OSN-SAbstraktOSN-E

Proteiny v likvoru jsou za normálních okolností reprezentovány albuminem, transferińem a presalbuminem. Za patologických okolností se zmnožuje řada dalších proteinů hlavně vzhledem ke zvýšené propustnosti hematolikvorové bariéry, zánětlivé reakci, zvýšení intrathekální syntézy, destrukce tkáně, uplatnění komplementu a dalším mechanismům.

 

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

Albumin v likvoru

Proteiny v likvoru

 

OSN-SPatofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraciOSN-E

1. zvýšená propustnost hematolikvorové bariéry (za normálních okolností pochází 80% proteinů v likvoru z plazmy).

2. místní (intrathekální) syntéza různých proteinů

3. porucha cirkulace likvoru

 

OSN-SReferenční intervalyOSN-E

Koncentrace závisí na původu likvoru (Burtis, 1994):

ventrikulární mok   0,050 - 0,150 g/l

cisternální mok      0,150 - 0,250 g/l

lumbální mok         0,150 - 0,450 g/l

 

Koncentrace celkových proteinů v moku (Bernhardt, 1978), údaje v mg/l:

Věk (roky)

n

x

s

x +/- 2s

0  - 10

5

282

19

244 - 320

11 - 20

29

363

65

233 - 493

21 - 30

49

380

69

242 - 518

31 - 40

92

392

78

236 - 548

41 - 50

68

414

58

298 - 530

51 - 60

47

435

71

293 - 577

61 - 70

24

418

65

288 - 548

71 - 80

10

424

63

298 - 550

 

Burtis, 1994 uvádí pro nedonošence 0,15 - 1,30 g/l, novorozenci 0,40 - 1,20 g/l, do 1 měsíce věku 0,20 - 0,80 g/l, nad 1 měsíc 0,15 - 0,40 g/l. Pro dospělé (?, není výslovně uvedeno) 0,80 - 0,32 g/l.

 

Burtis, 1994 připouští u starších dospělých ještě 0,60 g/l jako normální.

 

Jacobs, 1994 udává horní mez 0,62 g/l pro dospělé.

 

OSN-SOmezení stanoveníOSN-E

Likvor s příměsí krve, za hranici se považuje početní koncentrace erytrocytů nad 100 v mikrolitru moku.

 

OSN-SPoužití pro klinické účelyOSN-E

Za normálních okolností se v likvoru vyskytují zejména nízkomolekulární proteiny (prealbumin, albumin, transferin). Transferin se vyskytuje ve formě sialinizované a desialinizované. Druhá forma (tau-transferin) je typická pro likvor a její přítomnost v neznámých sekretech může svědčit pro příměs likvoru (např. při rhinorrhoe).

 

Zvýšení (v závorce typické koncentrace v g/l podle Burtise, 1994, kombinováno podle Jacobse, 1994):

·         bakteriální meningitis (0,8 - 5,0)

·         virová meningitis (0,3 - 1,0)

·         tuberkulosní meningitis (0,5 - 3,0, výjimečně 10,0)

·         mozkový absces (0,2 - 1,2)

·         encefalitidy (0,15 - 1,0)

·         poliomyelitis (0,1 - 3,0)

·         neurosyfilis (0,5 - 1,5)

·         diabetes mellitus

·         cévní mozková příhoda i bez krvácení

·         arachnoiditis

·         dehydratace

·         iatrogenní

·         subarachnoidální krvácení

·         tumory (0,15 - 2,0)

·         degenerativní procesy (0,25 - 0,50)

·         hypothyreóza

·         blok cirkulace likvoru (v místě pod blokádou, 1,0 - 20,0)

 

Snížení (Jacobs, 1994):

·         u dětí mezi 6. - 24. měsícem věku

·         intoxikace vodou

·         ztráty likvoru při traumatech

 

OSN-SPoznámkyOSN-E

Literatura: Burtis, 1994: viz LG317 Jacobs, 1994: viz LG213

 

OSN-SAppendixyOSN-E

 

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Antonín Jabor, Pavel Adam

.