Národní číselník laboratorních položek – otázky a
odpovědi
Národní číselník
laboratorních položek (dále jen NČLP) je pojmem, který se již dostal do
povědomí laboratorních a snad i klinických pracovníků. Přestože vznikl již
v roce 1995, dlouhou dobu stál stranou zájmu, protože neměl zdánlivě žádný
praktický význam. Teprve od roku 2002 nabyl na významu a to nejen
v souvislosti s využíváním Datového standardu MZ ČR, ale i v
souvislosti s postupem prací na přípravě akreditací laboratoří. NČLP je
záležitost významná, leč pro některé laboratorní pracovníky poměrně neobvyklá a
tak jeho zavádění bylo někdy provázeno řadou nejasností a vyvolávalo řadu
otázek.
Některé
z otázek zaznívajících v minulých letech uvádíme.
Co je to vlastně
NČLP?
NČLP je
v podstatě seznam všech vyšetření která, se provádějí v tuzemských
medicínských laboratořích. Číselník popisuje položky pouze formálně a jakoby ”z
vnějšího pohledu” (součástí NČLP není pracovní postup, vazba na pojišťovny
atd.). Přestože se číselník zdá být ryze formální a trochu zbytečnou
záležitostí, opak je pravdou. NČLP je základem pro komunikační Datový standard
MZ ČR a pro dokumenty nutné pro akreditaci laboratoří. Datový standard MZ ČR je
v současné době zapracován do většiny zdravotnických IS a do všech LIS i NIS
předních tuzemských tvůrců (podrobněji viz www.dastacr.cz). NČLP je i
velice užitečný pro tvorbu klinických standardů, protože umožňuje
přesnou a jednoznačnou specifikaci potřebných vyšetření, místo formulací typu
”je třeba provést příslušná imunologická vyšetření” lze přímo uvést příslušné
položky NČLP, kde jsou vyšetření přesně popsána a specifikována.
Jaká je
struktura NČLP
NČLP vychází
z doporučení IFCC (International Federation of Clinical Chemistry). Každá
jeho položka je charakterizována pěti základními pojmy: systém, komponenta,
druh veličiny, jednotka a procedura.
Systém je to, v čem hledáme či určujeme danou
komponentu (viz níže). V laboratořích toto často splývá s pojmem
”materiál”, ale pojem ”systém” je širší.
Příklady:
stanovujeme-li
celkový počet lymfocytů, je systémem ”krev”
stanovujeme-li
zastoupení lymfocytů CD3+ ve všech lymfocytech, jsou systémem ”lymfocyty”
stanovujeme-li
zastoupení lymfocytů CD3+/CD8+ v lymfocytech CD3+, jsou systémem
”lymfocyty CD3+”
Pojem ”materiál”
("primární materiál") je rezervován pro to, co se odebírá od pacienta
a ve všech výše uvedených případech je to krev.
K některým systémům
(zejména pro oblast mikrobiologie) jsou definované specifikace systémů.
Komponenta je to, co v systému prokazujeme (ionty
Na+, protilátky proti basální membráně glomerulů ve třídě IgG,
antigen HBsAg atd.). S komponentou úzce souvisí druh veličiny
(to, co vlastně stanovujeme: koncentrace, počet atd.) a s druhem veličiny
souvisí jednotka (v čem výsledek udáváme).
Ve výše uvedených
případech by tedy bylo:
komponenta:
lymfocyty, druh veličiny: numerická koncentrace, jednotka: 109/l.
komponenta:
lymfocyty CD3+, druh veličiny: numerická frakce, jednotka: poměr (procenta se
nepoužívají)
komponenta:
lymfocyty CD3+/CD8+, druh veličiny: numerická frakce, jednotka: poměr
Procedura je způsob či metoda stanovení komponenty
(aglutinace, ELISA, plamenová fotometrie, turbidimetrie, průtoková cytometrie
atd.). Z ryze exaktního pohledu je vlastně procedura nepodstatná (naměřené
výsledky by měly být nezávislé na použité měřicí metodě) a v nomenklatuře
IFCC se proto nepoužívá. Její zavedení do NČLP bylo vedeno praktickými důvody a
ukázalo se jako velice užitečné, mimo jiné např. při začleňování
mikrobiologických kultivačních metod do NČLP.
K některým procedurám
(například „IA“) jsou definované specifikace procedur.
Pokud má výsledek
metody číselný charakter, přísluší k dané položce NČLP škála
(jedna nebo více v závislosti na věku, pohlaví, týdnu gravidity, denní
době odběru aj.) tj. rozmezí normálních a patologických hodnot. Škály
v NČLP mají spíše charakter doporučení a konkrétní laboratoře si
samozřejmě vytvářejí škály vlastní (např. na základě vzorů). Podmnožinou
exaktní škály jsou referenční meze.
Co je to datový
standard?
Datový standard je
popis, jak se v informačních systémech přenášejí údaje o jednotlivých
vyšetřeních. Má charakter technické normy a je primárně určen pro autory a
správce informačních systémů, pro ”běžného” laboratorního nebo zdravotnického
pracovníka je jeho detailní znalost pochopitelně celkem zbytečná, byť může být
zajímavé nahlédnout, co vše umožňuje. Datový standard umožňuje komunikaci a
přenášení dat (požadavky na vyšetření od klinika do laboratoře, výsledky
vyšetření opačným směrem, informace o pacientovi a mnoho dalších údajů) mezi
systémy různých výrobců. Slouží také k automatickému řešení různých kolizních
situací a má řadu dalších funkcí.
Laboratorní
pracovníci se s NČLP setkávají nejčastěji právě prostřednictvím Datového
standardu – musí vyšetřením prováděným ve své laboratoři přiřadit odpovídající
položky NČLP, aby na ”druhé straně drátu” bylo jasné, o jaká vyšetření se
jedná.
V současné době je
používán aktuální DS verze řady 4 (původní verze DS 3 je již zakonzervovaná).
Podrobné informace jsou k dispozici např. na www.dastacr.cz a také v
systému SLP ve skupině "DS".
Kde lze NČLP
získat?
V praxi lze s NČLP
pracovat za pomoci uživatelských verzí počítačového programu ”SLP” nebo za
pomoci počítačového programu ”ČLP” (lze si stáhnout z webu
www.dastacr.cz). Předplatitelé podpory systému SLP dostávají aktuální tvar NČLP
automaticky s každým upgrade - v březnu, červnu, září a v prosinci. Ostatní si
ho mohou stahovat z výše zmíněného webu nebo z webových služeb MZ ČR.
Jaký je
oficiální statut NČLP?
NČLP byl zaveden do
praxe metodickým návodem MZ ČR v roce 1997 (viz Věstník MZ ČR, ročník 1997,
částka 7, červenec 1997, strana 2 - 4) a deklarovaný v inovovaném tvaru ve
vazbě na Datový standard DS 2.01.01 (a výše) v roce 2002 a na Datový standard
DS 3.01.01 v roce 2003. Věstník MZ ČR, 2015, částka 20, strana
72 deklaruje
DS řady 4 a ukončení rozvoje DS řady 3. NČLP je nyní součástí DS řady 4.
Má smysl
vytvářet NČLP, když existuje číselník VZP?
NČLP a Sazebník VZP
jsou dvě naprosto nezávislé věci, sloužící i ke zcela odlišným účelům.
(Sazebník je pro účtování, NČLP pro popis vyšetření prováděných v laboratořích,
pro komunikaci laboratoří s klienty, pro sdělování výsledků laboratorních
vyšetření mezi informačními systémy aj.). Propojovat tyto dva číselníky nebo nahrazovat
jeden druhým není proto z principu možné ani smysluplné (např. všechna
vyšetření specifických IgE mají v sazebníku jeden kód).
Co jsou to
”gesce”?
NČLP je jeden
společný číselník pro všechny klinické laboratorní obory, každá položka je ale
spravována příslušným odborníkem z příslušného oboru. Gesce v podstatě
odpovídají jednotlivým odborným společnostem (biochemie, genetika, hematologie,
imunologie, mikrobiologie, nukleární medicína, transfúzní lékařství)
s jedinou výjimkou a tou je gesce ”S” určená pro položky průkazu
specifických protilátek proti infekčním agens (”sérologie”), které jsou
vyčleněny do samostatné skupiny z ryze praktických důvodů.
Jaká je situace
laboratorních vyšetření požívaných v biochemii a hematologii?
Naprostá většina
běžně požívaných vyšetření je v NČLP zařazena, samozřejmě mohou chybět
nové nebo méně běžné metody. Ty budou doplněny, jakmile požadavek v praxi
vznikne.
Jaká je situace
laboratorních vyšetření požívaných v imunologii?
Naprostá většina
běžně požívaných vyšetření je v NČLP zařazena, samozřejmě mohou chybět
nové nebo méně běžné metody. Imunologie má ze všech oborů v NČLP nejvíce
položek (i když je to převážně díky velkému počtu položek popisujících
vyšetření specifických IgE a fenotypizaci).
Jaká je situace
laboratorních vyšetření požívaných v mikrobiologii?
Oblast mikrobiologie
je řešena odlišně od ostatních laboratorních položek. Zde jsou podrobně
rozpracované položky pro objednávky vyšetření (s připravenou vazbou na SOPV) a
pro sdělování jsou připravené speciální datové struktury, které jsou součástí
Datového standardu. Sérologické položky jsou řešené samostatně, s filosofií
podobnou jako v oblasti imunologie nebo biochemie.
Jaká je situace
laboratorních vyšetření v ostatních oblastech?
Dosud nekompletní
je oblast speciální transfúzní medicíny (běžné položky jsou k dispozici),
cytologie a toxikologie, kde se dosud nepodařilo získat vhodné autory. V
oblasti "genetiky" jsou číselníky připraveny, ale nejsou dosud
zapracovány do Datového standardu a tedy ani do NČLP (problém NIS).
Speciální oblast
tvoří položky informatické, které jsou úzce provázané s Datovým standardem a
jsou rozvíjené za úzké spolupráce s tvůrci LIS a NIS.
V NČLP se
špatně hledá!
To je
v podstatě pravda. Hledání v jakémkoliv seznamu čítajícím desetitisíce
položek je obtížné. V programu ČLP i v systému SLP je pro hledání k
dispozici řada nástrojů, v hypertextové formě NČLP jsou připravované různě
tříděné seznamy. Zkuste si například seznam seřadit v programu ČLP nebo systému
SLP podle nějakého rozumného kritéria (gesce, komponenta apod.) nebo využít funkci
pro "hledání".
Nemohu potřebnou
položku v NČLP najít!
Buď je položka
skryta, že je její hledání obtížné (je pod jiným názvem), nebo jednoduše
v NČLP ještě není. V obou případech bez rozpaků kontaktujte správce
NČLP nebo příslušné autory, ti vám buď poradí, nebo položku doplní (adresy jsou
uvedeny dále). Běžným postupem je, že uživatel, který postrádá potřebnou
položku, napíše žádost o její doplnění (nejčastěji ve formě prostého textu
mailem). Pokud se jedná o položku velmi speciální, připojují žadatelé většinou
i podklady potřebné pro její definici a popis (referenční meze, stručný popis
do textů pro repetitoria atd.).
Proč existuje
v NČLP tatáž položka jednou jako stanovení v séru a jednou jako
stanovení v plazmě (přičemž se v praxi používá prakticky výhradně
sérum)?
Existence položek
se systémem ”plazma” vychází z respektování doporučení IFCC, které uznává jako
základní systém plazmu, protože ta v těle reálně existuje. Sérum je
z tohoto pohledu artefakt, ale je zařazeno z praktických důvodů.
Proč existuje
v NČLP tatáž položka jednou s konkrétní procedurou (např. ELISA) a
jednou je místo procedury uvedena ”*”?
”Hvězdičková
procedura” označuje blíže nespecifikovanou proceduru. Tyto položky jsou
v NČLP především proto, aby byla možná komunikace s jednoduššími
informačními systémy, které proceduru nerozlišují. V některých případech jsou v
NČLP definovány pouze položky s nejrozšířenějšími procedurami a místo ostatních
je používána "hvězdičková procedura" (jiné). Pokud to není nutné a je
to možné, dávejte přednost položkám s konkrétní procedurou.
Zkratky alergenů
pro stanovení specifických IgE neodpovídají běžně užívaným kódům!
Kódování alergenů
(např. ”e5” pro psí srst) není oficiální, ale firemní standard a jako takový
nebyl použit pro základní označení alergenů. Zkratka je však uvedena
v plném názvu položky (v číselníku komponent).
Je
ve zkratkách specifických protilátek nějaký systém?
Ano. Stejný systém
je použit jak pro autoprotilátky, tak i pro protilátky proti vnějším antigenům
(alergeny, antigeny mikrobů):
- první písmeno je
vždy ”A” (antibody)
- několik dalších
písmen (typicky čtyři) označuje příslušný antigen
- následuje ”A”,
”G”, ”M”, ”E”, které označuje příslušnou třídu, pokud chybí, položka označuje
vyšetření bez rozlišení tříd protilátek
- pokud je poslední
písmeno ”T”, je výsledek vyšetření udáván v titru
Co je to
laboratorní číselník a Lokální číselník laboratorních položek?
Pojmem "laboratorní
číselník" se v systému SLP označuje seznam prováděných vyšetření
v konkrétní laboratoři, číselník zavedený v používaném LIS.
Pokud si laboratoř
vyznačí ty položky Národního číselníku laboratorních položek (NČLP),
které mají svůj identický protějšek v "laboratorním číselníku",
vznikne Lokální číselník laboratorních položek (LČLP) příslušné
laboratoře. LČLP je vždy podmnožinou NČLP a je v úzkém vztahu k
"laboratornímu číselníku". V ideálním případě jsou LČLP a
"laboratorní číselník" identické.
Tato problematika
je velmi podrobně popisována v systému SLP a je též dostatečně popsána v
programu ČLP.
Laboratoř si ve
svém LČLP k obecným údajům z NČLP přiřadí řadu dalších užitečných
údajů, jako např. kdy a kde se materiál přijímá, za jakých podmínek, za jak
dlouho je k dispozici výsledek, jak se interpretuje atd. Rovněž je možno
vyšetření přejmenovat podle místních zvyklostí, upravit rozsah normálních
hodnot apod. Všechny údaje vložené do LČLP lze exportovat do spolupracujících
LIS. V systému SLP je k dispozici řada nástrojů pro další zpracovávání těchto
údajů ve formě Laboratorních příruček v papírové i hypertextové podobě různých
typů, různých dokumentů atd.
Kontakty:
Správci NČLP:
prof. MUDr. Antonín
Jabor, CSc. a ing. Miroslav Zámečník
e-mail:
Pro dále
vyjmenované oblasti můžete také kontaktovat přímo příslušného gestora.
Biochemie:
prof. MUDr. Antonín
Jabor, CSc.
e-mail: anja@medicon.cz
Imunologie,
mikrobiologie, sérologie:
MUDr. Pavel Žampach
e-mail: zampach@nemcb.cz
Hematologie:
Mgr. Ilona Fátorová
e-mail: foralilo@fnhk.cz
Položky
informatické a položky dalších gescí (farmakologie, mikrobiologie, sérologie aj.):
ing. Miroslav
Zámečník
e-mail: zamecnik@sekk.cz
1. 1. 2020