Abstrakt
Ke
stanovení látek, které jsou substráty enzymových reakcí (např. glukóza,
aminokyseliny), je možno využít tzv. enzymových elektrod. Základem
enzymové elektrody je elektrochemický senzor, jehož povrch je pokryt reakční
vrstvou, obsahující enzym v imobilizované formě (fixace enzymu se provádí
např. navázáním enzymových molekul na polyakrylamid, zesítěním s
glutaraldebydem nebo s kolagenem apod.). Jako základní elektrochemické senzory
slouží iontově selektivní membránové elektrody, elektrody citlivé na plyny,
kovové a grafitové elektrody, na kterých jsou elektroaktivní sloučeniny přímo
redukovány nebo oxidovány. Při ponoření do sledovaného roztoku probíhá na
membráně katalyzovaná reakce. Stanovení probíhá potenciometricky. Příklady
použití: stanovení glukózy v biologické tekutině pomocí zakotvené
glukosaoxidázy měřením spotřeby kyslíku kyslíkovou elektrodou, stanovení
glutamínu nebo močoviny pomocí glutaminázy resp. ureázy měřením uvolněného
amoniaku NH4+ selektivní elektrodou. Spotřeba enzymu je
přitom velmi malá (např.jednou enzymovou membránou, obsahující asi 50µg enzymu,
může být provedeno několik stovek stanovení glukózy).
Autorské poznámky
Jaroslava Vávrová