Abstrakt
Amniovou tekutinu lze jako
systém použít v konceptu terminologie a nomenklatury IUPAC a IFCC
v tom případě, kdy se stanovují jednotlivé součásti, vlastnosti nebo
funkce této tělesné tekutiny. Biologickým materiálem, který je předmětem
vyšetřování, je v tomto případě amniová tekutina získaná amniocentézou.
Anatomické hledisko
Amniová tekutina je obsažena v amniovém vaku plodu
a pochází z různých zdrojů: placenta, fetální ledviny, kůže, membrány,
plíce a střevo. V první polovině gravidity většina amniové tekutiny
transuduje fetální kůží. Složení se blíží extracelulární tekutině plodu.
V pozdějších fázích gravidity přispívají ke složení amniové tekutiny
zejména fetální plíce a ledviny, objem se řídí poměrem tekutiny vyloučené
ledvinami, tekutiny spolykané a tekutiny reabsorbované jinými cestami.
Koncentrace látek je výsledkem interakce mezi amniovou tekutinou, plodem a
matkou.
Fyzikální, chemické a
morfologické hledisko a vlastnosti
Objem vytvořený denně se odhaduje v období kolem porodu
na 400 – 1000 ml.
Vzhledově je normální amniová tekutina bez zákalu, bělavá
nebo nažloutlá. Nahnědlé nebo nazelenalé zbarvení je způsobeno degradačními
produkty hemoglobinu.
pH se během gravidity snižuje, údaje ale nejsou jednotné.
Iontové složení odpovídá v rané graviditě
plazmatickým koncentracím matky, ke konci těhotenství je tendence k větším
rozptylům a poklesu koncentrace Na+ a Cl-, koncentrace K+
se příliš nemění. Hydrogenkarbonát během gravidity klesá, údaje nejsou
jednotné.
Osmolalita v časných fázích odpovídá osmolalitě plazmy
matky, ke konci gravidity klesá na hodnoty kolem 250 – 260 mmol/kg.
Koncentrace dusíkatých látek (urea, kreatinin, urát) se
zvyšuje s gestačním věkem jako důsledek rozvíjející se funkce fetálních
ledvin.
Proteiny jsou zpočátku maternálního původu a dosahují
maximálních koncentrací kolem 25 – 30 týdne (celkový protein 5 – 8 g/l, albumin
až kolem 6 g/l), pak se snižují. Alfa-1-fetoprotein se v průběhu gravidity
snižuje. Spolu s cholinesterázou se používá pro průkaz defektů neurální
trubice. Alkalická fosfatáza se v průběhu gravidity zvyšuje.
Z hormonů má největší význam hCG s maximálními koncentracemi mezi 8.
a 10. týdnem gestačního věku.
Z lipidů se stanovují lecithin a
sfingomyelin pro posouzení zralosti plicní tkáně.
Bilirubin se zvyšuje při Rh-inkompatibilitě, měření má
význam od 20. týdne gestačního věku.
Příprava pacienta, odběr,
konzervace, stabilita, transport
Zacházení se vzorkem je závislé na stanovovaném analytu.
Turbiditu vzorku lze odstranit centrifugací, případně filtrací přes papírový
filtr (Whatman 42). Pro stanovení bilirubinu je nutné zabránit vystavení
slunečním paprskům. Skladování při +4 až +8 st. C (pro analýzy bilirubinu
provedené do 24 hodin), jinak zmrzlé. Pro stanovení lecithinu, sfingomyelinu a
fosfatidylglycerolu se transportují na ledu a po centrifugaci se skladují
zmrzlé.
Získání a stabilita vzorku pro
analýzu
Látky a procesy ovlivňující
systém
Poznámky
Appendixy
Literatura
Autorské poznámky
.