Železo v plazmě
 
Abstrakt
Železo je nejdůležitější stopový prvek. Koncentrace
v plazmě se používá pro nepřímé zhodnocení příčin anémie.
 
Fyziologická variabilita
V séru je Fe přítomno v trojmocné formě a je téměř všechno
vázáno na transferin, pokud není vazebná kapacita transferinu překročena. Jedna
molekula transferinu  je schopna vázat
dva atomy Fe, normálně je asi 1/3 transferinu nasycena Fe. Menší množství Fe se
nachází rovněž ve feritinu. Koncentrace Fe v séru je značně variabilní,
existují až 30 % rozdíly mezi ranní a večerní koncentrací, u žen je průměrná
hodnota o 10 – 20 % nižší než u mužů a v období menstruace je hodnota
snížena asi o 30 %.  
 
Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci
Transport Fe se výrazně mění po zranění nebo infekci. Předpokládá se, že
pokles sérového Fe je způsoben uvolněním cytokinů, které stimulují degranulaci
neutrofilů a uvolnění bílkoviny apolaktoferinu. Apolaktoferin patří do skupiny
reaktantů akutní fáze, jejichž tvorba a uvolnění jsou stimulovány při infekčním
nebo traumatickém stresu. Apolaktoferin soutěží s transferinem o
vyměnitelné volné Fe a po navázání dvou atomů Fe je vzniklý laktoferin
vychytáván v játrech retikuloendoteliálním systémem. Dalším předpokládaným
mechanizmem je zvýšení receptorů pro transferin účinkem cytokinů IL-1 a TNF. Po
uvolnění z transferinového receptoru je Fe vázáno poměrně pevně na tkáňový
feritin. Ve stresu, sepsi a při rozsáhlých traumatech dochází ke zvýšenému
odsunu Fe z plazmy do tkání mimo hematopoetickou tkáň. Tyto přesuny Fe
jsou charakteristické pro odpověď akutní fáze, která následuje po poranění či
infekci a má pravděpodobně příznivý účinek na jedince postiženého závažným
onemocněním, protože volné vyměnitelné Fe přejde do hůře dostupných a
chráněných zásob, a tím dochází ke snížení Fe dostupného pro bakterie, které
jej pro svůj růst a množení při infekci potřebují.
 
Referenční intervaly
| Sérum (muži) | 648 - 1698 | μg/l | 11,6 - 30,4 | µmol/l | 
| Sérum (ženy) | 497 - 1698 | μg/l | 8,9 - 30,4 | µmol/l | 
| Moč | ≥100 | μg/den | ≥1,8 | µmol/den      | 
 
(WHO 1996)
| Sérum | 800 - 1200 | μg/l | 14,3 - 21,5 | µmol/l | 
| Plná krev | 425 - 500 | μg/l |  7,6 - 9,0 | µmol/l | 
| Moč | 100 - 200 | μg/den | 1,8 - 3,6 | µmol/den | 
| Mléko | 300 - 600 | μg/l |  5,4 - 10,8 | µmol/l | 
| Játra | 150 - 250 | mg/kg | 2,68 - 4,48 | mmol/kg | 
| Vlasy | 30 - 60 | mg/kg | 0,54 - 1,08 | mmol/kg | 
 
Omezení stanovení
Při odběru
je nutno zabránit hemolýze. Vzhledem k cirkadiárnímu rytmu je nutno
odebírat krev vždy v ranních hodinách.
Stabilita
vzorku: 
20 - 25 oC:
       4 dny
4 - 8 oC:
          7 dní 
-20 oC:
            0,5 roku
 
K rutinnímu
stanovení v plazmě se obvykle využívá fotometrické stanovení založeného na principu
vzniku komplexu mezi dvojmocným iontem železa a ferrozinovým činidlem. 
 
Použití pro klinické účely
Stanovení Fe v krevní plazmě
(séru) je možno využít k hodnocení stavu zásobení organismu Fe. Vzhledem
k odlišení dalších etiologických faktorů se doporučuje stanovit rovněž
hladinu sérového feritinu a celkovou vazebnou kapacitu pro železo v plazmě
(transferin a jeho sycení).
 
Hyperferémie (toxické
symptomy pokud je překročena vazebná kapacita) (Geigy Scientific Tables 1984)
·        
Akutní intoxikace železem
·        
Protrahované alimentární nebo terapeutické předávkování
Fe
·        
Hemosideróza v důsledku transfúzí
·        
Primární hemochromatóza
·        
Cirhóza jater, akutní hepatální nekróza
·        
Kožní porfyrie
·        
Megaloblastická anemie
·        
Sideroachrestická anemie
·        
Thalazémie
·        
Erytroleukémie
·        
Pancytopenie
·        
Akutní hemolytická anemie
·        
Atypický transferin
 
Hypoferémie (hodnoty pod
2 µmol/l)
·        
Anemie z deficitu Fe (alimentární, ztráta krve,
gastrointestinální poruchy)
·        
Atransferinemie
·        
Deficit Cu
·        
Infekce
·        
Revmatické choroby
·        
Karcinomy
·        
Lymfogranulomatóza
·        
Chronické renální poruchy
 
 
Literatura
·     
World
Health Organization 1996: Trace elements in human nutrition and health., 343 s.
·     
Lentner,
C. 1981: Geigy Scientific Tables, Volume 1. CIBA-GEIGY Limited, Basle, 295 s.
·     
Zadák,
Z.: Výživa v intenzivní péči. Grada Publishing a.s., 2002, 488 s.
·     
Shils
M. E., Olson, J. A., Shike, M., Ross, A. C. 1999: Modern Nutrition in Health
and Disease: Fairbanks: Iron in Medicine and Nutrition. 9th edition,
Williams & Wilkins, s.277-282
·     
Biesalski,
H. K. , Grimm, P. 1999: Taschenatlas der Ernahrung. Georg Thieme Verlag
Stuttgart, 342 s.
·     
Uderwood,
E. J., Suttle, N. F. 1999: The mineral nutrition of livestock. 3rd
edition, CABI Publishing, 614 s.
 
Další informace
·       Analýzy stopových prvků
·       Fe
 
 
Autorské poznámky
Alena Pechová
.