Abstrakt
Etanol je nejčastěji zneužívaným xenobiotikem s rychlou
distribucí v tělesných tekutinách a typickou symptomatologií intoxikace.
Terminologie
ethanol, CH3CH2OH
Synonyma
alkohol,
ETOH, ethylalkohol
Klasifikační kódy
CAS 64-17-5
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další
informace
Alkoholdehydrogenáza
Aldehyddehydrogenáza
Syndrom akutní
alkoholové intolerance
Syndrom
Sjögrenův-Larsonův
Chemická a fyzikální charakteristika, struktura
a povaha analytu
C2H5OH
Etanol je bezbarvý ve vodě rozpustný alkohol, relativní
hustota 0,789 (při
Role v metabolismu
Xenobiotikum, Antidotum specifické.
Zdroj (syntéza, příjem)
Vzniká působením kvasinek z glukózy
C6H12O6
→ 2C2H5OH + 2CO2
V reakci dojde ke zničení kvasinek a během fermentace
nemůže dojít ke zvýšení objemu etanolu ve směsi nad 15 objemových procent.
Destilací lze dosáhnout poměru 95,6 % etanolu a 4,4 % vody. Odstraněním vody
může vzniknout absolutní (čistý) etanol. Průmyslově se etanol vyrábí
z ethenu (etylénu, C2H4).
Distribuce v organismu, obsah ve tkáních
Po požití rychlá distribuce v tělesných tekutinách a
tkáních. Při prázdném žaludku se peaková koncentzrace v krvi objeví po 40
– 70 minutách, potrava v žaludku absorpci zpomaluje. Po dosažení peakové
koncentrace v krvi je pokles lineární, u muže o hmotnosti
Etanol se podává jako antidotum
při intoxikaci metanolem. Mechanismus účinku spočívá v navázání etanolu na
alkoholdehydrogenázu, ke které má etanol 100krát vyšší afinitu než metanol.
Dochází tedy k inhibici metabolismu metanolu a ke snížení koncentrace
formaldehydu a kyseliny mravenčí.
V klinické praxi se podává co nejdříve po zjištěném požití
metanolu, a to v zátěžové dávce 0,6 g/kg (optimální koncentrace je 1 g/litr
krve) a zahájí se infuze etanolu (asi 10 g/h u dospělého) až do dosažení
požadované koncentrace. Pokud se při vyšší koncentraci metanolu předpokládá
následné použití hemodialýzy, musí se počítat i s odstraněním určitého množství
etanolu, a proto se jeho infúze urychlí zvýšením dávky asi na 6 g/h.
Způsob vylučování nebo metabolismus
Pro
odbourávání etanolu v játrech existují tři cesty: majoritní cesta
prostřednictvím alkoholdehydrogenázy a dva minoritní
systémy - mikrosomální alkohol oxidující systém (microsomal ethanol oxidizing
system, MEOS) a katalázy. Výsledkem všech tří cest je
hepatotoxický a kardiotoxický acetaldehyd, který je dále odbouráván aldehyddehydrogenázou na acetát. Při reakci
zprostředkované alkoholdehydrogenázou i aldehyddehydrogenázou vzniká NADH2.
NADH2 podporuje vznik mastných kyselin a tlumí beta
oxidaci mastných kyselin. Vylučování etanolu močí, plícemi a kůží zahrnuje
cca 2 – 10 % přijatého množství.
Biologický poločas
Kontrolní (řídící) mechanismy
Vliv na
rychlost metabolismu a koncentrace v tělesných tekutinách má řada faktorů:
pohlaví, věk, hmotnost, aktivita enzymů, fyzická zátěž, požití stravy a další.
Literatura
Poznámky
Appendixy
Autorské poznámky
Antonín Jabor, Jaroslava Vávrová