Abstrakt
Význam stanovení celkového estriolu v moči.
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
Fyziologická variabilita
Patofyziologické mechanismy
ovlivňující koncentraci
Přímé následky abnormálních
koncentrací
Referenční intervaly
Průběh hodnot odpadů močí za 24 hodin během fyziologické
gravidity (*: 1=Hanč, 1982, 2=firemní literatura Abbott, těmto údajům
odpovídají hodnoty podle LG317)
|
Cit. |
týden |
střední hodnota |
rozmezí |
rozmezí |
|
(*) |
těhotenství |
mg/d |
mg/d |
µmol/d |
|
1 |
4 |
0.09 |
|
|
|
1 |
6 |
0.142 |
|
|
|
1 |
8 |
0.215 |
|
|
|
1 |
10 |
0.266 |
|
|
|
1 |
20 |
3.390 |
|
|
|
1 |
25 |
4.40 |
|
|
|
1 |
28 |
7.0 |
|
|
|
2 |
28 |
9.7 |
5.6-15.3 |
19.4-
53.1 |
|
2 |
30 |
10.8 |
6.5-18.1 |
22.5-
62.8 |
|
2 |
32 |
12.5 |
7.3-21.0 |
25.3-
72.8 |
|
2 |
34 |
14.5 |
8.5-25.0 |
29.5-
86.7 |
|
2 |
36 |
17.3 |
9.7-29.8 |
33.6-103.3 |
|
2 |
38 |
21.0 |
11.3-34.7 |
39.2-120.3 |
|
2 |
40 |
25.0 |
13.7-41.9 |
47.5-145.3 |
Hodnoty odpadu estriolu močí u netěhotných v µg/d
(podle Hanče, 1982, str. 637):
děvčata 5-10 let 0.20
chlapci 5-10 let 0.32
ženy 19-49 let 6.0 (2-12)
muži 19-55 let 4.7
(2-11)
ženy po menopauze 5.6
(0.1-35)
(podle Easthama, 1985, str.
245-246):
µg/den nmol/den
začátek menstruace 0
- 15 0 - 50
ovulační peak 13 - 54
45 - 200
luteální maximum 8
- 72 30 - 250
po menopauze 0.6 - 7.5
2 - 25
dospělí muži 0 - 7.5
0 – 26
Interference in-vivo
Omezení stanovení
Použití ve výpočtech a odvozených
parametrech
Znaky analytické metody
Ekonomické náklady
Použití pro klinické účely
Získání vzorku: sběr moče za 24 hodin, sběrnou nádobu s
močí uchovávejte během sběru v lednici, neni-li možná analýza ihned, zmrazit na
-20 °C.
Porucha fetoplacentární jednotky, léčba matky
kortikosteroidy (suprese fetálního ACTH), kongenitální adrenální hyperplazie
(Eastham uvádí hypoplazii!), anencefalie s adrenální hypoplazií, preeklampsie,
porucha enterohepatální cirkulace u matky, deficit placentární sulfatázy s
vysokým obsahem dehydroepiandrosteronu v amniové tekutině s 20% výskytem
ichtyózy, fetální aplazie hypofýzy, deficit 16-alfa hydroxylázy, podávání
ampicilinu i jiných antibiotik v graviditě (antibiotika interferují s
enterohepatálním oběhem konjugátů estriolu), závažná erytroblastóza, závažná
anemie, diabetes mellitus, Downův syndrom, úmrtí plodu. Pokles močové (ale také
plazmatické nebo sérové) hladiny pod 40% předchozí hodnoty může znamenat ohrožení
plodu a je nutné monitorovat další ukazatele vitality plodu.
Nutné hodnotit trend zejména ve druhém a třetím
trimestru, nikoli jednotlivé hodnoty, které jsou pod vlivem krátkodobých diurnálních
a mezidenních rytmů. Vyšetření během prvního trimestru se nepovažuje za
užitečné vzhledem k nízkým hladinám. Matka by měla mít normální jaterní funkce,
při poruše renálních funkcí matky klesá vylučování močí a stoupá hladina v
séru.
Fetální virilizující kongenitální adrenální hyperplazie
(Eastham). U netěhotných se estriol v moči zvyšuje nemocných s maligním nádorem
nadledvin (současně zvýšení estradiolu a estronu), celkové estrogeny stoupají u
maligních i benigních tumorů testis a ovaria (podle Friedmana).
Literatura
Hanč, Pádr: Hormony, Academia, Praha 1982.
Friedman, R.B., Young, D.S.: Effects of diseases on
clinical laboratory tests. AACC Press, 1989.
Eastham, R.D.: Biochemical values in clinical medicine. Wright,
Bristol, 1985.
Poznámky
Používaná souprava: Total estriol ABBOTT
Appendixy
Autorské poznámky