Abstrakt
Koagulace
je proces, při kterém v krvi nebo v plazmě dochází k vytvoření
fibrinového vlákna. Kvalita koagulace je vyjádřena časem, potřebným
k vytvoření fibrinového vlákna po přidání startovací reagencie a je ovlivněna
souhrou prokoagulačních a protikoagulačních plazmatických složek.
Související informace
Text
Složení
startovací reagencie určuje, jaká část koagulačního procesu bude vyšetřována a
jak bude test citlivý k různým interferenčním vlivům,hladinám koagulačních
faktorů nebo k přítomnosti antikoagulancií. Případným použitím plasmy deficitní
pro jeden koagulační faktor je možné koagulační testy zaměřit velmi úzce.
Detekce
koagulačního času se provádí několika způsoby:
·
optickou
metodou – detekce je založena na rozptylu světelného paprsku na vznikajícím
koagulu
·
magnetickou
metodou – detekce změn v magnetickém poli vzniklých zpomalením frekvence
pohybu kovové kuličky přidané do vzorku
·
elektrickým
impulsem – vznik koagula umožní průchod elektrického impulsu mezi dvěma
elektrodami zasunutými do vzorku.
Výsledkem
měření je čas v sekundách. Pro klinické účely je porovnáván s časem
nepatologické kontrolní plasmy – vyjádřen jako poměr času měřeného k času
kontroly, nebo je na jeho základě cílová hodnota odečtena z kalibrační
křivky. Odečet z křivky je nutný u testů, kde na základě času stanovujeme
koncentraci v plazmě nebo tehdy, kdy je výsledek vyjádřen
v procentech aktivity normální plazmy.
Poznámky
Appendixy
Literatura
Přehled
laboratorní hematologie, Pecka a kolektiv, Galén, Praha 1998.
Hematologie
pro zdravotní laboranty, Matýšková a kolektiv, IDVPZ Brno, 1999.
Autorské poznámky
Eva
Fenclová
.