Abstrakt
IgA jsou nezbytnou složkou hlavně slizniční imunity. Sledování hladin IgA má význam hlavně u diagnostiky imunodeficiencí (deficit ve třídě IgA je nejčastější) a substituční terapie imunoglobuliny.
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Fyziologická variabilita
Hladina imunoglobulinů ve třídě A je závislá na věku vyšetřovaného.
Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci
Přímé následky abnormálních koncentrací
Mezi primární imunodeficience patří B buněčný defekt-agamaglobulinémie Brutonova typu. Jedná se o X vázané závažné dědičné onemocnění spojené s těžkými infekcemi od druhého roku života, kdy je dítě jednoznačně vázáno na syntézu vlastních imunoglobulinů. B buňky chybí, přičemž deficit se netýká T buněčné imunity. IgG jsou pod 1 g/l a IgM, A, E zcela chybí.
ADS (antibody deficiency syndrom) je široká skupina onemocnění charakterizovaná poruchou v B buněčné skupině. IgG, A bývají výrazně sníženy IgM jen mírně. Někteří mají poruchu i v T buňkách, která nabývá na výraznosti s věkem. Klinické projevy jsou infekce dýchacího, trávicího systému, 20% jedinců má i autoimunitní postižení.
Hyper IgM syndrom je X vázaná hereditární imunodeficience spojená s nízkým IgG a IgA při normálním nebo zvýšeném IgM. B buňky mají na své membráně jen IgM nebo IgD.
Selektivní IgA deficience je porucha spojená často s ADS. Může být zapříčiněna inhibicí v diferenciaci B buněk, porušenou sekrecí IgA plazmatickými buňkami nebo eliminací cirkulujícího IgA imunitním systémem. První dvě příčiny jsou spojeny se sekrečním IgA deficitem. Postižení jsou ohroženi slizničními infekcemi, neoplastickými procesy, atopií, autoimunitními poruchami. 20% jedinců se selektivní IgA deficiencí mají i deficit Ig v třídě G.
Selektivní IgM deficience je velmi vzácné, často asymptomatické onemocnění. 4x častěji postihuje muže než ženy.
Deficit kappa lehkých řetězců je vzácné onemocnění spojené s poklesem všech Ig.
Transitorní hypogamaglobulinémie je poruchou novorozenců, pokud nedojde k včasnému nastartování vlastní tvorby Ig na konci prvního roku života má dítě pod 3 g/l Ig. Porucha pozdní maturace imunitního systému se většinou normalizuje do 2. roku věku dítěte.
Polyklonální gamapatie může být sekundárním projevem orgánových onemocnění, objevuje se často u jaterních poruch, onemocnění CNS, intrauterinních a perinatálních infekcí a dalších.
Izolovaná hypergamaglobulinémie IgM je spojená s primární reakcí imunitního systému na antigen ( bakterie, viry..).
Izolovaná hypergamaglobulinémie IgG bývá u akutních, subakutních, chronických infekcí společně s mírnou elevací IgM. Jedná se o sekundární imunitní odpověď při již známém antigenu.
Izolovaná hypergamaglobulinémie IgA se vyskytuje u jaterních onemocnění, toxického postižení alkoholem, antikoncepcí, antidepresivy.
Izolovaná hypergamaglobulinémie Ig E je charakteristická pro atopické postižení, parazitární infekce, AIDA, Wiskott Aldrichův syndrom (imunodeficit s trombocytopenií, ekzémy, postihuje chlapce, deficit IgG, M, vyšší IgE, A, neschopnost reagovat na polysacharidové antigeny), dále pro Nezelofův syndrom (dysplazie thymu, deficit vyzrálých T lymfocytů), non Hodgkinův lymfom, maligní tumory, hyper IgE syndrom (Job syndrom).
Referenční intervaly
Novorozenci 0,01-0,06 g/l
3 měsíce 0,05-0,34
6 měsíců 0,08-0,57
9 měsíce 0,11-0,76
1 rok 0,14-0,91
2 roky 0,21-1,45
4 roky 0,30-1,88
6 let 0,38-2,22
8 let 0,46-2,51
10 let 0,52-2,74
12 let 0,58-2,91
14 let 0,63-3,04
16 let 0,67-3,14
18 let 0,70-3,21
Dospělí 0,70-5,00
Sekreční IgA ve slinách 0,08-0,2 g/l
Interference in-vivo
Omezení stanovení
Imunoglobuliny se dají stanovovat v séru nebo heparinové plazmě.
Použití ve výpočtech a odvozených parametrech
Znaky analytické metody
Ekonomické náklady
Použití pro klinické účely
Sledování hladiny IgA má význam u dg. a terapie imunodeficitů zejména ve spojitosti s poruchou slizniční imunity.
LiteraturaOSN-E
Lothar Thomas, Clinical Laboratory Diagnostics, 1st. English Edition, TH-Books, Germany 1998
Poznámky
Veškeré informace o IgA v plazmě viz. text IgA v séru, údaje jsou shodné. Jako antikoagulant se doporučuje heparin.
AppendixyOSN-E
Autorské poznámky
Jiřina Lukášková (2008)