Abstrakt
Faktor XIII je
transglutamináza s rozdílnou strukturou dle místa syntézy. Molekula se
skládá buď ze dvou párů rozdílných polypeptidů (podjednotky A a B), které jsou
syntetizovány na dvou chromozomech (podjednotka A na 6. chromozomu, podjednotka
B na 1. chromozomu), nebo jen z podjednotek A jako dimer nebo tetramer.
Molekulová hmotnost molekuly typu A2B2je cca 320 kDa, dimer A cca 146 kDa. Obě
podjednotky se nacházejí v plazmě i samostatně .
Synonyma
Fibrin
stabilizující faktor
Odkazy na jiné
relevantní dokumenty, další informace
Proteiny aktivní v koagulaci
Chemická a fyzikální charakteristika,
struktura a povaha analytu
Struktura FXIII se liší
podle místa vzniku:
Faktor XIII který je
přítomen v plazmě, je syntetizován v játrech a cirkuluje
v podobě tetrameru (A2B2).
FXIII který je přítomen
v buňkách (megacaryocyty + trombocyty, monocyty) je dimer podjednotky A.
Stejnou strukturu má i placentární FXIII – je syntetizován makrofágy.
Plazmatický FXIII cirkuluje
společně s fibrinogenem. Je aktivován hydrolýzou trombinem v oblasti
podjednotky A. Aktivace je usnadněna odpojením B podjednotek a přítomností Ca
iontů, fibrinogenu a fibrinu. Přítomnost fibrinu urychluje aktivaci FXIII
usnadněním disociace B podjednotek a urychlením štěpení A podjednotky. Po
vytvoření fibrinu zůstává B podjednotka v plazmě a A podjednotky jsou vázány
ve vytvořené síti.
Role v metabolismu
Aktivní FXIII (FXIIIa) stabilizuje fibrinovou síť
vytvořením kovalentních vazeb mezi jednotlivými doménami. Současně katalyzuje
vznik vazeb mezi dalšími proteiny a jejich navázání do fibrinové sítě
(plazminogen, alfa-2-antiplazmin, TAFI, fibronektin, kolagen). Tímto způsobem
brání předčasnému odbourání fibrinu, umožňuje hojení ran a udržení těhotenství.
Při nedostatku FXIII sice vzniká koagulum, ale je
nepevné, podléhá předčasné fibrinolýze a dochází snadno k embolizacím.
Zdroj (syntéza, příjem)
Syntéza probíhá
v játrech a v buňkách – megacaryocyty, monocyty, makrofágy.
Distribuce v organismu, obsah ve tkáních
A
podjednotka samostatně cirkuluje v plazmě jako tetramer nebo dimer a je
přítomna v řadě tkání – placenta, prostata, děloha)
B podjednotka je
syntetizována v játrech a v plazmě je buď ve formě FXIII A2B2 nebo
jako dimer B2. Její základní funkcí je patrně stabilizace a regulace aktivace A
podjednotky
Biologický poločas
Biologický je cca 100 hodin a minimální aktivita
je 10%.
Literatura
Matýšková a
kol: Hematologie pro zdravotní laboranty,ID VPZ Brno 1999
Pecka: Laboratorní hematologie v přehledu,
FINIDR s.r.o. 2004
Kolde:Haemostasis, physiology, pathology,
diagnostics, Pentapharm 2001
Autorské poznámky
Eva Fenclová