Verze datového standardu

 

Datový standard je označován číslem verze a subverze ve tvaru ”DS XX.xx.yy”, kde XX.xx je číslo verze a yy je číslo subvereze v rámci příslušné verze (například DS 04.01.01).

 

V souborech DS se pracuje s plným formátem XX.xx.yy (například “03.01.01”) - viz například dasta (DS4).

 

V záhlaví souborů DTD se používá označení ve tvaru bez teček (například “ds030101.dtd”) - viz záhlaví.

 

V datovém standardu verze 4 je místo formálního popisu standardu pomocí DTD použit popis pomocí XML schémat. Na rozdíl od DS3 je popis rozdělen do více schémat. Označení verze jednotlivých XML schémat (soubory s extenzí XSD) je ve tvaru XX.xx.yy, kde XX je pro DS4 fixně "4", xx čísluje zásadní změny v XML schématu a yy označuje nevýznamné změny v XML schématu.

Čísla verzí XML schémat nemusí odpovídat číslu verze datového standardu. Datový standard může mít např. verzi 4.07.01 a  k tomu např. ds_dasta-4.05.02.xsd, ds_cistype-4.02.01.xsd, ...

 

V běžných textech je uváděno označení většinou bez první nuly a s mezerou (například “DS 4.01.01”).

 

Verze jsou označovány číslem, přidělovaným správcem datového standardu. Jsou náležitě a oficiálně zveřejňovány (včetně vyhlášení datumu jejich platnosti). Nově zveřejňovaná oficiální verze má označení subverze ”yy” = 01.

 

Subverze slouží k průběžnému a pružnému doplňování datového standardu o nové předběžné atributy a elementy, potřebné pro praxi, které projdou pouze zjednodušeným připomínkovým řízením (například v rámci konference DASTA nebo jinou vhodnou formou). Po jejich odzkoušení a přijetí se mohou stát součástí další oficiální verze DS. Firmy, které budou jednotlivé subverze potřebovat, je mohou implementovat, ostatní je mohou ignorovat.

 

Základní pravidla pro jednotlivé verze a subverze DS: