OSN-SAbstraktOSN-E

C3 spojuje alternativní s klasickou cestou aktivace komplementu v séru.

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

C3 složka komplementu v likvoru

OSN-SFyziologická variabilitaOSN-E

Elektroforeticky lze odlišit pomalou C3S (slow) a rychlou C3F (fast) formu. V Kavkazské populaci je častější C3S. C3S a C3F se liší ve schopnosti vázat se na C3 receptor.

OSN-SPatofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraciOSN-E

Pokles C3 může být způsoben zvýšenou spotřebou složek komplementu nebo sníženou syntézou.

Snížené hodnoty koncentrace C3 v séru

SLE
Akutní postinfekční glomerulonefritida
Membrano-proliferační glomerulonefritida
Poškození jaterních buněk
Revmatoidní artritida
U chronických nefritid je snížení C3 spojováno s exacerbací onemocnění a opětovné zvýšení C3 prozradí zlepšení stavu

Pokud je snížení C3 delší dobu, je to považováno za prognosticky nepříznivý signál.

OSN-SPřímé následky abnormálních koncentracíOSN-E

Pacienti s deficiencemi C3 složky komplementu jsou náchylní k opakovaným těžkým bakteriálním infekcím.

OSN-SReferenční intervalyOSN-E

0,75 – 1,4 g/l

OSN-SOmezení stanoveníOSN-E

Stabilní:

Při 20 – 25°C 1 den

Při 4 – 8°C 1 týden

Při – 20°C 3 měsíce

Stanovení C3 je možné imunonefelometricky, imunoturbidimetricky, elektroimunodifuzí.

Stanovení ruší chylozita a stáří (dochází ke zvyšování hladiny) séra.

Vzhledem k tomu, že při skladování séra dochází k přechodu složky C3 na C3c (má nižší Mr než C3) a C3dg není pro kvantitativní stanovení vhodná metoda jednoduché radiální imunodifuze.

OSN-SPoužití pro klinické účelyOSN-E

Stanovení C3 složky komplementu není příliš specifické. Zjištění zvýšené hladiny (např. při reakci akutní fáze) není příliš informativní. Diagnosticky důležitější je snížení hladiny C3 v séru (viz.patofyziologie).

OSN-SLiteraturaOSN-E

HAEBERLI A.: HUMAN PROTEIN DATA, 1. vydání, VCH Verlagsges.mbH, Weinheim, 1992, ISBN 3-527-28211-4.
RITCHIE R.F.: SERUM PROTEINS IN CLINICAL MEDICINE, 1. vydání, MPX Maine printing company, Portland Maine, 1996.
MURRAY R.K., GRANNER D.K., MAYES P.A., RODWELL V.W.: Harperova biochemie, H&H, Praha 2001, ISBN 80-7319-0 03-6.
STITES D.P., TERR A.I.: Základní a klinická imunologie, Victoria Publishing a.s., Praha 1994, ISBN 80-85605-37-6.
MASOPUST J.: Klinická biochemie, Požadování a hodnocení biochemických vyšetření, Karolinum, Praha, 1998, ISBN 80-7184-649-3.
ENGLIŠ M.: Interpretace elektroforézy plazmatických bílkovin v agarozovém gelu, AVICENUM, Praha, 1992, ISBN 80-201-0 170-5.
KARLSON, GEROK, GROSS: Pathobiochemie, ACADEMIA, Praha, 1987, 21-041-87.

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Marcela Melčáková