Abstrakt
Stanovení PICP v plazmě (séru) se využívá k posouzení
osteoformačních procesů, resp. k posouzení tvorby kolagenu. Výhodou je dobrá
stabilita, relativně snadná analytika (RIA nebo ELISA) a minimální ovlivnění při
poruše renálních funkcí. Nevýhodou je menší citlivost na mírné změny remodelace
a vysoká interindividuální variabilita. Je prokázaný vztah mezi
histomorfometrickými měřeními a koncentracemi PICP (Eriksen, 1993).
 
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
 Propeptid
prokolagenu I C-terminální 
 
Fyziologická variabilita
Koncentrace v plazmě jsou pravděpodobně geneticky
determinovány s nižším intraindividuálním než interindividuálním roztylem.
 
Celková intraindividuální variabilita: 9,0 - 15,5%
Celková interindividuální variabilita: 17,6 - 45,1%
 
Analytická variabilita: 2.0/7.1%  (podle koncentrace)
 
Biologická variabilita: 8,6 (rozmezí 4,8 - 15,2)
(Stevenson, 1997), udává se také 15,4, resp. 13,8% (podle koncentrace).
 
LSC (kritická diference): 26,2 (rozmezí 17,0 - 43,3)
(Stevenson, 1997).
 
Diurnální rytmus s minimem mezi 14:00 až 17:00 a maximem
mezi 03:00 až 06:00. Maximum bylo v 03:30 hodin, a bylo 105 - 116 % průměrné
denní hodnoty. Amplituda mezi minimem a maximem je asi 20 - 25 % (Hassager,
1992). Koncentrace mají rovněž závislost na menstruačním cyklu.
 
Patofyziologické mechanismy
ovlivňující koncentraci
Koncentrace v plazmě je odrazem syntézy kostního
kolagenu typu I. Jsou prokázané korelace s osteoformačními procesy
charakterizované např. kinetikou kalcia, aktivitou kostní ALP a koncentrací
osteokalcinu.
 
Přímé následky abnormálních
koncentrací
 
Referenční intervaly
ženy 18 - 61 let: 50 - 170 ug/l
(Melkko, 1990), 35 - 49 let: 93,1 +/- 31,9 (Garnero, 1995)
premenopauza 35 - 52 let: 95
+/- 26   (Hassager, 1993)
postmenopauza 45 - 53 let:
114   +/- 35   (Hassager, 1993)
 
muži 18 - 61 let: 38 - 202 ug/l (Melkko, 1990)
 
U mužů se koncentrace s věkem významně snižuje (Meikko,
1990). Atypicky zvýšené hodnoty u zdravých osob jsou možné, vysvětlením je
např. vrozená odchylka eliminace manozovými receptory.
 
Údaje
pro dětský věk (Crofton, 1997):
 
| Sex | věk | počet | log.
  transformovaný | 95%
  referenční | 
|   | (roky) |   | průměr
  (ug/l) | interval | 
| M | 4-16 | 141 | 2,5699
  (SD 0,1424) | 193
  - 716 | 
| M | 17-18 | 15 | 2,3377
  (SD 0,1587) | 105
  - 452 | 
| F | 4-12 | 84 | 2,5910
  (SD 0,1194) | 225
  - 676 | 
| F | 13-14 | 20 | 2,3921
  (SD 0,1806) | 108
  - 567 | 
| F | 15-18 | 41 | 2,1854
  (SD 0,1345) | 82  - 285 | 
 
Údaje pro dětský věk (Trivedi, 1991):
 
| věk | počet | průměr
  +/- SD | 
| do 3 měsíců | 13 | 2200
  +/- 350 | 
| 3-6 měsíců | 20 | 1700
  +/- 710 | 
| 6-9 měsíců | 17 | 1040
  +/- 480 | 
| 9 - 12 měsíců | 15 | 870
  +/- 370 | 
| 12 - 24 měsíců | 19 | 670
  +/- 170 | 
| 2 - 3 roky | 30 | 390
  +/- 160 | 
| 3 - 4 roky | 15 | 410
  +/- 130 | 
| 4 - 16 let | 312 | 330 +/- 130 | 
 
Hodnot dospělých (tj. obvykle pod 160 ug/l) bylo dosaženo
mezi 16 - 18 rokem života (Trivedi, 1991).
 
Interference in-vivo
 
Omezení stanovení
Hodnoty v séru jsou dostatečně stabilní při -20 st.C.
 
Použití ve výpočtech a
odvozených parametrechOSN-E
 
Znaky analytické metody
Nepřesnost měření v sérii se u diagnostického kitu Orion
podle různých autorů pohybovala v intervalu 6.2-8.0 (CV%), u dg kitu Metra v
rozmezí 7-10 (CV%). Dlouhodobou nepřesnost udávají výrobci mezi 4.0% (pro
koncentraci 435 ug/l) a 5.8% (pro koncenteraci 52 ug/l).
 
Stanovení PICP je standardizováno kalibračními standardy
izolovanými a purifikovanými z kultur fetálních fibroblastů nebo z buněčných
kultur kostního lidského sarkomu.
 
Ekonomické náklady
 
Použití pro klinické účely
·        
hojení
ran, mnohonásobné koncentrace v porovnání s plazmou (Haukipuro, 1991)
 
·        
pemfigus,
·        
erysipel,
·        
erythema
multiforme, při zahájení terapie kortikoidy naopak pokles (Oikarinen, 1992)
 
·        
léčba
methotrexátem, referenční rozmezí v likvoru u dětí ve věku 1.5 - 14.8 roku je
20 - 92 ug/l, léčba kortikoidy vede k poklesu PICP v likvoru (Vainionpaa, 1991)
 
·        
pupečníková
krev (až 12x vyšší než koncentrace v dospělosti),
·        
dětský
věk, bez významnějších změn ve fázi růstové akcelerace (Crofton, 1997),
·        
po
léčbě růstovým hormonem, změny ale nekorelují s rychlostí růstu (Trivedi, 1991,
Carey, 1985),
·        
akromegalie,
·        
gravidita,
nevýrazné zvýšení u části těhotných,
·        
hypothyreóza,
pravděpodobně jako následek snížené aktivity mannózových receptorů,
·        
závažná
jaterní onemocnění, spojená s poruchou eliminace PICP, významné zejména u
alkoholické hepatitidy, méně u steatózy a cirhózy, zvýšení PICP v plazmě stoupá
se závažností fibrotizace a stupně zánětlivých změn (Savolainen, 1984),
·        
zvýšená
osteoblastická aktivita při osteoformaci různého původu
·        
osteoblastické
(osteosklerotické) metastázy ca prostaty,
·        
osteolytické
metastázy,
·        
M.
Paget, normální hodnoty PICP jsou možné ,
·        
familiárně
bez vlivu na kvalitu kosti (porucha clearance buď z důvodů defektu mannózových
receptorů nebo abnormální struktury PICP) (Sorva, 1994),
·        
renální
kostní syndrom, kde může odrážet osteoformaci bez ovlivnění eliminace poklesem
filtrace.
 
·        
růstová
retardace, deficit růstového hormonu (Trivedi, 1991, Carey, 1985),
·        
ulcerosní
kolitida u dětí (Hyams, 1986),
·        
M.
Crohn (Hyams, 1986),
·        
coeliakie,
·        
léčba
glukokortikoidy (pokles je možný již po několika dnech léčby, menší nebo žádný
pokles u inhalačních forem - neplatí pro dětský věk),
·        
léčba
estrogeny (pokles PICP asi o 20% po 12 měsících), udává se rozpětí poklesu PICP
maximálně až o 30 - 40%, pokles je stejný pro celkovou alkalickou fosfatázu a
osteokalcin (Hasling, 1991), pokles nezáleží na režimu podávání (Hassager,
1993)
·        
hyperthyreóza,
pravděpodobně jako následek zvýšené aktivity mannózových receptorů,
·        
osteogenesis
imperfecta zejména typu I, méně výrazně se snižuje u typu III a IV, značné
snížení hodnot souvisí pravděpodobně se syntézou, abnormálních molekul kolagenu
nebo se sníženým uvolňováním těchto molekul mimo osteoblasty, je jedním z
nejcennějších kostních markerů u této choroby (Rauch, 1997),
·        
orální
kontraceptiva (Garnero, 1995).
 
 
Literatura
Carey, D.E., Goldberg, B., Ratzan, S. K., Rubin, K.R.,
Rowe, D.W.: Radioimmunoassay for type I procollagen in growth hormone-deficient
children before and during treatment with growth hormone. Pediatr. Res.,19,
1985, č. 1. s. 8 - 11.
Crofton, P.M., Wade, J.C., Taylor, M.R.H., Holland,
C.V.: Serum concentrations of carboxyl-terminal propeptide of type I
procollagen, amino-terminal propeptide of type III collagen, cross-linked
carboxy-terminal telopeptide of type I collagen, and their interrelationship in
schoolchildren. Clin. Chem., 43, 1997, č. 9, s. 1577 - 1581.
Eriksen, E.F., Charles, P., Melsen, F., Mosekilde, L.,
Risteli, L., Risteli, J.: Serum markers of type I collagen formation and
degradation in metabolic bone disease: Correlation with bone histomorphometry.
J. Bone Miner. Res., 8, 1993, č. 2, s. 127 - 132.
Garnero, P., Sornay-Rendu, E., Delmas, P.D.: Decreased
bone turnover in oral contraceptive users. Bone, 16, 1995, č. 5, s. 499 - 503.
Hasling, C., Eriksen, E.F., Melkko, J., Risteli, L.,
Charles, P., Mosekilde, L., Risteli, J.: Effects of a combined
estrogen-gestagen regimen on serum levels of the carboxy-terminla propeptide of
human type I procollagen in osteoporosis. J. Bone Miner. Res., 6, 1991, č. 12,
s. 1295 - 1300.
Hassager, C., Risteli, J., Risteli, L., Jensen, S.B.,
Christiansen, C.: Diurnal variations in serum markers of type I collagen
synthesis and degradation in healthy premenopausal women. J. Bone Miner. Res.,
7, 1992, č. 11, s. 1307 - 1311.
Hassager, C., Fabbri-Mabelli, G., Christiansen, C.: The
effect of the menopause and hormone replacement therapy on serum
carboxyterminal propeptide of type I collagen. Osteoporosis Int., 3, 1993, s.
50 - 52.
Haukipuro, K., Melkko, J., Risteli, L., Kairaluoma,
M.I., Risteli, J.: Synthesis of type I collagen in healing wounds in humans.
Ann. Surg., 213, 1991, č. 1, s. 75 - 80.
Hyams, J.S., Carey, D.E., Leichtner, A.M., Goldberg,
B.D.: Type I procollagen as a biochemical marker of growth in children with
inflammatory bowel disease. J. Pediatr., 109, 1986, s. 619 - 624.
Melkko, J., Niemi, S., Risteli, L., Risteli, J.:
Radioimmunoassay of the carboxyterminal propeptide of human type I procollagen.
Clin. Chem., 36, 1990, č. 7, s. 1328 - 1332.
Oikarinen, A., Autio, P., Kiistala, U., Risteli, L.,
Risteli, J.: A new method to measure type I and III collagen synthesis in human
skin in vivo: demonstration of decreased collagen synthesis after topical
glucocorticoid treatment. J. Invest. Dermatol., 98, 1992, s. 220 - 225.
Rauch, F., Schonau, E.: Markers of bone metabolism - Use
in pediatrics. Clin. Lab., 43, 1997, č. 9, s. 1 - 1.
Savolainen E.-R., Goldberg, B., Leo, M.A., Velez, M.,
Lieber, C.S.: Diagnostic value of serum procollagen peptide measurements in
alcoholic liver disease. Alcohol. Clin. Exp. Res., 8, 1984, č. 4, s. 384 - 389.
Sorva, A., Tahtela, R., Risteli, J., Risteli, L.,
Laitinen, K., Juntunen-Backman, K., Sorva, R.: Familial high concentrations of
the carboxyl-terminal propeptide of type I procollagen. Clin. Chem., 40, 1994,
č. 8, s. 1591 - 1593.
Stevenson, H.P., Leslie, H., Sheridan, B.:
Intra-individual variation in serum type I procollagen carboxy-terminal
propeptide and type I collagen carboxy-terminal cross-linked telopeptide
concentrations. Ann. Clin. Biochem., 34, 1997, s. 317 - 318.
Trivedi, P., Risteli, J., Risteli, L., Hindmarsh, P.C.,
Brook, C.G.D., Mowat, A.P.: Serum concentrations of the type I and III
procollagen propeptides as biochemical markers of growth velocity in healthy
infants and in children with growth disorders. Pediatr. Res., 30, 1991, č. 3, s.
276 - 280.
Vainionpaa, L., Risteli, L., Lanning, M., Risteli, J.:
Carboxyterminal propeptide of type I procollagen in cerebrospinal fluid in
childhood and in children with leukemia undergoing intrathecal treatment. Clin.
Chem., 37, 1991, č. 8, s. 1365 - 1369.
 
Poznámky
 
Appendixy
 
Autorské poznámky