Verze datového standardu
Datový standard je
označován číslem verze a subverze ve tvaru ”DS XX.xx.yy”, kde XX.xx je číslo
verze a yy je číslo subvereze v rámci příslušné verze (například DS
04.01.01).
V souborech DS se
pracuje s plným formátem XX.xx.yy (například “03.01.01”) - viz například dasta (DS4).
V záhlaví
souborů DTD se používá označení ve tvaru bez teček (například “ds030101.dtd”) -
viz záhlaví.
V datovém standardu
verze 4 je místo formálního popisu standardu pomocí DTD použit popis pomocí XML
schémat. Na rozdíl od DS3 je popis rozdělen do více schémat. Označení verze
jednotlivých XML schémat (soubory s extenzí XSD) je ve tvaru XX.xx.yy, kde XX
je pro DS4 fixně "4", xx čísluje zásadní změny v XML schématu a yy
označuje nevýznamné změny v XML schématu.
Čísla verzí XML
schémat nemusí odpovídat číslu verze datového standardu. Datový standard může
mít např. verzi 4.07.01 a k tomu např.
ds_dasta-4.05.02.xsd, ds_cistype-4.02.01.xsd, ...
V běžných
textech je uváděno označení většinou bez první nuly a s mezerou (například
“DS 4.01.01”).
Verze jsou
označovány číslem, přidělovaným správcem datového standardu. Jsou náležitě a
oficiálně zveřejňovány (včetně vyhlášení datumu jejich platnosti). Nově
zveřejňovaná oficiální verze má označení subverze ”yy” = 01.
Subverze slouží
k průběžnému a pružnému doplňování datového standardu o nové předběžné
atributy a elementy, potřebné pro praxi, které projdou pouze zjednodušeným
připomínkovým řízením (například v rámci konference DASTA nebo jinou
vhodnou formou). Po jejich odzkoušení a přijetí se mohou stát součástí další
oficiální verze DS. Firmy, které budou jednotlivé subverze potřebovat, je mohou
implementovat, ostatní je mohou ignorovat.
Základní
pravidla pro jednotlivé verze a subverze DS: