Abstrakt
Folitropin je hormon předního laloku hypofýzy. Spolu s dalším gonadotropinem (LH) hraje zásadní roli v řízení normální funkce ženského i mužského reprodukčního systému. Účinek FSH se u mužů a u žen liší. U žen se FSH a LH vzájemně doplňují při kontrole gonadálních funkcí, indukují ovulaci a přispívají k rozvoji žlutého tělíska. U mužů FSH spolu s LH a testosteronem stimuluje spermatogenezi.
Terminologie
Synonyma
Folitropin, Folikulotropin, Hormon stimulující folikuly, Follicle-stimulating Hormone
Klasifikační kódy
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Chemická a fyzikální charakteristika, struktura a povaha analytuOSN-E
Folikulostimulační hormon nebo follitropin (FSH) je glykoprotein o relativní molekulové hmotnosti asi 30 kDa, který je secernován specializovanými buňkami předního laloku hypofýzy. Společně s luteinizačním hormonem (LH), choriovým gonadotropinem (hCG) a tyreotropinem (TSH) patří mezi glykoproteiny, skládající se ze dvou podjednotek - alfa a beta, vzájemně kovalentně vázaných. Zatímco alfa-podjednotka všech čtyř hormonů je shodná, beta-podjednotka je pro každý z nich specifická a ve svém důsledku je zodpovědná za jejich biologický účinek.
Role v metabolismu
Funkce FSH je v lidském organismu rozdílná podle věku a pohlaví. Vzhledem k nízké citlivosti hypofýzy vůči GnRH (hormon stimulující tvorbu a následné vyplavování gonadotropinů z hypofyzárních buněk) je množství FSH i LH v periferní krvi velmi nízké. V období puberty se tato citlivost hypofýzy zvyšuje a tím roste sekrece gonadotropinů. V jejím důsledku jsou gonády stimulovány k sekreci steroidů a dochází tak k rozvoji sekundárních pohlavních znaků. U mužů FSH stimuluje spermatogenezu, ovlivňuje syntézu inhibinu a vazebného proteinu pro androgeny (SHBG) v semenotvorných tubulech a také aromatizaci testosteronu na 17-beta-estradiol v Sertoliho buňkách varlat. U žen jsou cílovou tkání pro FSH ovaria. FSH zde během fertilního období především ovlivňuje zrání folikulů a produkci estrogenů díky přímému vlivu na konverzi androgenů. Během menstruačních cyklů dochází vlivem pozitivního a negativního zpětnovazebného mechanismu k pravidelným změnám koncentrace FSH s maximem v ovulaci. V menopauze, kdy jsou již postupně vyčerpány folikuly, nedochází k dřívější produkci steroidů a postupně tak vymizí negativní zpětná vazba, brzdící produkci gonadotropinů. Jejich koncentrace (především FSH) jsou proto v klimakteriu výrazně vyšší než ve fertilním období.
Zdroj (syntéza, příjem)
FSH, shodně s LH, je tvořen v bazofilních buňkách předního laloku hypofýzy. Tato tvorba je ovlivňována složitým mechanismem pozitivních a negativních zpětných vazeb, kde hraje významnou úlohu jednak tzv. gonadotropiny uvolňující hormon (označován jako GnRH, gonadotropin releasing hormon) a jednak steroidní hormony, produkované pohlavními žlázami. Další látkou gonadálního původu, která specificky negativně ovlivňuje produkci FSH, je inhibin.
Distribuce v organismu, obsah ve tkáních
Koncentrace FSH v krvi v průběhu dne mírně kolísá vlivem pulzního charakteru sekrece gonadotropinů. U fertilních žen je hladina FSH závislá na období menstruačního cyklu. Údaje o hodnotách koncentrace FSH v séru se různí v závislosti na metodickém postupu použitém pro jeho stanovení.
Způsob vylučování nebo metabolismus
Gonadotropiny se z organismu vylučují močí, přičemž si zachovávají podstatnou část své biologické i imunologické aktivity.
Biologický poločas
Stabilita v séru nebo plazmě při 15-30°C je 8hodin, při 4 až 8 °C je min. 2 dny, pokud nebude vzorek zpracován do 48 hod. doporučeno je skladování při -20°C.
Kontrolní (řídící) mechanismy
Řídící mechanismus sekrece obou gonadotropinů (LH i FSH) z hypofýzy je závislý na působení tzv. uvolňovacího hormonu GnRH. GnRH je dekapeptid tvořený v hypothalamu odkud je pulzně vyplavován portálním venózním systémem do hypofýzy. Jeho sekrece je regulována jednak centrálně neurotransmitery centrálního nervového systému a jednak periferně působením pohlavních steroidních hormonů. Při styku s gonadotropními buňkami v adenohypofýze dochází k vazbě GnRH na specifické receptory na povrchu membrán těchto buněk. Následně je aktivován adenylylcyklásový systém indukující nejprve syntézu gonadotropinů a poté jejich sekreci, která má taktéž pulzní charakter. Vlivy koncentrace steroidů (jmenovitě estrogenů a gestagenů) v periferní krvi se projevují poměrně složitým mechanismem pozitivní nebo negativní zpětné vazby. Typ zpětné vazby závisí na koncentraci steroidního hormonu a jeho interakci s jinými steroidy.
Literatura
Lothar Thomas, Clinical Laboratory Diagnostics, 1st. English Edition, TH-Books, Germany, 1998
Poznámky
Appendixy
Autorské poznámky
Vladimír Bartoš (26. 11. 1998)
Jiřina Lukášková (červen 2008)