Abstrakt
IgM je třída imunoglobulinů, účastní se všech typů imunních reakcí, aktivuje komplement. Je produktem primární protilátkové odpovědi organismu. Sledování hladin IgM má význam hlavně u diagnostiky imunodeficiencí a substituční terapie imunoglobuliny.
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Fyziologická variabilita
Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci
Přímé následky abnormálních koncentrací
Mezi primární imunodeficience patří B buněčný defekt-agamaglobulinémie Brutonova typu. Jedná se o X vázané závažné dědičné onemocnění spojené s těžkými infekcemi o druhého roku života, kdy je dítě jednoznačně vázáno na syntézu vlastních imunoglobulinů. B buňky chybí, ale deficit se netýká T buněčné imunity. IgG jsou pod 1 g/l a IgM, A, E zcela chybí.
ADS (antibody deficiency syndrom) je široká skupina onemocnění charakterizovaná poruchou v B buněčné skupině. IgG, A bývají výrazně sníženy IgM jen mírně. Někteří mají poruchu i v T buňkách, která nabývá na výraznosti s věkem. Klinické projevy jsou infekce dýchacího, trávicího systému, 20% jedinců má i autoimunitní postižení.
Hyper IgM syndrom je X vázaná hereditární imunodeficience spojená s nízkým IgG a IgA při normálním nebo zvýšeném IgM. B buňky mají na své membráně jen IgM nebo IgD.
Deficit kappa lehkých řetězců je vzácné onemocnění spojené s poklesem všech Ig.
Transitorní hypogamaglobulinémie je poruchou novorozenců, pokud nedojde k včasnému nastartování vlastní tvorby Ig na konci prvního roku života má dítě pod 3 g/l Ig. Porucha pozdní maturace imunitního systému se většinou normalizuje do 2. roku věku dítěte.
Polyklonální gamapatie může být sekundárním projevem orgánových onemocnění, objevuje se často u jaterních poruch, onemocnění CNS, intrauterinních a perinatálních infekcí a dalších.
Izolovaná hypergamaglobulinémie IgM je spojená s primární reakcí imunitního systému na antigen ( bakterie, viry..).
Izolovaná hypergamaglobulinémie IgG bývá u akutních, subakutních, chronických infekcí společně s mírnou elevací IgM. Jedná se o sekundární imunitní odpověď při již známém antigenu.
Izolovaná hypergamaglobulinémie Ig E je charakteristická pro atopické postižení, parazitární infekce, AIDA, Wiskott Aldrichův syndrom (imunodeficit s trombocytopenií, ekzémy, postihuje chlapce, deficit IgG, M, vyšší IgE, A, neschopnost reagovat na polysacharidové antigeny), dále pro Nezelofův syndrom (dysplazie thymu, deficit vyzrálých T lymfocytů), non Hodgkinův lymfom, maligní tumory, hyper IgE syndrom (Job syndrom).
Referenční intervaly
chlapci dívky
Novorozenci 0,06-0,21 g/l 0,06-0,21 g/l
3 měsíce 0,17-0,66 0,17-0,66
6 měsíců 0,26-1,00 0,26-1,00
9 měsíců 0,33-1,25 0,33-1,25
1 rok 0,37-1,43 0,40-1,50
2 roky 0,41-1,56 0,47-1,75
4 roky 0,43-1,63 0,52-1,93
6 let 0,45-1,69 0,56-2,08
8 let 0,47-1,75 0,60-2,20
10 let 0,48-1,79 0,62-2,31
12 let 0,49-1,83 0,65-2,40
14 let 0,50-1,87 0,66-2,48
16 let 0,50-1,91 0,68-2,55
18 let 0,51-1,94 0,68-2,61
Dospělí 0,40-2,30 0,40-2,80
Interference in-vivo
Omezení stanovení
Ke stanovení imunoglobulinů lze použít sérum či heparinovou plazmu.
Použití ve výpočtech a odvozených parametrech
Znaky analytické metody
Ekonomické náklady
Použití pro klinické účely
IgM jsou produktem primární infekce a význam jejich monitorace spočívá při diagnóze imunodeficitu nebo sledování následné terapie imunoglobuliny.
LiteraturaOSN-E
Lothar Thomas, Clinical Laboratory Diagnostics, 1st. English Edition, TH-Books, Germany 1998
Poznámky
Veškeré informace o IgM v plazmě viz. text IgM v séru, údaje jsou shodné. Jako antikoagulant se doporučuje heparin.
AppendixyOSN-E
Autorské poznámky
Jiřina Lukášková (2008)