Abstrakt
Whewellit je nejhojnějším minerálem močových konkrementů. Vzniká primární krystalizací z moči nebo dehydratací weddellitu. Nejčastěji tvoří drobné hnědé kaménky s hladkým nebo ledvinitým povrchem, na lomu bývá patrná radiální paprsčitost a koncentrické uspořádání vrstev s geometrickým středem.
Terminologie
Whewellit, CaC2O4.H2O, kalciumoxalát monohydrát, zkratka WH
Synonyma
Šťavelan vápenatý monohydrát
Oxalát vápenatý monohydrát
Klasifikační kódy
10.1.1. Ca oxalát, (Strunz, 1982)
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Typy konkrementů
Whewellit v močovém konkrementu
Chemická a fyzikální charakteristika, struktura a povaha analytu
CaC2O4.H2O
Mol.hmotnost: 146.12
Hustota: 2.23 g/cm3
Tvrdost: 2.5 - 3.0
Krystalový systém: monoklinický
Prostorová grupa: P21/n
Mřížkové parametry: a = 6.29, b = 14.59, c = 9.98, b = 107° 18'
Optické vlastnosti: X = 1.491, Y = 1.555, Z = 1.650, D(max) = 0.159, dvojosý +, 2V = 84°, interferenční barvy 4. řádu, světelná disperze r < v, slabá.
Nejsilnější difrakční linie: 5.9(10), 5.8(3), 3.65(7), 2.96(4), 2.35(3)
Makroskopický vzhled: habitus krystalů je tabulkovitý, sloupcovitý či izometrický, tvoří srostlice tvaru činek (piškotů), přesýpacích hodin, sférolitů. V konkrementech bývá velmi jemnozrnný až hrubozrnný, většinou tvoří vláknité radiálně paprsčité agregáty. Štěpnost dle (001),(010),(110). Drobné krystalky jsou bezbarvé, čiré. Větší bývají zbarveny do žluta a světle hněda. Konkrementy tvořené radiálně paprsčitými agregáty jsou až temně hnědé.
Tabulka píků procedury ASIR
Vlnočet (1/cm) |
|
Transmitance (%T) |
|
|
|
3431 |
|
35,9 |
3332 |
|
42,8 |
3052 |
|
53,8 |
2761 |
|
80,9 |
2560 |
|
87,5 |
2537 |
|
87,4 |
2522 |
|
87,5 |
2269 |
|
90,8 |
1619 |
|
03,2 |
1316 |
|
09,4 |
1119 |
|
93,2 |
0946 |
|
92,5 |
0882 |
|
88,7 |
0781 |
|
27,8 |
0659 |
|
57,9 |
0653 |
|
57,7 |
0518 |
|
45,8 |
0421 |
|
88,6 |
Důležité části spektra
Typickou částí spektra jsou píky v oblasti 3477 - 3047 cm-1, které představují valenční vibrace skupiny OH krystalové vody. Jejich přesnost je důležitá pro vyloučení příměsí.
Velmi silný pík při 1615 (antisymetrická valenční vibrace) má rameno píku při 1655. Pro identifikaci obou šťavelanů vápenatých ve směsích s ostatními složkami močových kamenů je velmi charakteristický pík při 1316 (symetrická CO valenční vibrace). Malé pásy při 947 a 882 (librační OH vibrace) jsou opět typické pro WH. Přesné uspořádání pásů 780 a 517 (deformační vibrace CO) je důležité pro odlišení whewellitu od weddellitu. Pro rozpoznání weddellitu mohou být užity také dva velmi silné pásy ležící mezi 657 a 593 (vibrace OH)
Výskyt a četnost
Vyskytuje se asi v 60 % močových konkrementů. V močovém sedimentu se nachází méně často vedle hojnějšího weddellitu. V prostatických konkrementech může tvořit minoritní složku. Je běžnou součástí psích kamenů = 3,6 %, u koček = 0,7 %. V přírodě se nachází řídce, nejhojnější je v sedimentárních komplexech uhelných pánví (Kladensko). Četnost výskytu konkrementů obsahujících whewellit udává následující tabulka (hlavní složka je uváděna na prvním místě):
Složení konkrementu |
výskyt v % |
|
|
Whewellit/weddellit |
20,5 |
Whewellit |
17,3 |
Whewellit/weddellit/apatit |
8,6 |
Kyselina močová/whewellit |
2,6 |
Whewellit/weddellit/karbonátapatit |
2,5 |
Whewellit/karbonátapatit |
1,8 |
Kyselina močová/whewellit/weddellit |
1,4 |
Whewellit/apatit |
1,3 |
Typy konkrementů
I. Většinou drobné (2-7 mm). Mohou být světle až tmavě hnědé, s mastným leskem, případně matné. Mají oválný či kulovitý tvar s hladkým nebo mírně ledvinitým povrchem. Na lomu jsou patrné koncentrické vrstvy s radiální paprsčitostí a jedním krystalizačním jádrem. Jádro bývá různě velké a je tvořeno drobnými krystalky WH, někdy s příměsí apatitu a organické matrix. Jsou tvrdé. V literatuře jsou označovány jako "hempseed" - lněné semínko.
Variety: a) kaménkem prochází válcovitá dutinka kolem níž je krystalizační jádro soustředěno
b) tento typ kamene tvoří jádro a následují vrstvy jiné složky močových konkrementů (kyselina močová, weddellit ( dále jen WD), struvit, apatit).
II. Většinou drobné (2 - 7 mm). Bývají světle hnědé, častěji tmavé až černohnědé, matné až mastně lesklé. Někdy jsou potaženy velmi tenkým filmem cizího materiálu, který způsobuje šedý až modrošedý nádech s kovovým leskem. Povrch je ledvinitý místy s krystaly WD. Krystalizační jádro leží na povrchu a prozrazuje papillární původ, často je patrný otisk ledvinné papily, někdy se zachovanou kalcifikovanou tkání. Tvar bývá oválný s drobnou jamkou až po typ vlaštovčího hnízda ("swallow´s nest shaped").
Variety: a) povrch v různé míře pokryt krystaly WD
b) krystalizační jádro tvořeno vrstvičkami apatitu a WH
c) na povrchu místy krystaly až souvislá vrstva kyseliny močové
d) v jamce na povrchu jehlicovité agregáty močanu sodného
Statisticky bývá typ I a II spojován s intermitentní oxalurií a kalcifikací papil (Randallovy plaky).
III. Středně velké kameny (7 - 12 mm) s drsným až bradavčitým povrchem, hnědé až černohnědé. Na lomu je kompaktní neuspořádaná struktura s příměsí organické matrix, místy pórovitá bez přesně ohraničeného krystalizačního jádra. Místo bradavčitého povrchu jsou někdy vyvinuty dlouhé jehlicovité výběžky (kameny močového měchýře typu "jack stone" = "morgenstern").
Variety: a) mezivrstvy apatitu
b) mezivrstvy kyseliny močové
Etiologicky jsou spojovány s hyperoxalurií a stázou.
IV. Drobné kameny (5 mm) s hladkým až bradavčitým povrchem s charakteristickou světlou až krémovou barvou. Na lomu jsou neuspořádané s patrnými drobnými krystaly.
Etiologicky souvisí s oxalózou a primární hyperoxalurií.
V. Větší až odlitkové kameny hnědožluté barvy, někdy šedohnědé, mnohočetné s fasetovitým hladkým povrchem nebo kulovité se skelným leskem. Na lomu je patrná koncentrická laminace bez radiální paprsčitosti. Materiál je velmi jemnozrnný až kryptokrystalický s mezivrstvami organické matrix.
Variety:a) v centrální části kamene (případně v mezivrstvě) vyvinut klasický radiálně paprsčitý WH
b) mezivrstvy kyseliny močové
c) mezivrstvy apatitu
Tento materiál se tvoří při omezení růstu na kontaktu kámen - tkáň, kámen - kámen. Stáza moče?
Klinické souvislosti a faktory vzniku
Krystaly WH odchází spolu s močí. Experimentálně bylo zjištěno že v případě adheze mohou být také fagocytovány buňkou tubulárního epitelu a rozpuštěny. Častým opakováním tohoto procesu dochází ke zničení buňky. U urolitiatiků bývají krystaly větší a více agregované, usazují se a zakládají jádro konkrementu. Nejvyšší koncentrace oxalátů je v okolí papily Za silně patologických podmínek (otrava etylénglykolem) se nachází v celém parenchymu ledviny i v jiných tkáních. Obecně lze říct, že WH kameny narůstají pomaleji než WD kameny. Teoreticky je rychlost růstu úměrná barvě kamene. Při pomalém narůstání stačí whewellit nasorbovat více močových barviv, sám je bezbarvý. Barva kamene však závisí také na velikosti krystalů, které ji tvoří. Velmi jemnozrnné vrstvy bývají světlejší než hrubozrnnější materiál. Vznik krystalů whewellitu závisí na biochemických litogenních faktorech - hyperoxalurii, hyperurikosuri, hyperkalciurii, hyporcitraturii, hyperurikemii, primárním HPT. V močovém sedimentu se mohou vyskytovat bez patologického významu.
Galerie obrázků
Whewellit - kuželovitý konkrement s patrným otiskem ledvinné papily.
Dvousložkový konkrement z močového
měchýře, hnědé centrum se skládá z whewellitu,
obal z oranžové kyseliny močové.
Ohlazené fasetované konkrementy whewellitu
z močového měchýře.
Whewellit zde tvoří kompaktní, velmi jemnozrnné vrstvy.
Vzácnější typ WH konkrementu - "jackstone", vzniká v močovém měchýři.
Jemnozrnné radiálněpaprsčité vrstvy whewellitu, pod nimi v levém dolním rohu hrubozrnný whewellit vzniklý dehydratací weddellitu. Výbrus, polarizační mikroskop, zvětšeno 25x
Průřez výběžkem whewellitového
konkrementu typu "Jackstone".
Výbrus, polarizační mikroskop, zvětšeno 50x
Střídající se vrstvy apatitu a
whewellitu s příměsí weddellitu.
Výbrus, polarizační mikroskop, zvětšeno 160x
Vzácnější typ WH konkrementu - "jackstone", vzniká v močovém měchýři.
Jemnozrnné radiálněpaprsčité vrstvy whewellitu, pod nimi v levém dolním rohu hrubozrnný whewellit vzniklý dehydratací weddellitu. Výbrus, polarizační mikroskop, zvětšeno 25x
Průřez výběžkem whewellitového
konkrementu typu "Jackstone".
Výbrus, polarizační mikroskop, zvětšeno 50x
Střídající se vrstvy apatitu a
whewellitu s příměsí weddellitu.
Výbrus, polarizační mikroskop, zvětšeno 160x
Kontakt hrubozrnnějšího a
jemnozrnnějšího whewellitu.
U světlého lemu již není makroskopicky
patrná radiální paprsčitost. Povrch těchto kaménků bývá fasetovaný a lesklý (viz výše). Bývá zde příměs
apatitu a je hojnější organická matrix než v hrubozrnnější části. Elektronový
mikroskop, zvětšeno 36x
Detail kontaktu hrubozrnnějšího a
jemnozrnnějšího whewellitu z předchozího snímku.
Elektronový mikroskop, zvětšeno 500x
Lom běžným whewellitovým kamenem,
vprostřed patrné kulovité jádro z téhož materiálu.
Elektronový mikroskop, zvětšeno 6x
Detail centra předchozího snímku.
Elektronový mikroskop, zvětšeno 24x
Srůst tabulkovitých krystalů
whewellitu.
Výsledkem těchto srůstů jsou "piškotové" tvary známé z močového
sedimentu.
Elektronový mikroskop, zvětšeno 9000x
Bradavčitý povrch whewellitového
konkrementu.
Elektronový mikroskop, zvětšeno 20x.
Bradavčitý povrch whewellitového konkrementu.
Elektronový mikroskop, zvětšeno 55x
Bradavčitý povrch whewellitového konkrementu.
Elektronový mikroskop, zvětšeno 60x
Pseudometamorfóza whewellitu po weddelitu.
Elektronový mikroskop, zvětšeno 150x
Detailní záběr na nově vytvořené
krystaly whewellitu na místě původního weddellitu.
Elektronový mikroskop, zvětšeno 750x
Tabulkovité krystaly whewellitu na
povrchu makroskopicky hladkého konkrementu z WH.
Elektronový mikroskop, zvětšeno 1000x
Radiálně paprsčité srůsty
whewellitových krystalů.
Elektronový mikroskop, zvětšeno 2000x
Autorské poznámky
Tamara Bulková