Abstrakt
Alfa-1-antitrypsin patří k proteinům akutní fáze. Má 75
geneticky podmíněných variant s různou schopností inhibovat proteinázy
(kolagenázy, elastázu, trypsin, chymotrypsin, plazmin).
Odkazy na jiné
relevantní dokumenty, další informace
Fyziologická
variabilita
Asi 70 % populace má relativně
sníženou koncentraci alfa-1-antitrypsinu.
Asi 0,2 % bělochů má antiproteázovou aktivitu < 40 % (jde o fenotypy SS,
SZ). Fenotyp ZZ má v severní Evropě prevalenci 1/1500, v USA 1/3000.
U Asiatů je varianta Z velmi vzácná. 95 % populace má fenotyp MM.
Dále hladinu alfa-1-antitrypsinu ovlivňuje (zvyšuje) věk,
pohlaví, těhotenství, menopauza. Přítomnost citrátu a EDTA alfa-1-antitrypsin
snižuje.
Patofyziologické
mechanismy ovlivňující koncentraci
Zvýšené
hodnoty koncentrace alfa-1-antitrypsinu v séru
Snížené
hodnoty koncentrace alfa-1-antitrypsinu v séru
Přímé následky abnormálních koncentrací
Pacienti
s nízkou aktivitou alfa-1-antitrypsinu
(PiZZ) mohou být v prvních týdnech života ohroženi zánětem jater,
z kterého se může vyvinout juvenilní cirhóza. U dalších genetických
variant může docházet k opakovaným zánětům dýchacích cest, u těžších
případů se může projevit chronická plicní obstrukční choroba.
Referenční intervaly
0 – 3 měsíce: 0,7 – 1,6 g/l
3 – 6 měsíců: 0,8 – 1,8 g/l
ženy: 1,1 – 2,2 g/l
muži: 0,92 – 2,0 g/l
Omezení
stanovení
Stabilní:
Při 20 –
Při 4 –
Při –
Alfa-1-antitrypsin je reaktant akutní fáze, proto jeho
zvýšení může zamaskovat přítomnost genetické varianty se sníženou
antiproteinázovou aktivitou.
Stanovení alfa-1-antitrypsinu je možné
imunonefelometricky, imunoturbidimetricky.
Semikvantitativní stanovení je možné denzitometricky
z elektroforézy.
Fenotypy se odlišují izoelektrickou fokuzací.
Použití pro klinické účely
Stanovení alfa-1-antitrypsinu je vhodné při neonatální žloutence s těžším
případně delším průběhem, u hepatitid v dětství, u respiračních poruch
novorozenců, u opakovaných respiračních onemocnění v dětském věku, u
dospělých s hepatitidou a cirhózou jater, u osob trvale se pohybujících
v znečištěném prostředí, při náhodně zjištěné změně pohyblivosti nebo
intenzity alfa-1 oblasti v elektroforetickém rozdělení bílkovin.
Literatura
OSN-SAutorské
poznámky
Marcela
Melčáková