Abstrakt
Současné stanovení pyridinolinu a deoxypyridinolinu v
moči pomocí imunoanalytických metod, nejčastěji polyklonální protilátkou proti pyridinolinu
se 100 % zkříženou reaktivitou proti deoxypyridinolinu. Preferenčně se
stanovují volné frakce těchto příčných vazeb (crosslinks).
 
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
 
Fyziologická variabilita
Intraindividuální variabilita (zjišťovaná jako
koncentrace bez přepočtu na kreatinin) se u různých vzorků moče pohybovala mezi 29,1 až 41,5 %,
interindividuální variabilita mezi 8,6 až 79,8 %, kritická diference u
dvouhodinového sběru byla 102,4 % (Panteghini, 1996).
 
Patofyziologické mechanismy
ovlivňující koncentraci
 
Přímé následky abnormálních
koncentrací
 
Referenční intervaly
Ve studii porovnávající různé vzorky za účelem zjištění
biologické variability udává Panteghini tyto hodnoty celkových pyridiniových croslinků (bez
přepočtu na kreatinin) 
první ranní moč        
muži         0,51
µmol/l
ženy         0,85
µmol/l 
 
sběr 08:00 - 10:00     
muži        
0,60  µmol/l
ženy        
1,00   µmol/l
 
sběr 24 hodin          
muži        
0,46  µmol/l
ženy        
0,48   µmol/l
 
Interference in-vivo
 
Omezení stanovení
 
Použití ve výpočtech a
odvozených parametrechOSN-E
 
Znaky analytické metody
Možnosti stanovení: Pyrilinks II, monoklonální protilátka, stanovuje
se v moči (ELISA), vhodné pro stanovení volných PYR a DPYR. Možnosti imunoanalýz:
 
Ekonomické náklady
 
Použití pro klinické účely
 
Literatura
Panteghini, M., Pagani, F.: Biological variation in
urinary excretion of pyridinium crosslinks: recommendations for the optimum specimen. Ann. Clin.
Biochem., 33, 1996, s. 36 -42.
 
Poznámky
 
Appendixy
 
Autorské poznámky