Abstrakt
Kanabinoidy patří mezi látky s halucinogenním účinkem.
Jsou obsažené v rostlinách druhu Cannabis (konopí). Nejdůležitějším
nositelem halucinogenních účinků je delta-9-tetrahydrokanabinol (THC). Nejčastěji
se jako droga užívá kouřením marihuany (sušené listy a samičí květenství) nebo
hašiše (pryskyřice). Existuje ale i řada terapeutických aplikací.
Terminologie
Synonyma
THC
delta-9-tetrahydrokanabinol
D9-THC
D9 -tetrahydrokanabinol
Klasifikační kódy
CAS: 1972 – 08 – 3
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Chemická a fyzikální charakteristika, struktura a povaha analytu
Sumární vzorec: C21H30O2
Molární hmotnost: 314,47
Strukturní vzorec:
Chemický název: 1-hydroxy-6,6,9-trimethyl-3-pentyl-6H-dibenzo[b,d]pyran-1-ol
Vlastnosti: nerozpustný ve vodě, velmi dobře rozpustný v hydrofobních
rozpouštědlech
Role v metabolismu
THC se váže na specifické receptory nacházející se
v mozku.
Účinek kanabinoidů na člověka je velice široký, od periferních efektů po
působení na CNS (psychomimetická aktivita). Je možné pozorovat hypotermii,
antipyretický účinek i různé negativně pociťované příznaky, jako je sevřenost,
úzkost, deprese, pocení, nevolnost, po odeznění zmatenost.
Ovšem hlavní důvod, kvůli kterému dochází k zneužívání těchto drog jsou
pocity euforie a blaženosti, zostřeného barevného vnímání, změny vnímání
času. Dlouhodobé užívání kanabinoidů ale vede k charakteristickým hlubokým
změnám (typická pomalost, hloubavé zabývání se detaily, poruchy krátkodobé
paměti) a ke vzniku psychické závislosti spojené se změnami v hodnotovém
žebříčku. Uživatel se vymyká běžným normám chování, mívá potíže
s integrací do společnosti.
Ve společnosti je tendence škodlivost THC (marjánky, trávy) podceňovat, nicméně
negativní dopady (psychická závislost, dráždění dýchacích cest-riziko rakoviny,
poškození imunitního systému, dědičná poškození, podezření na poškození mozku,
psychické změny, aj.) dlouhodobého užívání THC jsou nesporné. Na druhé straně
se popisují analgetické, antioxidační a neuroprotektivní účinky a proto
existuje celá řada terapeutických využití při zmírnění potíží např. u svalových
křečí, glaukomu, nechutenství, anorexie, Crohnovy choroby, léčbě bolesti, aj.
Zdroj (syntéza, příjem)
Rostliny konopí – Cannabis obsahují širokou skupinu látek (organické kyseliny, sacharidy, fytosteroidy, terpeny, alkaloidy, aj.). Z hlediska halucinogenních účinků charakteristických pro konopí je důležitá pryskyřice produkovaná žlázkami na listech a hlavně v samičím květenství jako reakce na vysokou teplotu a nedostatek vlhkosti v atmosféře. Je to zapáchající, žlutá až hnědavě žlutá hmota, která obsahuje početnou směs tzv. kanabinoidních látek lišících se strukturou svých molekul (těchto tzv. C-21 sloučenin bylo z konopí dosud izolováno přes 80). Jako droga se aplikuje buď přímo tato pryskyřice (hašiš) s obsahem kolem 40% kanabinoidních látek, nebo směs sušených listů a samičích květenství (marihuana) s obsahem 8-12%.
Hlavním nositelem halucinogenních účinků (70-100%) je zřejmě
D9 –tetrahydrokanabinol
běžně označovaný jen jako THC. Obsah THC se liší podle druhu konopí (indické,
seté, rumištní) a to od stopových množství až po téměř 95% ze všech obsažených
kanabinoidů. Na aktivitu THC má velký vliv také optická otáčivost molekuly THC,
zatímco levotočivý je silně aktivní, pravotočivý je aktivní mnohem méně.
Droga se nejčastěji užívá kouřením, méně často požitím.
Při kouření (obvyklá dávka je 15-20 mg) nastupuje efekt poměrně rychle (řádově
v minutách) a také poměrně rychle odeznívá (cca do 3 hodin).
Při požití (obvyklá dávka 30-40 mg) je vstřebávání velmi pomalé, nepravidelné,
z důvodu těžšího odhadu dávky bývají častější závažnější intoxikace. Efekt
nastupuje až asi za 30 minut a vrcholu dosahuje po 1-5 hodinách.
Distribuce v organismu, obsah ve tkáních
Po inhalaci marihuanového kouře se THC rychle absorbuje
v plicích a za pár minut se objevuje v krvi. Během 1 – 2 hodin ale
koncentrace v krvi klesne až na asi 10% původní hodnoty,
protože tetrahydrokanabinol je silně lipofilní látka, která
se ukládá v tucích (mozek, tukové tkáně, pohlavní žlázy, slezina, plíce,
játra) a z 95% se váže na proteiny. Vytváří se tak depo, ze kterého se
aktivní látky pomalu uvolňují zpět do krve.
Způsob vylučování nebo metabolismus
V játrech podléhá delta-9-THC v první fázi oxidaci
na dvě hlavní monohydroxysloučeniny, tj. 11-hydroxy-delta-9-THC a
8-hydroxy-delta-9-THC. V další fázi vzniká oxidací inaktivní
11-karboxy-THC, který se dále konjuguje na monoglukosiduronát a
diglukosiduronát, které jsou vyloučeny do moči.
Biologický poločas
Odhady hodnot plazmatického poločasu THC jsou 20 – 57 hodin u náhodných kuřáků marihuany, odhady pro chronické kuřáky jsou v rozmezí 3 – 13 dní.
Poločas vylučování THC (a jeho metabolitů) je 10 – 40 hodin.
U chronických uživatelů se do 3 dnů se vyloučí ¾ látky, většinou stolicí
(40%) a močí (30%). Zbývající THC je akumulován v tukových tkáních a
pomalu se uvolňuje až po řadu týdnů.
U příležitostných kuřáků je droga prokazatelná v moči řádově ve dnech, u
chronických kuřáků až jeden měsíc po poslední dávce.
Kontrolní (řídící) mechanismy
Literatura
- Hrdina, V., Hrdina, R., Jahodář, L., Martinec, Z., Měrka, V.: Přírodní toxiny a jedy. Galén, Praha, 2004, ISBN 80-7262-256-0.
- Klaassen, C.D. ed. : Casarett and Doullś Toxicology: The basic science of poisons. 6 th. ed., 2001, McGraw-Hill, USA. ISBN 0-07-112453-5.
Poznámky
Kanabinoidy bývají často označovány jako iniciační drogy,
tzn. že je velmi pravděpodobné, že jejich užívání časem nestačí a přechází se
na razantnější drogy (amfetaminy, opiáty).
Appendixy
Autorské poznámky
Václav Senft, 2009-03-02