Abstrakt
Etanol je nejčastěji zneužívaným xenobiotikem s rychlou distribucí
v tělesných tekutinách a typickou symptomatologií intoxikace.
Terminologie
ethanol, CH3CH2OH
Synonyma
alkohol, ETOH, ethylalkohol
Klasifikační kódy
CAS 64-17-5
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
Alkoholdehydrogenáza
Aldehyddehydrogenáza
Syndrom akutní
alkoholové intolerance
Syndrom
Sjögrenův-Larsonův
Chemická a fyzikální
charakteristika, struktura a povaha analytu
C2H5OH
Etanol je bezbarvý ve vodě rozpustný alkohol, relativní hustota 0,789
(při
Role v metabolismu
Xenobiotikum, Antidotum
specifické.
Zdroj (syntéza, příjem)
Vzniká působením kvasinek z glukózy
C6H12O6
→ 2C2H5OH + 2CO2
V reakci dojde ke zničení kvasinek a během fermentace nemůže dojít
ke zvýšení objemu etanolu ve směsi nad 15 objemových procent. Destilací lze dosáhnout
poměru 95,6 % etanolu a 4,4 % vody. Odstraněním vody může vzniknout absolutní
(čistý) etanol. Průmyslově se etanol vyrábí z ethenu (etylénu, C2H4).
Distribuce v organismu, obsah ve
tkáních
Po požití rychlá distribuce v tělesných tekutinách a tkáních. Při
prázdném žaludku se peaková koncentzrace v krvi objeví po 40 – 70
minutách, potrava v žaludku absorpci zpomaluje. Po dosažení peakové
koncentrace v krvi je pokles lineární, u muže o hmotnosti
Etanol se podává jako antidotum
při intoxikaci metanolem. Mechanismus účinku spočívá v navázání etanolu na
alkoholdehydrogenázu, ke které má etanol 100krát vyšší afinitu než metanol.
Dochází tedy k inhibici metabolismu metanolu a ke snížení koncentrace
formaldehydu a kyseliny mravenčí.
V klinické praxi se podává co nejdříve po zjištěném požití metanolu, a
to v zátěžové dávce 0,6 g/kg (optimální koncentrace je 1 g/litr krve) a zahájí
se infuze etanolu (asi 10 g/h u dospělého) až do dosažení požadované
koncentrace. Pokud se při vyšší koncentraci metanolu předpokládá následné použití
hemodialýzy, musí se počítat i s odstraněním určitého množství etanolu, a proto
se jeho infúze urychlí zvýšením dávky asi na 6 g/h.
Způsob vylučování nebo metabolismus
Pro odbourávání etanolu v játrech existují tři cesty: majoritní
cesta prostřednictvím alkoholdehydrogenázy a dva
minoritní systémy - mikrosomální alkohol oxidující systém (microsomal ethanol
oxidizing system, MEOS) a katalázy. Výsledkem všech tří
cest je hepatotoxický a kardiotoxický acetaldehyd, který je dále odbouráván aldehyddehydrogenázou na acetát. Při reakci
zprostředkované alkoholdehydrogenázou i aldehyddehydrogenázou vzniká NADH2.
NADH2 podporuje vznik mastných kyselin a tlumí beta
oxidaci mastných kyselin. Vylučování etanolu močí, plícemi a kůží zahrnuje
cca 2 – 10 % přijatého množství.
Biologický poločas
Kontrolní (řídící) mechanismy
Vliv na rychlost metabolismu a koncentrace v tělesných tekutinách
má řada faktorů: pohlaví, věk, hmotnost, aktivita enzymů, fyzická zátěž, požití
stravy a další.
Literatura
Poznámky
Appendixy
Autorské poznámky
Antonín Jabor, Jaroslava Vávrová