OSN-SAbstraktOSN-E

Množství urátu v moči závisí na obsahu purinů v dietě, koncentraci urátu v krvi a funkci ledvin. Z celkového profiltrovaného množství urátu se močí finálně vyloučí jen 6 - 12 %. Příčinou zvýšeného vylučování urátu močí je kromě hyperurikémie také jeho snížená zpětná resorpce v tubulech. K sníženému vylučování naopak dochází při snížení glomerulární filtrace nebo tubulární sekrece urátu. Přednost se dává stanovení koncentrace urátu ve střádané moči. Kyselost moči má vliv na rovnováhu urát / kyselina močová, v kyselé moči snáze dochází k tvorbě konkrementů obsahujících kyselinu močovou.

 

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

 Urát

 Urát v séru

 Urát/kreatinin v moči

 

OSN-SFyziologická variabilitaOSN-E

Fyziologické rozmezí koncentrací odpovídá průměrné dietě. Při nízkopurinové dietě je horní hranice pro ženy: 2,36 mmol/d (ženy), pro muže: 2,83 mmol/d; vysokopurinová dieta vede k vylučování až 5,90 mmol/d.

 

OSN-SPatofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraciOSN-E

Koncentrace závisí na objemu moči; vzhledem k častějšímu stanovení urátu ve střádané moči se další údaje vztahují obecně k míře vylučování (odpadu) urátu močí.

 

Vylučování urátů močí je složitý proces čtyř následných mechanismů: 1) glomerulární filtrace, 2) zpětná resorpce 98 - 100 % urátu v proximálním tubulu, 3) sekrece urátu do lumen distálních částí proximálního tubulu, 4) další zpětná resorpce v distálním tubulu; za fyziologických podmínek se tak z organismu finálně vyloučí 6 až 12 % profiltrovaného množství.

 

Zvýšené vylučování močí

 

Snížené vylučování močí

 

OSN-SPřímé následky abnormálních koncentracíOSN-E

Kyselina močová je mnohem rozpustnější ve formě urátů (převažují nad nedisociovanou kyselinou při hodnotách pH nad 5,57 = pKa1 kyseliny močové), tj. v kyselé moči je mnohem méně rozpustná: při pH = 7,0 je její rozpustnost více než 10x vyšší než při pH = 5,0. Zvýšená koncentrace urátů v moči tak může vést k tvorbě konkrementů.

Hyperurikosurie podporuje jednak krystalizaci Ca-oxalátu navozenou uráty a současně zvyšuje množství nedisociované kyseliny močové v moči, která se stává součástí asi 10 - 12 % kalciumoxalátových kamenů. Část (5 %) ledvinných a močových kamenů tvoří čistá kyselina močová. Částečně jsou v konkrementech přítomny i její sodné, amonné, vápenaté nebo hořečnato-vápenaté soli (uráty).

 

OSN-SReferenční intervalyOSN-E

Přednost se dává stanovení odpadu urátu močí za 24 hodin.

 

věk

odpad močí za 24 hod.

(mmol/d)

15 - 99 roků

1,48 - 4,43

 

 

OSN-SInterference in-vivoOSN-E

 

OSN-SOmezení stanoveníOSN-E

Stanovuje se obvykle ve střádané moči (plast bez úpravy), před analýzou je nutno pH moče upravit na hodnotu vyšší než 8. Vyloučené množství urátu závisí na obsahu purinů v dietě, vhodné je zaznamenat jídelníček pacienta v době sběru moče.

Stabilita: 3 dny při 20 - 25 °C, 1 týden při 4 - 8 °C, 4 týdny při -20 °C

 

OSN-SPoužití ve výpočtech a odvozených parametrechOSN-E

 

OSN-SZnaky analytické metodyOSN-E

Stanovuje se stejně jako  v séru.

 

OSN-SEkonomické nákladyOSN-E

 

OSN-SPoužití pro klinické účelyOSN-E

Stanovení množství urátu vyloučeného močí se používá k ujasnění příčiny hyper- nebo hypourikémie.

Indikace:

 

OSN-SLiteraturaOSN-E

Racek, J. et al: Klinická biochemie, 1. vydání. Galén, Praha, 1999. ISBN 80‑7262‑023‑1. Karolinum, Praha, 1999. ISBN 80‑7184‑971‑5

Kaplan, L. A,; Pesce A. J.: Clinical Chemistry Theory, Analysis, and Correlation, The C.V. Mosby Company, USA, 1984. ISBN 0-8016-2705-2

Masopust, J.: Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. Karolinum, Praha, 1998. ISBN 80‑7184‑649‑3

Thomas, L.: Clinical Laboratory Diagnostics: Use and Assessment of Clinical Laboratory Results. TH-Books-Verl.-Ges., Frankfurt/Main, 1998. ISBN 3-9805215-4-0

Hořejší, J. a kol.: Základy klinické biochemie ve vnitřním lékařství, Avicenum, Praha, 1989.

 

OSN-SPoznámkyOSN-E

1,0 - 1,5 % veškerého dusíku vylučovaného močí se v moči vyskytuje ve formě kyseliny močové (urátů).

Renální clearance urátů: 6 - 12 ml/min.

 

OSN-SAppendixyOSN-E

 

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Vladimíra Kvasnicová (srpen 2006)