Abstrakt
Koagulační
faktor V patří mezi neenzymatické plazmatické kofaktory, jejichž základní
funkcí je akcelerace koagulačního procesu. Je to jednořetězcový glykoprotein o
molekulové hmotnosti 330 kDa. Gen pro syntézu je uložen na chromozomu
I.
Terminologie
Proakcelerin, Plazmatický faktor V, FV.
Synonyma
Proakcelerin
Odkazy na jiné
relevantní dokumenty, další informace
Fyziologická,
patologická role
Intaktní molekula faktoru V je jednořetězcová. Je
aktivována faktorem Xa nebo menším množstvím faktoru IIa. Větší množství
faktoru IIa jej inaktivuje. Aktivace probíhá štěpením za vzniku dvou
řetězců. Komplex aktivovaného FV s Ca2+
a fosfolipidy (protrombináza), zvýší rychlost aktivace faktoru II aktivovaným FX až 200 000krát. Jeho základní
rolí je exponenciální urychlení koagulace v jejím počátku, během
pokračování koagulace je jeho aktivita regulována dalším štěpením aktivovaným
proteinem C, nebo větším množstvím faktoru IIa.
Původ, zdroj, vývoj
Vzniká v játrech a v megakaryocytech. Plazmatická
hladina je obrazem jaterní syntézy. Megaracyocytární FV je uložen
v granulích trombocytů (dalších asi 20% plazmatické hladiny FV) a uvolňuje
se při jejich degranulaci. Megacaryocytární FV má mírně odlišnou antigenní
strukturu, čehož lze využít u terapie krvácení nemocných s inhibitorem FV
(podávání trombocytárních koncentrátů).
Orgánová, tkáňová
lokalizace
Stanovuje se funkční aktivita na principu protrombinového
testu. Normální hodnoty jsou 0,75-1,2 (75 – 120 %) Hladina potřebná pro
hemostázu je minimálně 0,20 (20 %). Pokles hladiny v plazmě a
v trombocytech nemusí být symetrický.
Biologický poločas, doba
přežívání
Intaktní faktor má poločas 12 – 15 hodin.
Mechanismy ovlivňující
proliferaci nebo funkci entity
Inhibitorem aktivovaného faktoru V je aktivovaný protein C,
větší lokální množství faktoru IIa a štěpen může být i plazminem. Spolu
s proteinem C a proteinem S se neaktivovaný faktor V účastní inaktivace
FVIIIa.
Poznámky
Mutace FV
Leidenská mutace faktoru V
je způsobena záměnou base guaninu za adenin v 1691
nukleotidu (G1691A) genu pro hemokoagulační faktor V umístěném na chromozomu
č.1 (1q23). Název je podle místa objevu mutace. Tato bodová mutace genu pro
faktor V vede k záměně aminokyseliny argininu za glutamin na 506 pozici faktoru
V. Zde je umístěno jedno vazebné místo pro aktivovaný protein C.Ten se na
Faktor V Leiden obtížněji váže - klíč neodpovídá zámku.
Aktivovaný faktor V má silné prokoagulační účinky,
které si jeho Leidenská mutace ponechává. Omezena je pouze možnost regulace
rychlosti hemostázy štěpením aktivovaného faktoru V Leiden aktivovaným
proteinem C (APC) v místě argininu506 – v důsledku záměny
za glutamin nedojde v tomto místě k rozštěpení. APC štěpí aktivovaný
faktor V ještě v dalších místech – v místě argininu306
a argininu679. Za alespoň částečný efekt APC odpovídá štěpení
v místě argininu306. Štěpení v místě argininu679
je pro inaktivaci faktoru V Leiden podružné.
Následkem je prodloužení doby trvání prokoagulační aktivity
Faktoru V se vzestupem rizika pro vznik žilní trombózy. U
heterozygotů je riziko vzniku trombózy ve srovnání s normální populací
vyšší 5 – 10krát, u homozygotů až 80krát. Prevalence výskytu mutace jeví
poměrně značnou geografickou závislost a je různá i pro jednotlivé evropské
státy (výskyt v Evropě je 3 – 10 %)
Faktor V Cambridge – bodová mutace v nukleotidu 1091 (F5G1091C),
vedoucí k nahrazení argininu306 threoninem
Haplotyp HR2 – bodová mutace v nukleotidu
4070 (F5A4070G), vedoucí k záměně histidinu za arginin. Tato mutace vede
k poklesu hladiny F V a pokles pod 0,2 vede k manifestaci
rezistence na aktivovaný F V zejména omezením kofaktorové aktivity při
štěpení aktivovaného F VIII.
V asijské populaci se objevují mutace vedoucí
k záměnám argininu306 za glycin, nebo argininu485 za
lysin (faktor V Hong-Kong).
Mutace
faktoru V, odlišné od Leidenské mutace, mají též různě vyjádřený tombofilní
vliv a vedou k pozitivitě ve funkčních testech vyšetřujících rezistenci na
aktivovaný protein C. Jsou ale méně závažné a hlavně významně méně časté ve
srovnání s Leidenskou mutací.
Literatura
Kvasnička:Trombofilie a trombofilní stavy v klinické
praxi, Grada 2003
Autorské poznámky
Eva Fenclová