Abstrakt
Kyselina močová (KM) se vyskytuje asi v 11,8 %
konkrementů. Tento údaj se může významně lišit v závislosti na geografii.
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
Urolitiáza:
epidemiologieT.
Fyziologická variabilita
Četnost výskytu konkrementů
obsahujících KM udává následující tabulka (hlavní složka je uváděna na prvním
místě):
Kyselina močová . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6,5
KM/Kyselina močová dihydrát (KMD) . . 4,9
KM/whewellit (WHE) . . . . . . . . . . . . . . . 2,6
KM/WHE/weddellit
. . . . .. . . . . . . . . . . .1,4
KM/močan amonný (MA). . . . . . . . . . . . 0,6
KM/KMD/MA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 0,6
Kyselina močová se může vyskytovat ve formě písku,
tvořit drobné až odlitkové kameny. Čistá kyselina močová je bezbarvá,
konkrementy jsou zbarveny močovými barvivy do různých odstínů oranžové, žluté,
hnědé, okrové, mohou být i nazelenalé. Světlý povlak na povrchu může být pouze
film jemných částeček z moče. U některých kamenů můžeme pozorovat stopy po
rozpouštění kamene i jeho opětovné narůstání. U kamenů s neúplnou mezivrstvou
WHE může být KM zcela vymyta a zůstane jen WHE krusta. Všechny strukturní typy
kamenů mohou obsahovat příměsi:
a) Kyselina močová dihydrát se vyskytuje nejčastěji v
externích částech hrubozrnnějších kaménků a její příměs nemá terapeutický
význam.
b) Whewellit obvykle tvořívá jádro, které bývá uloženo
centrálně, excentricky, někdy až na povrchu - zde může svědčit o papilárním
původu kamene.
c) V paragenezi KM a WHE se často objevuje močan sodný,
jehož bílé jehlicovité agregáty vyplňují dutinky zvláště na styku vrstev KM a
WHE. Mohou se nalézat také na dně papilární jamky, následuje pak vrstva WHE a
KM tvoří vypuklou stranu kamene.
d) Močan amonný obvykle tvoří šedou křídovitou
povrchovou vrstvu a svědčí o následné infekci. Může také po pórech či puklinách
pronikat dovnitř kamene.
e) Struvit s apatitem se mohou vyskytnout jako povrchová
vrstva kamene při následné infekci.
f) Kameny s příměsí WED bývají hrubozrnné s
neuspořádanou strukturou, v níž těžko lze určit krystalizační jádro.
Strukturní typy kamenů:
I. Odlitkové kameny ("stag horn = jelení
paroží") mají hladký povrch. Na lomu jsou patrné koncentrické vrstvy KM.
Centrum kamene má volnější, hrubozrnnou strukturu, bez ohraničeného
krystalizačního jádra.
II. U drobnějších kamenů je častější méně uspořádaná
volnější hrubozrnná struktura bez ohraničeného krystalizačního jádra. Mívají
příměs KMD.
III. Kameny z močového měchýře jsou oválné až kulovité,
s hladkým povrchem, velikosti až slepičího vejce. Na lomu je patrná
koncentrická laminace vrstev, střed může rekrystalizovat za vzniku
sloupcovitých útvarů. Někdy se objevují dehydratační pukliny, které mají
radiálně paprsčité uspořádání. Při následné infekci se tyto pukliny mohou
vyhojit močanem amonným, který se zároveň nemusí vyskytovat na povrchu kamene.
IV. Mnohočetná litiáza se obecně vyznačuje hladkým
ohlazeným povrchem s fasetovými hranami a s hustšími koncentrickými vrstvami.
V. Močový písek je tvořen drobnými kulovitými kaménky
nebo volnými krystaly KM většinou ve směsi s KMD. Velmi jemnozrnná forma bývá
nesprávně nazývána "amorfními uráty" a má vzhled pudru.
Patofyziologické mechanismy
ovlivňující koncentraci
Kyselina močová je spojena s hyperurikemií a s pH pod
6,2. Kompaktní koncentricky laminované kameny se vyskytují při stáze a
intermitentní hyperurikurii. U kamenů s volnější strukturou a s příměsí KMD je
častější stálá hyperurikurie a kyselejší pH.
Přímé následky abnormálních
koncentrací
Referenční intervaly
Interference in-vivo
Omezení stanovení
Použití ve výpočtech a
odvozených parametrechOSN-E
Znaky analytické metody
Ekonomické náklady
Použití pro klinické účely
Kyselina močová je spojena s hyperurikemií a s pH pod
6,2. Kompaktní koncentricky laminované kameny se vyskytují při stáze a
intermitentní hyperurikurii. U kamenů s volnější strukturou a s příměsí KMD je
častější stálá hyperurikurie a kyselejší pH.
Literatura
Poznámky
Appendixy
Autorské poznámky