Abstrakt
C1q je složkou komplexu proteinu komplementu C1. Je to protein, který se účastní zahájení aktivace
klasické cesty komplementu vazbou na protilátku.
Synonyma
C1q, 11S-Protein
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
C1r
složka komplementu
C1s
složka komplementu
Chemická a fyzikální
charakteristika, struktura a povaha analytu
C1q je protein
s molekulovou hmotností 459 300. C1q je, spolu s C1r a C1s, součástí
C1 složky komplementu. Tento makromolekulární komplex drží pohromadě díky
přítomnosti kalcia.
Při elektroforéze migruje
v oblasti gamma-2-globulinů. Jeho izoelektrický bod je 9,3.
C1q svou
strukturou připomíná 6 „tulipánů“, jejichž stonky se v dolní části spojují
v jeden společný „trs“. Vakovité útvary na konci ramen („květy tulipánů“)
jsou tvořeny C-terminálními konci polypetidových řetězců. Tato zakončení
rozpoznávají a váží Fc fragment IgG. Ramena („stonky“) C1q jsou velmi podobné
kolagenu a jde vlastně o N-terminální konce polypeptidových řetězců. Tyto části
C1q jsou poměrně značně flexibilní. Jejich úkolem je propojení s řetězci
C1r a C1s.
Role v metabolismu
C1 složka komplementu je
tvořena jedním řetězcem C1q, dvěma řetězci C1r a dvěma řetězci C1s. C1 je
prvním článkem klasické cesty aktivace komplementové kaskády. K zahájení
této dráhy, tedy k aktivaci C1, je nutná jedna molekula IgM nebo dvě vedle
sebe navázané IgG podtříd 1 – 3. K aktivaci klasické dráhy může dojít i
některými jinými strukturami např. bakteriemi (některými kmeny Escherichia
coli), viry (virus parainfluenzy), povrchem krystalů kyseliny močové,
denaturovanou DNA, bazickým proteinem myelinu.
Aktivovaný komplex C1 se
disociuje, tím se C1r a C1s stanou aktivovanými. Jejich krátké fragmenty se
zapojují do dalšího průběhu klasické cesty komplementové kaskády.
Komplex C1q-imunokomplex se
váže na C1q-receptory na B-lymfocytech, monocytech, makrofázích, neutrofilech
nebo fibroblastech a tak je zprostředkováno jejich odstranění z krevní
cirkulace.
Zdroj (syntéza, příjem)
Syntéza C1 probíhá
v hepatocytech, enterocytech, granulocytech, makrofázích a monocytech.
Rychlost syntézy se zvyšuje při zánětu. Za normálních okolností se proteiny
komplementového systému vyskytují v plazmě v inaktivním stavu.
Distribuce v organismu, obsah
ve tkáních
C1 je jedním z asi 25
proteinů komplementového systému. Tyto proteiny jsou obsaženy v plazmě a
na membránách.
Způsob vylučování nebo
metabolismus
Kolagenu podobné
N-terminální konce polypeptidových řetězců jsou citlivé na enzym kolagenázu a
C-terminální konce polypeptidových řetězců na pepsin.
Biologický poločas
Biologický poločas je 12,4
hodiny.
Kontrolní (řídící) mechanismy
Kontrolní mechanismy jsou
naprosto nezbytné, protože komplement ve snaze ochránit organismus před
antigenem navodí vznik zánětu, který poškozuje vlastní tkáň.
C1INH je označení pro
inhibitor C1 složky komplementu. C1INH se váže na C1 v místě enzymatické aktivity,
tedy na C1r a C1s. C1q se při tomto procesu uvolní a disociuje na své
podjednotky.
Literatura
Stites D.P., Terr A.I.:
Základní a klinická imunologie, Victoria publishing, Praha, 1994 ISBN
80-85605-37-6.
Masopust J.: Klinická
biochemie a hodnocení biochemických vyšetření, Karolinum, Praha, 1998, ISBN
80-7184-649-3.
Human Protein Data
(A.Haeberli, ed.), © VHC Verlagsges. MbH, Weinheim, 1997.
Fučíková T.: Klinická
imunologie v praxi, 2. přepracované vydání, Galén, Praha, 1997, ISBN
80-85824-57-4.
Autorské poznámky
Marcela Melčáková