Abstrakt
Infračervená spektroskopie je optická absorpční metoda,
která sleduje interakci dlouhovlnného IČ záření (1000 až 1000000 nm)
s molekulami. Absorpce IČ záření vyvolává vibrační, rotační a deformační pohyby
jednotlivých skupin i celé molekuly. Infračervené spektrum poskytuje obraz o
struktuře molekuly a o způsobu vazby jednotlivých atomů a skupin, což se
projevuje absorpčními pásmy, definovanými příslušným vlnočtem, šířkou
(pološířkou) a intenzitou vyjádřenou absorbancí, či transmitancí.
Související informace
Text
Optické metody vyhodnocují interakci elektromagnetického
záření se vzorkem. Interakce se vyhodnocuje na základě emise (emisní spektrální analýza)
anebo absorpce záření (absorpční spektrální analýza). Podle druhu interakce se
optické metody rozdělují na atomovou spektrometrii (pod 100 nm) a molekulovou
spektrometrii (nad 10 nm).
Infračervená spektroskopie je optická absorpční metoda,
která sleduje interakci dlouhovlnného IČ záření (1000 až 1000000 nm) s molekulami.
Absorpce IČ záření vyvolává vibrační, rotační a deformační pohyby jednotlivých
skupin i celé molekuly. Infračervené spektrum poskytuje obraz o struktuře molekuly
a o způsobu vazby jednotlivých atomů a skupin, což se projevuje absorpčními pásmy, definovanými
příslušným vlnočtem, šířkou (pološířkou) a intenzitou vyjádřenou absorbancí, či transmitancí.
Počet vibračních stavů molekuly závisí od počtu atomů (N), z kterých se
molekula skládá. Pro lineární molekuly je to 3N-5, pro nelineární 3N-6 vibračních stavů.
Rozlišujeme vibrace dvou základních typů:
1. Valenční vibrace jsou projevy atomů spojených vazbou
a vibrujících podél této vazby. Při této vibraci se mění mezijádrová vzdálenost, avšak
vazebné úhly zůstávají zachovány. Valenční vibrace jsou charakteristické pro
jednotlivé skupiny a částečně závisí od zbytku molekuly. Znamená to, že různé
molekuly s toutéž funkční skupinou mají absorpční pásy náležející této skupině při totožných
vlnočtech. Vyskytují se v oblasti 1200 až 4000 1/cm.
2. Deformační vibrace jsou projevy vibrací, při kterých
se mění vazebné úhly, zatím co délky vazeb zůstávají konstantní. Vyskytují se zejména v oblasti
200 až 1200 1/cm, identifikují každou molekulu jako chemické individuum. Táto
část spektra se označuje jako oblast "finger print".
Identifikace a určování struktury organických molekul
jsou nejdůležitejší aplikací infračervené spektroskopie. Lineární závislost absorbance na
koncentraci (podle Lambertova-Beerova zákona) je podkladem pro kvantitativní vyhodnocování pomocí metody kalibrační
křivky.
Infračervené spektometry se skládají z analogických
částí, jako spektrometry pro viditelnou a UV oblast. Zdrojem záření je však tyčinka zhotovená z SiC
anebo oxidů Zr, Th a Ce, vyhřívaná na teplotu 1500 K. Celá optika i kyvety jsou
vyrobeny z materiálů, propouštějících IČ záření (KBr, NaCl, ...atd.) Detektory
jsou termocitlivé články propojené na fotonásobič a zapisovač. Vzorek se připravuje ve formě
nujolové suspenze, tablety v KBr anebo ve formě roztoků organických rozpouštědel.
Poznámky
Appendixy
Literatura
Autorské poznámky