Abstrakt
IgM v likvoru patří
mezi významné likvorové imunoglobuliny. Normální
koncentrace v likvoru činí 0,2 - 1,2 mg/l. Jedná se o parametr, který by měl
být v likvoru vždy stanoven v každém odebraném vzorku.
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
Patofyziologické mechanismy
ovlivňující koncentraci
Biologickým chováním se výrazně liší od ostatních
likvorových imunoglobulinů. Jistě obecně platí, podobně jako u ostatních
imunoglobulinů, že jeho koncentrace v likvoru stoupají buď při přítomnosti
bariérové poruchy nebo při jeho intratekální syntéze. Přítomnost intratekální
syntézy IgM lze dokumentovat numericky pomocí tzv. Reiberova vztahu či
kvalitativně pomocí izoelektrické fokusace, které však je rutinně používáno
prakticky jen pro třídu IgG.
Referenční intervaly
Normální koncentrace v likvoru činí 0,2 - 1,2
mg/l.
Použití ve výpočtech a
odvozených parametrechOSN-E
IgM se může podobně jako IgG posuzovat ve vztahu k
albuminu. Jedná se o tzv. index IgM/Albumin (IGMALBCP):
CSFIgM CSFALB
IGMALBCP = ( --------------- ) / ( --------------- )
SIgM SALB
Hodnocení: pozitivní hodnota je nad 0,07 (Hishe, 1988), nad
0,08 (Kamp, 1989). Zvýšení při recentní infekci (např. bakteriální
meningitida). IgM je první imunoglobulinová třída, která se zvyšuje po infekci
nebo jako odpověď na antigen bakteriální buněčné stěny (např. na
lipopolysacharid). Porucha hematoencefalické bariéry je v tomto případě málo
pravděpodobná (jde o začátek ataky, kdy by ještě měla být intaktní) (Kamp, 1989).
Použití pro klinické účely
Vzestup koncentrace IgM lze v likvoru pozorovat např. u
neuroinfekcí, zejména chronických, jakými je např. neuroborelióza, ale i u
neuroinfekcí jiných. U některých akutních atak roztroušené sklerózy lze rovněž
pozorovat vzestup koncentrace IgM likvoru, ač imunoglobulinem pro RS typickým
je jistě IgG. U všech výraznějších bariérových poruch, tedy např. u
kompresivních likvorových syndromů a u polyradikuloneuritidy Guillain-Barré,
lze rovněž pozorovat vzestup koncentrace IgM v likvoru.
Autorské poznámky
Pavel Adam
recenzoval Miroslav
Engliš.