OSN-SAbstraktOSN-E

ALP (alkalická fosfatáza) je membránově vázaný enzym, který katalyzuje hydrolytické štěpení monoesterů kyseliny fosforečné při alkalickém pH. Existuje několik izoenzymů a izoforem, za fyziologických podmínek se v séru nachází převážně jaterní a kostní izoforma. Aktivita ALP v séru vzrůstá hlavně u hepatobiliárních onemocnění (zvláště při cholestáze a metastázách do jater) a při onemocněních kostí.

 

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

ALP

ALP kostní

ALP kostní v plazmě

 

OSN-SFyziologická variabilitaOSN-E

Celková aktivita ALP v séru individuálně kolísá dle aktivity osteoblastů (kostní izoenzym). Děti mají vyšší hodnoty než dospělí, zvýšení v pubertě odpovídá růstu kostí. V dospělosti mají muži slabě vyšší hodnoty než ženy. Během menopauzy aktivita ALP u žen roste, hodnoty mohou být vyšší než u mužů. U osob nad 65 let souvisí vyšší aktivita ALP s častějším výskytem osteoporózy a zejména Pagetovy choroby. Obecně je aktivita enzymů o 10 ‑ 15 % nižší vleže (dlouhodobě ležící pacient).

Celková aktivita ALP roste během těhotenství (o 12 ‑ 50 %), zvýšení odpovídá placentárnímu izoenzymu, ve 3. trimestru tvoří asi třetinu celkové aktivity. Větší zvýšení je ukazatelem poškození placenty.

Aktivita ALP roste 2 ‑ 4 hodiny po tučném jídle, zvláště u lidí s krevní skupinou 0 nebo B Lewis pozitivní.

Byly pozorovány sezónní variace vlivem UV záření, v zimních měsících jsou hodnoty ALP slabě vyšší než v létě. Aktivita ALP vykazuje cirkadiánní variace s vysokými hodnotami mezi 6. ‑ 15. hodinou. Byla také popsána rasová závislost, dospívající jedinci černé populace mají aktivitu ALP vyšší.

 

OSN-SPatofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraciOSN-E

 

Zvýšené hodnoty aktivity ALP v séru

 

1) onemocnění jater a žlučových cest (zvýšení jaterní izoformy, případně střevního izoenzymu)

·         extra a intrahepatální cholestáza (a1 frakce = rychlá jaterní nebo biliární frakce, není u zdravých jedinců, její přítomnost je dána navozením syntézy cholestázou) - zvýšení až 5krát; při obstrukcích se ALP zvyšuje až za 24 hodin po kolice, při obstrukci nádorem bývá větší zvýšení než u obstrukce kamenem; současné zvýšení aminotransferáz je jen malé

·         cholangitida

·         cirhóza - zvýšena je biliární izoforma i střevní izoenzym (za normálních podmínek se odbourává v játrech)

·         metastázy do jater, hepatom - ke zvýšení ALP dochází většinou mnohem dříve než k hyperbilirubinemii (často zvýšené i AST a GGT); v některých případech je produkován placenta‑like izoenzym

·         akutní alkoholová toxická hepatitida (3 ‑ 5krát)

·         virová hepatitida - při běžném průběhu je zvýšení jen malé, vyšší hodnoty nacházíme u cholestatické formy

·         idiopatická hyperfosfatázemie - u dětí bez známek jakéhokoli onemocnění, zvýšení až 20krát (hlavně rychlá jaterní frakce a kostní izoenzym); přechodný stav

 

2) onemocnění kostí

·         rachitida ‑ vzestup aktivity kostní izoformy už 6 týdnů před klinickými příznaky, při účinné terapii vitaminem D rychlá normalizace

·         osteomalacie - zvýšení aktivity je časnou známkou onemocnění (u osteoporózy nalézáme většinou normální hodnoty)

·         primární nádory kostí (osteosarkom)

·         sekundární nádory kostí (hlavně osteoplastické, např. metastázy karcinomu prostaty)

·         ostitis deformans (Pagetova choroba) - zvýšení narůstá s progresí onemocnění

·         primární a sekundární hyperparatyreóza

·         primární osteoporóza, hojení zlomenin, osteolytické metastázy, mnohočetný myelom - pouze lehké zvýšení aktivity nebo normální hodnoty

 

3) ostatní

·         hypervitaminóza D

·         zhoubné novotvary (GIT, plic) - produkují atypickou ALP, která se svými vlastnostmi podobá placentárnímu izoenzymu

 

Snížené hodnoty aktivity ALP v séru

·         nedostatek vitaminu B12 (snížená aktivita kostního izoenzymu)

·         aktivní hypofosfatázemie (autosomálně recesívně dědičné onemocnění se zvýšeným vylučováním fosfoetanolaminu močí)

·         hypotyreóza

·         skorbut

·         nemoci z ozáření

·         těžké anemie

·         léčba imunosupresivy

 

OSN-SPřímé následky abnormálních koncentracíOSN-E

 

OSN-SReferenční intervalyOSN-E

 

věk

aktivita v séru (µkat/l)

do     6 týdnů

1,20 - 6,30

do     1 roku

1,40 - 8,00

do   10 let

1,12 - 6,20

do   15 let

1,35 - 7,50

nad 15 let

0,66 - 2,20

 

OSN-SOmezení stanoveníOSN-E

Analyzovat v den odběru, případně skladovat v lednici. Při skladování pomalu roste aktivita ALP (během 4 hodin při 4 °C o 5 ‑ 10 %, po rozmrazení zmrzlého vzorku může v některých případech dojít k nárůstu hodnot až o 30 %).

EDTA a oxaláty výrazně snižují hodnoty.

 

OSN-SZnaky analytické metodyOSN-E

Stanovení aktivity se provádí v tzv. transfosforylačních pufrech. Jako substrát slouží 4‑nitrofenylfosfát, který je účinkem ALP hydrolyticky rozštěpen. Fosfátová skupina je přenesena na pufr (pH 10,1 - 10,2). Měří se přírůstek absorbance při 401 až 420 nm, která je dána uvolněným žlutým 4‑nitrofenolátem. Reakci lze startovat jak substrátem, tak sérem.

Podle typu použitého pufru se mění výsledná aktivita ALP a tím i referenční interval.

 

Doporučené rutinní metody stanovení: DGKCh 94 new (MEG pufr)/IFCC (AMP pufr) metoda pro 37 °C. Toleranční limit EHK: 21 %, CV % pro VKK: 7,0 %, teoretický toleranční limit: 14,3 %

Certifikovaný referenční materiál je zatím nedostupný. Metoda s DEA pufrem je nedoporučená.

 

OSN-SPoužití pro klinické účelyOSN-E

Za fyziologických podmínek je celková aktivita ALP v séru tvořena převážně jaterní a kostní izoformou. Charakteristický je růst aktivity při hepatobiliárním onemocnění, zvláště při cholestáze a nádorových metastázách do jater. Může být dobrým ukazatelem progrese nádorového onemocnění. Kromě poškození jater indikuje poruchy růstu a přítomnost některých kostních nádorů (stoupá kostní izoenzym). Je markerem novotvorby kosti, aktivita se zvyšuje při zvýšeném kostním obratu. Řadí se mezi tumormarkery.

 

OSN-SLiteraturaOSN-E

Racek, J. et al: Klinická biochemie, 1. vydání. Galén, Praha, 1999. ISBN 80‑7262‑023‑1. Karolinum, Praha, 1999. ISBN 80‑7184‑971‑5

Jacobs, D. S. (editor): Laboratory Test Handbook, 3rd ed. with Key Word Index. Lexi‑Comp Inc., Hudson, 1994. ISBN 0‑916589‑12‑9

Masopust, J.: Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. Karolinum, Praha, 1998. ISBN 80‑7184‑649‑3

Schneiderka, P. a kol.: Kapitoly z klinické biochemie. Karolinum, Praha, 2000. ISBN 80‑246‑0140‑0

Chromý, V., Fischer, J.: Analytické metody v klinické chemii. Masarykova univerzita, Brno, 2000. ISBN 80‑210‑2363‑5

Friedecký, B.; Kratochvíla, J.: Udělování certifikátu o úspěšnosti klinické laboratoře v systému externího hodnocení kvality. Klin. Biochem. Metab., 9 (BCB 30), 2001, č. 2, s. 73 ‑ 77. ISSN 1210‑7921

 

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Vladimíra Kvasnicová

recenzoval Jaroslav Racek