Abstrakt
Autoprotilátky proti TSH-receptorům, obsaženým v buněčné
membráně buněk štítné žlázy, netvoří protilátky jednoho typu. Jedná se o
skupinu protilátek, které se sice váží na buněčný receptor pro TSH, ale vykazují
někdy zcela odlišnou odpověď buněk štítné žlázy. Některé protilátky se váží na
TSH-receptor a přitom imitují funkci přirozeného ligandu TSH (thyroid
stimulating immunoglobulin - TSI), jiné protilátky se vyznačují větší vazebnou
schopností k receptorům než vykazuje přirozený ligand TSH. Tím dochází k déle
trvající stimulaci buněk štítné žlázy než u přirozeného ligandu, z čehož
pramení i přetrvávající produkce tyroxinu a trijodtyroninu (long acting thyroid
stimulation - LATS). Další typ protilátek vazbou na receptor tento receptor
zablokuje (thyroid-receptor binding and inhibiting antibodies - TBAB) a blokuje
produkci tyreoidálních hormonů.
Terminologie
TRAK (TSH-Receptor antibody), protilátky proti
TSH-receptorům
Synonyma
Klasifikační kódy
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
Chemická a fyzikální
charakteristika, struktura a povaha analytu
TRAK - protilátky různého typu a specifity k různým
částem receptoru pro TSH vyskytujících se na povrchu buněk štítné žlázy.
Protilátky vykazují různou vazebnou konstantu i kapacitu. Projevují se
zablokováním receptoru nebo jeho stimulací, která na rozdíl od přirozeného
ligandu - TSH nemůže být regulována. Receptor pro TSH je glykoprotein v membráně
buněk štítné žlázy o m.h. 85 kDa. Vazbou TSH na receptor dochází k aktivaci
adenylylcyklázy na vnitřní straně buněčné membrány. Gen pro receptor se nachází
na chromozomu 14. Byly identifikovány dvě sekvence aminokyselin o délce 24 a 29
aminokyselin, které představují hlavní antigenní determinanty TSH-receptoru.
Byly vysloveny hypotézy o spuštění produkce protilátek proti TSH-receptorům
virovou infekcí, či primární vazbou viru na receptor. Stejně jako Anti-TG, také
TRAK se někdy vyskytují v nízkých koncentracích u zdravých osob.
Role v metabolismu
TRAK autoprotilátky jsou markerem pro M. Basedow.
Začínající hypertyreózy jsou v 80 - 85 % pozitivní, později v průběhu
onemocnění klesá prevalence těchto protilátek na 40 - 60 %. Nemocní s
eutyroidní strumou, akutní, subakutní nebo chronickou thyreoiditidou mají TRAK
pozitivní u méně než 10 % případů.
Zdroj (syntéza, příjem)
Distribuce v organismu, obsah
ve tkáních
Nízké koncentrace autoprotilátek TRAK se vyskytují i u 1
- 5 % jedinců zdravé populace. Přehled prevalence výskytu TRAK u patologických
stavů štítné žlázy viz tabulka (hodnoty jsou platné pro soupravu TRAK-Assay
firmy BRAHMS Diagnostika). TRAK (označuje se také jako thyreoideu stimulující
imunoglobuliny) se stanovují pomocí radioreceptorové metody (RRA). Protilátky
se váží na izolované buněčné membrány buněk štítné žlázy, které obsahují
TSH-receptory. Membrány se izolují ze štítných žláz šimpanzů nebo vepřů.
V poslední době se stanovují TRAK rovněž metodou
biologickou - stanovením enzymové aktivity adenylylcyklázy.
Onemocnění |
TRAK |
|
% |
IU/l |
|
Zdraví jedinci |
1-5 |
do
9 |
Hashimotova tyreoiditida |
do
10 |
9-15 |
Hypotyreóza |
do
10 |
9-400 |
M.Basedow začínající |
80-85 |
do
50 |
M.Basedow pokročilý |
40-60 |
9-70 |
Struma (eutyoidní) |
do
10 |
9-15 |
Tyreotoxická struma |
do
10 |
9-15 |
Izolovaný adenom |
do
10 |
9-15 |
Karcinom štítné žlázy |
10 |
9-50 |
Způsob vylučování nebo
metabolismus
Biologický poločas
Kontrolní (řídící) mechanismy
Literatura
Poznámky
Lze doporučit, aby si každá laboratoř ověřila vlastní
rozmezí normálních a patologických koncentrací TRAK, vzhledem k tomu, že
jednotlivé diagnostické soupravy využívají různé systémy pro detekci protilátek
proti TSH-receptorům.
Appendixy
Autorské poznámky
Autor: Šafarčík Kristian
Poslední
revize: 31.7.1998