Citace z článku " Doporučení Laboratorní
diagnostika a sledování" - autor: Bedřich Friedecký, Česká společnost
klinické biochemie ČLS JEP a Česká diabetologická společnost ČLS JEP (celý text najdete na adrese http://www.cskb.cz/cskb.php?pg=doporuceni--diagnostika-a-sledovani-DM):
Glukózový toleranční test (OGTT)
Orální glukózový toleranční test se používá k potvrzení
diagnózy diabetes mellitus v případě, že diagnóza není jednoznačně potvrzena
nálezem FPG vyšší než 7,0 mmol/l. Jde jednak o stavy s hraniční FPG (IFG, 5,6 -
6,99 mmol/l), jednak v situacích s FPG nižší než 5,6 mmol/l, při nichž bylo
vysloveno podezření na poruchu tolerance glukózy z předchozích vyšetření nebo
jedná-li se o jedince se zvýšeným rizikem vzniku diabetu. Při nálezu porušené
glukózové tolerance (PGT) se OGTT opakuje ve dvouletých intervalech.
OGTT se dále používá v těhotenství u skupin se zvýšeným
rizikem vzniku diabetu (viz Standardy péče o těhotné s diabetem). V tomto
případě se test provádí ve 24. - 28. týdnu gravidity.
Provedení a vyhodnocení
Podle doporučení WHO lze OGTT doporučit jako doplňující
diagnostickou zkoušku v případech, kdy se hodnota FPG pohybuje v intervalu 5,6
-6,99 mmol/l.
Doporučení ADA nepoužívá v diagnostice diabetu OGTT vůbec.
V obou případech však slouží OGTT k diagnóze gestačního
diabetu mellitu.
Rozhodovací limit OGTT pro diagnózu diabetu mellitu je
definován jako:
Hodnota plasmatické glukózy v žilní krvi ve
druhé hodině po zátěži ≥ 11,1 mmol/l
K vyslovení diagnózy musí být překročení tohoto
rozhodovacího limitu potvrzeno opakovaně.
Doporučení WHO (5) používá k diagnostice gestačního diabetu
stejného uspořádání OGTT a stejného rozhodovacího limitu jako při diagnóze diabetu
1. a 2. typu.
Diagnóza gestačního diabetu podle ADA (4) je založena na
použití OGTT v modifikovaném provedení a s pozměněnými hodnotami rozhodovacích
limitů.
Doporučení ČDS a ČSKB představuje kombinaci obou. Používá
zátěže 75 g glukózy a hodnotí koncentraci glukózy v plasmě před zátěží a po
dvou hodinách po zátěži.
Gestační diabetes je laboratorně diagnostikován, je-li
dosaženo aspoň jednoho ze dvou uvedených kriterií:
FPG ≥ 5,6 mmol/l
P-glukóza po 2 hodinách ≥ 7,7 mmol/l
Preanalytické vlivy
Biologickým materiálem pro OGTT je plasma žilní krve. V
plasmě kapilární krve je za běžných okolností stejná koncentrace glukózy jako v
plasmě žilní krve. Avšak po zátěži glukózou činí rozdíl mezi plasmou kapilární
a žilní krve až 20–25 % (v řadě případů i více). Také mezi koncentracemi
glukózy v plné krvi a v plasmě jsou významné (a výše již uvedené) diference.
Uvedených hodnot rozhodovacích limitů nemůže být proto použito, je-li při OGTT
použito plné žilní krve nebo materiálu získaného kapilárním odběrem. V dřívějších
edicích dokumentů WHO byly hodnoty rozhodovacích limitů pro plnou krev a pro
kapilární náběry publikovány, v současné době se od této praxe již upustilo.
Uvádí se, že reprodukovatelnost klasifikace diabetu mellitu
pomocí jednoho provedení OGTT se pohybuje v rozmezí pouze 50–70 % (24).
K dosažení potřebné diagnostické správnosti OGTT se požaduje lačnění před odběrem po dobu 8 - 14 hodin, předchozí třídenní dieta se zvýšeným přísunem sacharidů v potravě v množství minimálně 150 g za den a neomezovaná fyzická aktivita ve stejném období. Malabsorpce, nausea a kouření ovlivňují výsledek OGTT. Snížení obsahu sacharidů v dietě sníží diagnostickou senzitivitu OGTT.
Poznámka:
Jako druhotné byly připojeny 3
položky pro zjednodušenou formu sdělování vyšetření OGTT,
stávající upřednostňovaná forma sdělování OGTT prostřednictvím SCI (sledování v časovém intervalu) se nemění a pokud používaný LIS takto umí pracovat, vše zůstává beze změny. Nově doplněné položky využijí LIS, které nevytvářejí strukturu pro SCI a řeší přenos OGTT vlastní „lokální“ formou.