Abstrakt
Pot lze
jako systém použít v konceptu terminologie a nomenklatury IUPAC a IFCC
v tom případě, kdy se stanovují jednotlivé složky (komponenty) potu.
Diagnostické metody se zabývají ekrinním potem, apokrinní pot obvykle předmětem
vyšetření není. Pot se získává po pilokarpinové iontoforéze nebo pomocí
náplasťových odběrových zařízení. Důvodem pro vyšetření potu je stanovení iontů
nebo osmolality potu při diagnostice cystické fibrózy (tento důvod se
s dostupností metod molekulové biologie dostává do pozadí) a nověji
vyšetření drog v rámci screeningu.
Anatomické hledisko
Pot je produktem dvou typů potních žláz - ekrinních a
apokrinních. Ekrinní potní žlázy (malé, minores, v neochlupené kůži)
produkují hypoosmolální pot charakteru víceméně čiré vodnaté tekutiny, vhodné
k laboratornímu vyšetření. Apokrinní sekrece (produkovaná apokrinními
potními žlázami v ochlupené části těla, označované jako velké, majores) má
mléčný, mírně nažloutlý vzhled, získává se expresí a pro diagnostiku se
nepoužívá.
Fyzikální, chemické a
morfologické hledisko a vlastnosti
Silně
závisí na tělesné teplotě, okolní teplotě a fyzické aktivitě. Maximálně se
tvoří až 2 - 4 l potu za hodinu.
Sodný kationt: normální koncentrace Na+ v potu je
5 - 40 mmol/l, hodnoty nad 80 mmol/l jsou typické pro cystickou fibrózu.
Koncentrace Na+ v potu je řízena
mineralokortikoidy, v procesu adaptace na teplo koncentrace Na+ v potu
klesá. Zvýšení Na+ v potu je dále při Addisonově chorobě,
ektodermální dysplázii, hereditárním nefrogenním diabetes insipidus, při
deficitu glukóza-6-fosfatázy a dalších.
Chloridový aniont: normální koncentrace Cl- je
5 - 40 mmol/l, nediagnostická šedá zóna je 40 - 60 mmol/l, hodnoty nad 70
mmol/l jsou typické pro cystickou fibrózu.
Draselný kationt: normální koncentrace K+ je
kolem 10 mmol/l.
Osmolalita potu je běžně kolem 150 mmol/kg s rozmezím 84 - 170
mmol/kg. se zvyšuje při cystické fibróze.
pH
Normální ekrinní sekrece je kyselá s hodnotami pH kolem
5,8, po aplikaci pilokarpinu stoupá pH na 6,8.
Urea je při běžné produkci potu v rozmezí 12 - 33 mmol/l
(tj. asi čtyřnásobek plazmatické koncentrace), při zvyšování produkce potu
koncentrace urey klesá k plazmatickým hodnotám.
Amoniak je v koncentracích několika mmol/l (s krajními
hodnotami 0,7 až 25 mmol/l), takže mnohonásobně překračuje koncentrace
v plazmě. Údaje o koncentracích v potu se liší, důvodem je odlišný
stupeň bakteriální dekompozice urey na amoniak.
Laktát v potu překračuje mnohonásobně koncentraci
v plazmě s možným rozmezím 14 - 42 mmol/l.
Glukóza v potu je obvykle pod 1 mmol/l.
Protein celkový dosahuje koncentrací kolem 80 mg/l, tedy 1000x méně
než v plazmě.
Z enzymů se v potu vyskytuje ve
větších aktivitách amyláza.
Příprava pacienta,
odběr, konzervace, stabilita, transport
a. získání vzorku při pilocarpinovém testu
Pilokarpin se aplikuje do kůže pomocí iontoforézy, místem
sběru potu je kůže předloktí nebo horní část zad u malých dětí, pot se zásadně neodebírá
s dlaně ruky. Kontraindikací pilokarpinové iontoforézy je dermatitida nebo
předchozí výrazné pocení na uvažovaném místě kůže. Minimální získaná hmotnost
vzorku potu pro analýzu je 50 mg.
b. získání vzorku pro analýzu drog (screening, systém
PharmChek)
Vzorek se může získat pomocí speciálního odběrového systému,
který se jako náplast připevní na kůži paže. Systém je tvořen polyuretanovou
membránou, přes kterou difundují soli a léky a kumulují se v celulózovém
polštářku. Při teplotě 22° Celsia systém zachytí minimálně 300
µl potu za den. Fyzická zátěž a zvýšení teploty zvyšuje množství získaného
potu. Systém se ponechává připevněn na kůži několik dnů (i déle než týden), pak
se polštářek umístí do uzavřené zkumavky s 2,5 ml acetátového pufru o pH
5,0 s metanolem.
Získání a stabilita
vzorku pro analýzu
Látky a procesy
ovlivňující systém
Množství
produkovaného potu závisí zejména na teplotě těla, okolí a fyzické aktivitě.
S adaptací na teplo se mění objem potu a mění se rovněž jeho složení (ve
smyslu poklesu koncentrace iontů).
Poznámky
Appendixy
Literatura
Autorské poznámky
.