Abstrakt
Osmolalita moče se stanovuje pro zjištění celkového odpadu osmoticky aktivních látek močí, pro klasifikaci typu diurézy a pro posouzení koncentrační schopnosti ledvin. Náhodný vzorek moče s osmolalitou nad 600 mmol/kg prokazuje zachovanou koncentrační schopnost ledvin. Nižší hodnota neumožňuje z tohoto hlediska žádné závěry, k posouzení koncentrační schopnosti je třeba provést funkční test. Test s dlouhodobým odnětím tekutin se nedoporučuje, přednost má test s desmopresinem (Adiuretin).
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Fyziologická variabilita
Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci
Osmolalita moče se zvyšuje při zvýšené eliminaci osmoticky aktivních látek, zejména při hyperkatabolismu a při vylučování xenobiotik těkavého charakteru (etanol).
Přímé následky abnormálních koncentrací
Přímé následky zvýšené osmolality nejsou, problém může činit malý objem moč v případě, že organismus musí vyloučit vysoké množství solutů (hyperkatabolismus). Adekvátní diuréza je proto při hyperkatabolismu závislá na množství vylučovaných solutů.
Referenční intervaly
Jsou závislé na věku. Denní odpad osmoticky aktivních látek se odhaduje na 900 – 1200 mmol/den (Schück, 1979).
Interference in-vivo
Omezení stanovení
Význam má jak stanovení osmolality moče, tak celkový odpad osmoticky aktivních látek. V případě výpočtu odpadu osmoticky aktivních látek močí lze vycházet z diurézy v litrech, protože lze zanedbat vztah mezi hmotnostní koncentrací vody v moči, osmolalitou a osmolaritou. Tato chyba (zvyšující se při extrémních proteinuriích) je mnohonásobně menší než chyby sběru moče.
Použití ve výpočtech a odvozených parametrech
Clearance bezsolutové vody
Clearance osmolální
Znaky analytické metody
Ekonomické náklady
Použití pro klinické účely
Velmi hrubý odhad osmolality moče lze provést podle rovnice (Schück, 1979)
Osmolalita moče = 2([Na+] + [K+] + [NH4+]) + [urea]
kde symboly v hranatých závorkách představují látkové koncentrace uvedených látek v moč. Místo koncentrace amonného iontu lze použít odhad založený na předpokladu, že se denně vyloučí 30 – 50 mmol amonného iontu.
Pro vztah mezi osmolalitou moče a objemovou hmotností (hustotou, specifickou hmotností) moče udává Schück regresní rovnici ve tvaru
Osmolalita moče = 40 * objemová hmotnost - osmolalita moče
Vztah mezi osmolalitou moče a objemovou hmotností (hustotou, specifickou hmotností) moče (Rose, 1994, Schück, 1979)
|
Objemová hmotnost (kg m-3) |
Osmolalita (mmol kg-1) (Rose, 1994) |
Osmolalita (mmol kg-1) (Schück, 1979) |
|
1000 |
0 |
0 |
|
1010 |
350 |
328 |
|
1020 |
700 |
728 |
|
1030 |
1050 |
1128 |
Tento vztah neplatí v přítomnosti velkých molekul v moči, kdy se zvyšuje objemová hmotnost moče bez odpovídajícího zvýšení osmolality moče (osmotická diuréza při glykosurii, velká proteinurie, aplikace kontrastních látek).
Literatura
Poznámky
Appendixy
Autorské poznámky
Antonín Jabor (2008-11-17)