Techniky počítání částic

 

Principy počítání částic

 

Počítání částic - buněk - je základním hematologickým vyšetřením. Během historie se technika počítání částic zdokonalovala, automatizovala  a rozvíjela.

 

Základní technikou počítání částic, všeobecně používanou ještě do sedmdesátých let minulého století bylo počítání částic v počítací komůrce (Bürkerova komůrka)  pomocí optického mikroskopu. Při tomto typu stanovení počtu buněk (viz též Principy měření krevních elementů) je krev přesně naředěna různými ředícími roztoky stanoveného složení - chemické složení roztoku usnadňuje rozeznání buněk. Buňky jsou spočteny v určitém objemu a dle ředění vzorku je výsledný počet buněk získán jako přepočet na objemovou jednotku krve.

Po Coulterově objevu impedančního způsobu detekce částic se vyvinul tento způsob počítání, hojně používaný dosud v hematologických analyzátorech.

S rozvojem laserové technologie, která se používá zejména k rozdělení populace leukocytů do subpopulací diferenciálního rozpočtu se zároveň vyvinula metoda optického počítání částic.

 

Příklady technik počítání částic

 

Podskupina

Název (NČLP)

Klíč (NČLP)

Synonyma a zkratky

Viz též

 

Počítání částic

CC

 

 

 

Počítání částic (impedance)

CCIMP

 

 

 

Fotooptické stanovení (laser)

LASER

 

 

 

Cytometrie průtoková

FLOWCYT

 

 

 

 

Další údaje

·         Druh veličiny

·         SI jednotky

·         Měření

·         Procedura

·         Vyšetření

 

Rejstřík

 

 

Eva Fenclová,

.