Abstrakt
Hliník se vyznačuje toxickými účinky, příznaky deficitu
se nepopisují. Hlavním toxickým účinkem způsobeným kumulací u renálního selhání
je neurologická manifestace a podíl na metabolické osteopatii a anémii.
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
Fyziologická variabilita
Patofyziologické mechanismy
ovlivňující koncentraci
Nebyl potvrzen vliv kouření na celkový příjem Al.
Přímé následky abnormálních
koncentrací
Existují podrobné studie nežádoucích a toxických účinků jak na
zvířatech, tak i v humánní medicíně. Intoxikace Al u profesionálně exponovaných
osob se projevuje jako horečka z kovů a chronická aluminióza. U výrobců výbušnin bylo
prokázáno poškození plic. Nebyla prokázána souvislost se zvýšeným výskytem nádorů
dýchacího ústrojí ani vliv na rozvoj chronické obstrukční choroby plicní. Opakovaně byla popsána
plicní fibróza a intersticiální pneumonie u svářečů Al. Není jasné, zda Al může přímo
vyvolat astma, nebo je pouze manifestovat. Výjimečně byly popsány příznaky encefalopatie. Také
Alzheimerova choroba je potencionálně spojována s toxicitou Al.
Manifestace toxických účinků byla pozorována u osob s těžkým selháním ledvin nebo
ve stáří, kdy dochází k poklesu glomerulární filtrace. Při chronickém selhání ledvin se
hovoří o hliníkové intoxikaci. Za příčinu se považuje omezení vylučování Al, zvýšení příjmu a
zvýšení absorpce z trávicího ústrojí. Nemocným se často podávají antacida při léčení uremické gastritidy a vazače
fosfátu na bázi Al. Množství takto podaného Al může být 18,5-129,6 mmol/den (0,5-3,5
g). Diabetes
mellitus a deficit železa u nemocných se selháním ledvin zvyšují vštřebávání a toxicitu Al. U
dialyzovaných přistupuje možnost přestupu Al z dialyzačního roztoku membránou do krve. Podle tíže
expozice se intoxikace Al u dialyzovaných projevuje encefalopatií, osteopatií rezistentní na vitamin D,
mikrocytární anémií a kožními projevy typu porfyria cutanea tarda.
U anémie se za příčinu považuje toxické působení Al na enzymy, podílející se na
syntéze krevního barviva. Hliníková osteopatie se projevuje svalovou slabostí, bolestmi v
kostech a patologickými frakturami.
Projevy působení Al na nervový systém dialyzovaných:
1.
Akutní
projevy - náhlé křeče, neklid, myoklonické záškuby, kóma až smrt. Přímo v průběhu hemodialýzy
se mohou objevit křeče typu "grand mal", podobné příznaky mohou nastat i během několika dní po
zahájení terapie deferoxaminem, když dojde k vyplavení velkého množství Al do krve.
2.
Chronické
projevy - poruchy řeči (koktání, zadrhávání), změny osobnosti, poruchy prostorové
orientace, zrakové a sluchové halucinace, později myoklonické křeče. Za 7 až 9 měsíců od prvních
projevů nemocný ztrácí schopnost komunikace a aktivního pohybu, následuje smrt. Obtíže
vznikají při mnohaměsíční expozici dialyzačnímu roztoku s vyšším obsahem Al, méně často při
dlouhodobém léčení aluminiovými vazači fosfátů.
U nemocných s poškozenou funkcí ledvin bylo popsáno zvýšené ukládání Al do nervové
tkáně. Stejné ukládání Al bylo pozorováno i u nemocných s Alzheimerovou chorobou. Účast
Al na neurologickém postižení je v těchto případech nejistá. U Alzheimerovy choroby existuje
i jiné vysvětlení hromadění hliníku v mozkové tkáni - předpokládá se sekundární
ukládání Al do degenerovaných neuronů. Tento názor je podporován nízkými koncentracemi Al v séru
a cerebrospinálním moku.
Referenční intervaly
Plazma
0,11-0,33 µmol/l, moč 0,55-1,85 µmol/den.
Je vhodné se zmínit o otázce obsahu Al v potravinách a vodě. Norma Al na pitnou vodu
v ČR povoluje až 11,11 µmol/l (300 µg). Denní příjem Al činí asi 74-259 µmol (2-7 mg).
Při používání
hliníkových příborů a vaření v hliníkových nádobách dochází pouze k lehkému zvýšení
obsahu Al v pokrmech.
Obsah Al v půdě je obvykle vysoký 5,5 - 22,2 mol/kg (150 - 600 g), ale prvek je zde
pevně vázán, takže je nedostupný pro rostliny. Působením kyselého deště se však
rozpustnost hliníkových solí zvyšuje a Al se může dostávat ve větší míře do rostlin i vody. Dopad této
mobilizace na zdraví populace je zatím nejistý.
Interference in-vivo
Omezení stanovení
Problémem stanovení je
kontaminace prostředí. Sérové koncentrace neodrážejí množství Al v kostech,
játrech a mozku. Bolest v kostech může indikovat stupeň toxického postižení.
Použití ve výpočtech a
odvozených parametrechOSN-E
Znaky analytické metody
Ekonomické náklady
Použití pro klinické účely
Rozlišujeme dvě formy ovlivnění lidského zdraví hliníkem:
1.
Al
se dostává ve zvýšené míře do organismu zdravých osob nejčastěji během jejich pracovní činnosti,
osoby mají neporušené vylučování Al. Jedná se o profesionální expozici.
2.
Al
je ve zvýšené míře v organismu nemocných osob zadržován, nebo je podáván z léčebných důvodů.
Tyto osoby mají obvykle sníženou schopnost Al z těla eliminovat (např. nemocí s ledvinovým selháním). U
jiných se uplatňuje podávání léků obsahujících Al, příp. přestup Al z dialyzačního roztoku
do krve. Jde o
neprofesionální expozici.
Antacida obsahující hliník
nezpůsobují u dospělých jedinců s normální renální funkcí závažné nežádoucí
účinky. U pacientů s renální insuficiencí dlouhodobý příjem Al3+ (v
potravě, lécích, dialyzační tekutině) může vyvolat známky intoxikace.
Charakteristickými příznaky jsou osteomalacie a encefalopatie (demence, křeče).
Zvýšená hladina hliníku v lidském mozku je spojována s některými syndromy
demence.
Pacienti s chronickým
renálním postižením jsou potenciálně ohroženi toxicitou hliníku. Jde např. o
tzv. dialyzační demenci u dlouhodobě hemodialyzovaných. Preventivní opatření v
tomto případě zahrnují:
zákaz používání léčiv
obsahujících hliník (používají antacidy s Al(OH)3 na snížení
absorpce fosfátů),
monitorování obsahu hliníku
v dialyzátu. Hydrolyzáty kaseinu bývají kontaminovány Al, proto jsou v
parenterální a enterální výživě nahrazovány jinými přípravky.
V
léčení intoxikace Al u nemocných s ledvinovým selháním se používá desferoxamin, který
tvoří s Al komplex. Chelatace může
zpomalit nebo zastavit progresi dialyzační demence. Obvykle je podáván v infúzi
(40 mg/kg). Dochází tak k vyplavení Al do
krve. Následně je tento komplex při hemodialýze přes dialyzační membránu vylučován z organismu.
Příčiny deficitu Al nejsou známy. Al není úmyslně suplementován, ale i u
nemocných zcela závislých na p.v. se dostává do organismu z kontaminovaných roztoků.
Příznaky deficitu Al nejsou popisovány.
Literatura
Poznámky
Appendixy
Autorské poznámky
Autorský podíl ing. Vávrová,
prof. Kazda