AbstraktOSN-E 
ACP
kostní v plazmě
 
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další
informace
 
Fyziologická variabilita
Intraindividuální
rozptyl u mužů 10,0%, u žen 11,9%, interindividuální rozptyl u mužů 2,1%, u žen
14,8% (Panteghini, 1995).
 
Patofyziologické mechanismy ovlivňující
koncentraci
V plazmě
se vyskytuje nekompetitivní inhibitor aktivity, který je dialyzovatelný a jeho
efektivitu lze potlačit dilucí vyšetřovaného vzorku.
 
Referenční intervaly
Fluorid-senzitivní tartarát-resistentní ACP (Nakanishi,
1998): 
muži     20 - 29 let          20,4 (2,8) U/l
            5 - 9 let             40,6 (6,4)
            10 - 14 let          47,9 (11,3)
ženy     20 - 29 let          16,4 (2,3)
U/l
            5 - 9 let             39,2 (9,9)
            10 - 14 let          37,1 (13,5)
 
Omezení stanovení
Vadí
hemolýza, vedoucí k rozpadu erytrocytů a trombocytů a uvolnění ACP. Nesmí se
opakovaně zmrazit a rozmrazit. Analýza bezprostředně po náběru, pokles aktivity
i při skladování při -20 °C, bez poklesu při -70 st. C.
 
Znaky analytické metody
Možnost
stanovení: 1. Flurid-sensitivní tartarát-resistentní ACP: popsána metoda pro
centrifugační analyzátor při 340 nm, 37 °C, substrát
2,6-dichlor-4-acetylfenylfosfát (+TRIS), aktivátor hexadimethin bromid, pufr
2-(-morfolin)ethansulfonová kyselina, inhibitor tartrát sodný a flurid sodný
(Nakanishi, 1998).
 
Použití pro klinické účely
Kostní
kyselá fosfatáza je spíše ukazatelem počtu osteoklastů než jejich aktivity.
Relativně slabá specifita kolorimetrických stanovení se může zvýšit použitím imunochemických
principů stanovení, ale ani tyto protilátky nedetegují výlučně kostní typ ACP a
reagují zkříženě s lienální, placentární a pupečníkovou ACP (Blumsohn, 1997).
 
Literatura
Blumsohn,
A., Eastell, R.: The performance and utility of biochemical markers of bone
turnover: do we know enough to use them in clinical practice? Ann. Clin.
Biochem., 34, 1997, s. 449 - 459.
Nakanishi,
M.: Clin. Chem., 44, 1998, č. 2, s. 221 - 225.
Panteghini,
M., Pagani, F.: Biological variation in bone-derived biochemical markers in
serum. Scand. J. Clin. Lab. Invest., 55, 1995, s. 609 -616.
 
Autorské poznámky
recenzoval Jaroslav
Racek