     =          lze testovat dle interního číselníku, ale lze také použít výčet uvedený v poznámce (v tabulce nebo pod tabulkou)

a zabudovaný také do XML (údaje v poznámce i v interním číselníku jsou a budou totožné)

#!    =          testovat pouze dle interního číselníku! (pokud je v poznámce připojen výčet, je pouze informačního charakteru)

#!+  =          testovat pouze dle interního číselníku s příslušným dalším pokynem zapsaným do poznámky (a realizovaným v DTD)

                    (pokud je v poznámce připojen výčet, je pouze informačního charakteru)

 

Poznámka:

Varianta # dovoluje kontrolu jak prostřednictvím číselníku ”typu DS”, tak i rovnou z definice DTD či XML schéma. Interní číselník se zdá být pro DS zbytečný - je ale vytvořen nejen s ohledem na DS (alternativní využití), ale zejména také pro jiné související agendy a spolupracující informační systémy. Tímto symbolem jsou označovány většinou také číselníky ÚZIS ČR, které mohou být k dispozici v IS pro i jiné agendy a v různých modifikovaných tvarech.

 

Podmínky, pokyny, poznámky:

Další údaje volným textem nebo hypertextovými odkazy. Fyzicky jsou odkazy nejčastěji zařazené pod tabulkou.

Vždy je uváděno, zda se jedná o podmínku, pokyn, výklad nebo poznámku.

 

změny:

Informace o změnách po vydání  DS 3.01.01. Uvádí se rovnou, pokud je změn více, může být i odkazem.

 

 

 

 

 

VLASTNÍ OBSAH BLOKU

 

 

Vlastní obsah bloku je vytvořen na základě popisu struktury bloku - ta je definována tabulkou v textové podobě (viz výše) a příslušným přepisem této tabulky do struktury DTD (DS3) nebo XML schéma (DS4).

Textový popis je nadřazený nad strukturou (popisem) DTD nebo XML schéma.

 

 

 

VLASTNÍ OBSAH DATOVÉHO SOUBORU

 

Vlastní obsah datového souboru je tvořen záhlavím a obsahem, který je určen zněním DS a je realizován z jednotlivých bloků.

 

Blíže v odkazu  záhlaví datového souboru DS.

 

 

 

ZNAKOVÉ SADY PŘÍPUSTNÉ V DATOVÉM STANDARDU

 

Výčet znakových sad přípustných v datovém standardu, je uveden v dokumentu znakové sady pro DS.

 

 

 

VYJADŘOVÁNÍ DESETINNÝCH ČÍSEL

 

Jako desetinný oddělovač se v XML souborech datového standardu používá tečka.

 

Upozornění:

Desetinná tečka byla po dohodě zavedena od 1. 4. 2015, tj. počínaje verzí DS 4.10.01.

V DS4 je její užívání povinné.

 

V rámci DS3 je od 1. 4. 2015 také doporučeno používat jako desetinný oddělovač tečku.

 

Od 1. 4. 2015 je desetinná tečka zavedena také ve všech číselnících, kde se vyskytují desetinná čísla (např. NCLPPOL, NCLPPOLR, SKALY), takto jsou číselníky k dispozici pro DS3 i DS4.

 

 

BAREVNÁ SYMBOLIKA V POPISU DS

 

V popisu bloků datového standardu je používána následující barevná symbolika:

 

Texty šedozelené sdělují, že obsah se týká položek (pouze) pro Slovensko.

 

Texty modré sdělují, že toto je dosud neřešené - bude realizováno až v další verzi (řeší se).

 

Texty tmavě žluté jsou většinou pouze poznámky k původní verzi DS 1.20, které bylo vhodné ponechat. Postupně zanikají.

 

Varování, důležitá upozornění, připomínky a informace o platnosti datového bloku jsou červeně.