Abstrakt
NTx je telopeptid kolagenu typu I. N-terminální,
potencionálně obsahující příčné vazby (cross-links). Poměr NTx ke kreatininu je přes mnoho
nedostatků nejčastěji používaným vyjádřením pro odhad vylučování NTx močí.
Zvýšené hodnoty indikují zvýšenou osteorezorpci.
Terminologie
Telopeptid kolagenu typu I. N-terminální, potencionálně
obsahující příčné vazby (cross-links), (NTx)
Synonyma
Klasifikační kódy
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
Předpoklady a možnosti použití
a provedení výpočtu
Nesbíraná moč, znalost koncentrace NTx a kreatininu.
Potřebné vstupní údaje
U_NTX (mmol/l), U_kreatinin (mmol/l)
Způsob výpočtu
U_NTX(mol/l)/U_CREAT(mol/l)*1000000, tj. výsledná
jednotka umol/mol kreatininu.
Omezení výpočtu
Dáno vztahem mezi objemem moče a koncentrací kreatininu,
který je více než problematický.
Referenční meze
Hodnoty v dětském věku jsou asi 10x vyšší než u
dospělých, stabilizace vylučování po 20. roku života. Zvýšení kolem menopauzy.
|
Skupina |
Věk (roky) |
N |
NTx µmol/mol kreatininu |
SD |
Zdroj |
Premenopauza |
34,2
(5,8) |
52 |
45* |
|
1 |
|
|
216 |
37,3 |
21,5 |
2 |
|
|
35
– 49 |
156 |
22,5 |
9,4 |
4 |
|
|
35
– 55 |
134 |
25,7 |
10,8 |
5 |
|
Postmenopauza |
57,3
(3,5) |
61 |
55* |
|
1 |
|
82,5
(4,5) |
292 |
50,8 |
33,2 |
5 |
|
1HPT ** |
56,3
(15,0) |
26 |
194,2 |
121,9 |
3 |
|
muži + ženy
*** |
28
– 58 |
40 |
9
– 65 |
90
% int. |
6 |
Zdroje literárních mezí: 1 Bettica, 1997 2 Ju, 1997 3 Minisola, 1997 4 Garnero, 1995 5 Garnero, 1996 6 Withold, 1996
* odhad střední hodnoty z grafu
** primární hyperparathyreoidismus
*** ranní vzorek moče získaný mezi 08:00 až 10:00 u 40
zdravých jedinců ve věku 28 - 58 let, 20 mužů a 20 žen, 5 - 95 percentil: 9 - 70 nmol/mmol kreatininu
(Withold, 1996)
Význam ve stavu zdraví,
fyziologické údaje
Nižší intraindividuální rozptyl NTx než u vylučování
celkového deoxypyridinolinu a hydroxyprolinu.
Vylučování NTx močí cirkadiánní rytmus s variabilitou
obvykle udávanou do 40 %, podmínky odběru (typ vzorku) musejí být při všech sledováních jednoho
nemocného totožné. Maximální koncentrace korigované na kreatinin jsou mezi
03:00 až 07:00 hodin, minimální kolem 13:00 až 16:00 hodin (Ju, 1997), případně 15:00 až
19:00 (James, 1996). Průměrný rozdíl mezi maximem a minimem byl 37 až 63 %, nejvyšší hodnoty
byly kolem +60 % a nejnižší kolem -50 % proti průměrné denní hodnotě (Ju, 1997).
Biologická variabilita 13-33 % u mužů, 15-35 % u žen
(Ju, 1997), obvykle krátkodobě pod 18 % a dlouhodobě (9 měsíců) kolem 20 % (James, 1996), tedy méně
než hydroxyprolin a DPYR. Intraindividuální variabilita u 8 zdravých mužů 15,5
% (rozptyl 10,1 až 24,2 %) (Popp-Snijders, 1996).
Význam ve stavu nemoci,
patofyziologické a patobiochemické údaje
·
mírně
již u žen v perimenopauze, výrazněji u postmenopauzálních žen, u kterých koreluje s
osteokalcinem,
·
u
osteoporotických postmenopauzálních změn, s diskriminační efektivitou proti
zdravým postmenopauzálním ženám srovnatelnou s U_CTx/U_kreatinin a volným
deoxypyridinolinem v moči,
·
u
starých postmenopauzálních žen, zejména s rizikem fraktury krčku femuru
(Garnero, 1996),
·
po
míšních poraněních s kvadruplegií,
·
ve
třetím trimestru gravidity a v šestinedělí, kdy se pokládá za projev zvýšené
kostní rezorpce,
·
primární
hyperparathyreoidismus, kde je dobrá negativní korelace mezi poklesem kostní
hmoty a zvýšením NTx (Minisola, 1997),
·
po
transplantaci ledvin s korelací s kostní alkalickou fosfatázou (Withold, 1996),
·
u
nemocných s maligním onemocněním a scintigraficky prokízanými metastázami ve
skeletu (Withold, 1996).
·
léčba
bisfosfonáty. Po zahájení léčby bisfosfonáty se nejdříve sníží markery
osteorezorpce (NTx, CTx a celkový DPD za 2-4 týdny), později markery osteoformace
(osteokalcin a kostní ALP za 8-12 týdnů) (Bettica, 1997). Pokles lze porovnat s poklesem DPYR a je významnější
než u PYR a ICTP (James, 1996).
Literatura
·
Bettica,
P., Masino, M., Cucinotta, E., Vago, T., Norbiato, G., Moro, L., Suarez, K.M.,
Romanello, M., Bevilacqua, M.: Comparison of the clinical performances of the
immunoenzymometric assays for N-teminal and C-terminal type I collagen telopeptides
and the HPLC assay for pyridinium cross-links. Eur. J. Clin. Chem. Clin. Biochem., 35, 1997, č. 1, s. 63
- 68.
·
Bettica,
P., Bevilacqua, M., Vago, T., Masino, M., Cucinotta, E., Norbiato, G.:
Short-term variations in bone remodeling biochemical markers: cyclical etidronate and
alendronate effects compared. J. Clin. Endocrinol. Metab., 82, 1997, č. 9, s. 3034 - 3039.
·
Bonde,
M., Qvist, P., Fledelius, C., Riis, B.J., Christiansen, C.: Application of an enzyme
immunoassay for a new marker of bone resorption (CrossLaps): Follow-up on hormone replacement
therapy and osteoporosis risk assessment. J. Clin. Endocrinol. Metab., 80, 1995, č. 3, s. 864 - 868.
·
Garnero,
P., Gineyts, E., Riou, J.P., Delmas, P.D.: Assessment of bone resorption with a new
marker of collagen degradation in patients with metabolic bone disease. J. Clin.
Endocrinol. Metab., 79, 1994, č. 3, s. 780 - 785.
·
Garnero,
P., Sornay-Rendu, E., Delmas, P.D.: Decreased bone turnover in oral
contraceptive users. Bone, 16, 1995, č. 5, s. 499 - 503.
·
Garnero,
P., Hausherr, E., Chapuy, M.-C., Marcelli, C., Grandjean, H., Muller, C.,
Cormier, C., Bréart, G., Meunier, P.J., Delmas, P.D.: Markers of bone resorption predict
hip fracture in elderly women: The EPIDOS prospective study. J. Bone Miner. Res., 11, 1996. č.
10, s. 1531 - 1538.
·
James,
I.T., Walne, A.J., Perret, D.: The measurement of pyridinium crosslinks: a
methodological overview. Ann. Clin. Biochem., 33, 1996, s. 397 - 420.
·
Ju,
H.J., Leung, S., Brown, B., Stringer, M.A., Leigh, S., Scherrer, C., Shepard,
K., Jenkins, D., Knudsen, J., Cannon, R.: Comparison of analytical performance and
biological variability of three bone resorption assays. Clin. Chem., 43, 1997, č. 9, s. 1570 - 1576.
·
Minisola,
S., Pacitti, M.T., Rosso, R., Pellegrino, C., Ombricolo, E., Pisani, D., Romagnoli,
E., Damiani, C., Aliberti, G., Scarda, A., Mazzuoli, S.F.: The measurement of urinary
amino-terminal telopeptides of type I collagen to monitor bone resorption in patients with primary
hyperparathyreoidism. J. Endocrinol. Invest., 20, 1997, č. 9, s. 559 - 565.
·
Popp-Snijders,
O., Lips, P., Netelenbos, J.C.: Intra-individual variation in bone resorption
markers in urine. Ann. Clin. Biochem., 33, 1996, s. 347 - 348.
·
Withold,
W., Friedrich, W., Reinauer, H.: Comparison of biochemical markers of bone resorption
in patients with metabolis and malignant bone diseases. Ann. Clin. Biochem., 33, 1996, s.
421 - 427.
Poznámky
Existuje
možnost stanovit NTx v séru (Clemens et al, Clin. Chem., 43, 1997, č. 11, s.
2058 - 2063).
Appendixy
Autorské poznámky
Antonín
Jabor