OSN-SAbstraktOSN-E

Myoglobin v plazmě se využívá jako kardiomarker s rychlou odpovědí na nekrozu kardiomyocytu, ale s nízkou specifičností. Využívá se především vysoká negativní prediktivní hodnota tohoto stanovení (vyloučení akutní koronární léze při negativním výsledku vyšetření).

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

Myoglobin

OSN-SFyziologická variabilitaOSN-E

OSN-SPatofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraciOSN-E

Při infarktu myokardu se myoglobin uvolňuje z kardiomyocytu velmi rychle a díky své nízké relativní molekulové hmotnosti proniká snadno do oběhu (na rozdíl od CK, resp. CK-MB, které mají významně vyšší relativní molekulovou hmotnost a z ložiska nekrózy v myokardu přecházejí do oběhu převážně lymfatickými cestami). Při překročení kapacity lymfatických odvodných cest dochází k přímému přestupu do krve. K vzestupu myoglobinu dochází již za 2 hodiny po začátku onemocnění, hladina kulminuje po 6 - 9 hodinách a do 36 hodin se obvykle vrací do referenčního rozmezí. Falešně vysoké hodnoty myoglobinu v séru však mohou být podmíněny paralelním poškozením kosterního svalstva (např. zhmožděním při manuální resuscitaci apod.) a jeho sníženou renální filtrací při renální insuficienci.

OSN-SPřímé následky abnormálních koncentracíOSN-E

Za šokových situací spojených s vysokým vylučováním myoglobinu do oběhu může dojít k precipitaci myoglobinu v renálních tubulech.

OSN-SReferenční intervalyOSN-E

Referenční rozmezí myoglobinu v séru je udáváno – závisle na metodě stanovení – v rozsahu 30 - 80 µg/l, hodnoty u mužů jsou přibližně o 25 % vyšší než u žen, s věkem se hladina mírně zvyšuje.

OSN-SInterference in-vivoOSN-E

OSN-SOmezení stanoveníOSN-E

U imunoturbidimetrických metod interferuje přítomnost hemoglobinu (nad 2 g/l) a triglyceridů (nad 6,9 mmol/l) v plazmě, obecně vadí chylozita séra.

OSN-SPoužití ve výpočtech a odvozených parametrechOSN-E

Obvykle se ve výpočtech nevyužívá.

OSN-SZnaky analytické metodyOSN-E

Imunonefelometrické a imunoturbidimetrické metody stanovení mají CV pod 5 %, ELISA 5 – 10 %.

OSN-SEkonomické nákladyOSN-E

OSN-SPoužití pro klinické účelyOSN-E

V diferenciální diagnostice a rozhodovacím postupu u nemocných s bolestí na hrudi je stanovení myoglobinu jako časného markeru dnes metodou volby, rozhodujícím parametrem je jeho negativní prediktivní hodnota (40 % za 1 hodinu po začátku onemocnění, 60 % za 2 hodiny, 90 % za 3 hodiny, 96 % za 4 hodiny). Nezvýšená hodnota myoglobinu u nemocného s bolestí na hrudi mezi 2.-12. hodinou po začátku onemocnění s vysokou pravděpodobností vylučuje akutní infarkt myokardu. Zvýšená hodnota má být doplněna vyšetřením kardiospecifického markeru, v praxi dnes vyšetřením cTn. U nemocných, kde nelze určit začátek onemocnění a v případech, kdy onemocnění začalo před více než 24 hodinami, může vzestup myoglobinu již odeznít; v těchto případech bývá ještě zvýšená hodnota CK-MB, metodou volby je však stanovení cTn. Při diagnostice poškození myokardu je dnes myoglobin nejčastěji doporučovaným a používaným kardiomarkerem v časné fázi onemocnění. Paralelním stanovením karboanhydrázy III, která se vyskytuje jen v kosterním svalstvu a ne v myokardu, lze kardiospecifickou hodnotu vyšetření myoglobinu zvýšit. Negativní prediktivní hodnota vyšetření myoglobinu ( 60% za 3 hod. po začátku ischémie, 90% za 4 hod.) je velmi cenná v rozhodovacím postupu při vyloučení akutní koronární léze.

OSN-SLiteraturaOSN-E

OSN-SPoznámkyOSN-E

OSN-SAppendixyOSN-E

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Miroslav Engliš, Antonín Jabor

.