Abstrakt
Antinukleární
protilátky se vyskytují s vysokou četností u pacientů se systémovými
onemocněními pojiva nebo revmatickými chorobami.
Protilátky proti
autoantigenu DFS70 jsou převážně IgG izotypu. Na imunoblotu se tyto protilátky
váží na protein v oblasti 70-75 kD. Fluorescenční mikroskopií mohou být
protilátky vizualizovány na HEp-2 buňkách jako hustý jemně zrnitý typ
fluorescence v jádrech buněk, které jsou v interfázi, typicky bez barvení
jadérek, a zároveň zde bývá detekována zvýšená intenzita fluorescence
kondenzovaných mitotických chromozomů - metafázní destičky.
Přítomnost anti-DFS70 byla doposud prokázána
např. u pacientů s intersticiální cystitidou, pacientů s atopickou
dermatitidou, zdravých lidí a pacientů bez známek systémového onemocnění,
pacientů s rakovinou prostaty, dětských pacientů – juvenilní lokalizovaná
sklerodermie, juvenilní dermatomyozitida, dětský SLE, difuzní kožní systémová
skleróza, celiakie a juvenilní idiopatická artritida, pacientů
s trombofilií. Lze tyto protilátky nalézt u zdravých jedinců a pacientů
s různými i zánětlivými onemocněními, které nemají charakter systémových,
nacházíme často vysoké titry.
Terminologie
Synonyma
Klasifikační kódy
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Chemická a fyzikální charakteristika, struktura a povaha analytu
Role v metabolismu
Zdroj (syntéza, příjem)
Distribuce v organismu, obsah ve tkáních
Způsob vylučování nebo metabolismus
Biologický poločas
Kontrolní (řídící) mechanismy
Literatura
Poznámky
Appendixy
Autorské poznámky
RNDr. Alena Sekerková, PLM IKEM