Odkazy
na jiné relevantní dokumenty, další informace
Návod na chem. vyš.
moče
Abstrakt
Nepřímý průkaz bakteriurie pomocí testačního proužku. Uvedeny
analytické vlastnosti metody a její klinické využití jako částečného
screeningu bakteriurie.
Fyziologická
variabilita
Patofyziologické
mechanismy ovlivňující koncentraci
Přímé
následky abnormálních koncentrací
Referenční
intervaly
Normální hodnoty jsou
negativní, každá pozitivita signalizuje signifikantní bakteriurii, tj. více než
105 až 107 bakterií (kultivačních CFU) v 1 ml moče. Je nutné mít na
zřeteli možnost falešně pozitivních výsledků při nedodržení časových intervalů vyšetření. I
když patologické kmeny bakterií nemají vzhledem k dusičnanům v moči stejnou
redukční schopnost - méně reagují kokové bakterie a Pseudomonas - nejčastější
patogeny, tj. gramnegativní infekce, jsou testem dobře detegovány.
Interference
in-vivo
Omezení
stanovení
Použití
ve výpočtech a odvozených parametrech
Znaky
analytické metody
Principem testu je redukce nitrátů na nitrity
gramnegativními, méně grampozitivními patogeny, které reagují se sulfanilamidem na diazoniovou
sůl a ta vytváří s derivátem benzochinolinu růžovou azosloučeninu (Griessova
reakce)
Pokud není uvedeno jinak, platí pro COMBUR 10 TEST M
(Roche) a NITRIPHAN Lachema
Přítomnost dusitanů indikuje významnou, především gramnegativní
bakteriurii (asi nad 10^5 kultivačních colony forming units, CFU, na 1 ml moče). Negativní
výsledek však bakteriurii nevylučuje.
Vizuální i fotometrická škála rozlišuje pouze 2 situace
- negativní (bílé pole) a pozitivní (růžové zabarvení), kde pozitivita je dána i slabým
růžovým zabarvením. Při fotometrickém hodnocení je cut-off hodnota reflektance
(% rem.) kolem 62,5 %. Dolní mez detekce je při hodnotě asi 7 µmol/l nitritů, což
odpovídá velmi přibližně 10^6 až 10^7 patogenů resp. colony forming units, CFU v 1 ml moče.
Nejvyšší pozitivní reakci dávají nejčastější patogenní kmeny uroinfekcí, tj. gramnegativní bakterie.
Diskriminační mez je tedy volná a zabarvení detekční zóny není úměrné množství
patogenů, tedy jde o kvalitativní výsledek. Výpovědní hodnotu zvyšuje opakované
vyšetření. Analytická senzitivita je dána dalšími okolnostmi, jako je např. stupeň koncentrace moči
v měchýři. Je tedy nutno použít skutečně první ranní vzorek moči po noční stagnaci v močovém
měchýři. Dále je také nutné dostatečné množství nitrátů v potravě - někdy se
doporučuje den před vyšetřením zvýšit v běžné smíšené dietě obsah zeleniny. Vliv má
samozřejmě případná antibakteriální terapie atd. Vyšetření je orientační a nenahrazuje
kvantitativní mikrobiologické tj. kultivační vyšetření.
Podobně jako u jiných chemických nálezů v moči je vhodná korelace s
ostatními parametry a mikroskopickým nálezem.
Ekonomické
náklady
Materiálové náklady na vyšetření testačním proužkem NitriPHAN
ke dni 1.6.1999 0,74 Kč.
Použití
pro klinické účely
Přítomnost bakteriurie závisí:
- na pohlaví, u žen kromě neonatálního období (kdy je
více malformací urogenitálního traktu u chlapců) je výrazně častější. Udává se, že až 3 - 8
% dospělých žen má signifikantní bakteriurii proti 0,5 - 2 % u mužů,
- na věku, se stářím se při zvyšující se dispozici k
intersticiálním nefropatiím a při atrofizaci slizničního epithelu vývodných močových cest u žen -
deficit estrogenů - výskyt často asymptomatické bakteriurie zvyšuje.
Bakteriurie provází většinu mikrobiálních zánětů - výjimky uvádí text o leukocyturii. Jako
první nález může zachytit chronickou pyelonefritis, která mívá často pouze nespecifické
klinické příznaky i v období už vyvinuté poruchy tubulárních funkcí. Infekce ledvin a močových cest
patří ke klinicky nejčastějším komplikacím u disponovaných osob, jako jsou
diabetici, hypertonici, pacienti s dnou, imunodeficitními stavy, gravidní ženy,
pacienti s retencí moče (nejčastěji muži s benigním či maligním postižením
prostaty), pacienti v kritických stavech s trvalým močovým katetrem apod.
Literatura
1. Schück, O., Tesař V., Teplan V. a kol.: Klinická
nefrologie, Avicenum, 1995
2. Colombo, J.P., Peheim, E.: s. 53 - 85. In: Klinisch-chemische
Urindiagnostik. Ed. Colombo J.P., LABORLIFE Verlaggemeinschaft.
3. Urinanalysis with test from Boehringer Mannheim.
Firemní tisk.
4. Masopust, J.: Požadování a hodnocení biochemických
vyšetření.I.část. Zdravotnické aktuality 216, Avicenum 1990.
5. Ravel R.: Clinical laboratory medicine, Clinical
application of laboratory data. Year Book Med.Publish. Inc., 1989. Chapter 12:
Urinanalysis. s.153 - 174
Poznámky
Appendixy
Autorské
poznámky
poslední
revize 14.9.1997, Z.Mašek
Win
revize a doplnění 03.06.99 GL