Abstrakt
Počítání
částic je procedura určená pouze pro druhy veličin odvozených od veličiny
“počet (entit)”. V klinické hematologii se používá například pro stanovení
počtu buněk v počítacích komůrkách ve vzorcích o nízké buněčnosti
(mozkomíšní mok, plazma, filtrované transfúzní přípravky). Procedura není
určena pro jiné postupy počítání částic (buněk), při kterých lze zjišťovat i
jiné druhy veličin (objem buněk a podobně).
Související informace
Poznámka:
je nutné opravit situace, kdy procedura
“počítání částic” vede v NČLP k objemu nebo objemové variabilitě
trombocytů apod. Návrh – vyhradit CC pro ty metody, které vedou pouze
k počtu entit. U procedury CCIMP lze v definici popsat, že kromě
počtu entit vede i k objemovým charakteristikám.
Text
Při
mikroskopickém stanovení se vzorek ředí diluentem. Diluent je volen podle druhu
počítaných buněk tak, aby je zvýraznil. Pokud je vzorku přítomno více druhů
buněk znemožňujících počítání, je druh diluentu volen tak, aby byly nestanovované
druhy v přípravné fázi lyzovány.
Vzorky
s větším zastoupením počítaných buněk se počítají v Bürkerově
komůrce, vzorky s velmi nízkým počtem buněk (106/l)
v Nageottově komůrce, mozkomíšní mok v Fuchs-Rosethalově komůrce.
Poznámky
Postup se
nevztahuje na kombinované způsoby počítání částic. Při elektronickém stanovení
počtu buněk je vzorek, naředěný v přesném poměru, změřen impedanční
metodou počítání buněk. V moderních automatických hematologických
analyzátorech je možné i počítání buněk laserovou metodou – opticky.
Appendixy
Literatura
Přehled
laboratorní hematologie, Pecka a kolektiv
Autorské poznámky
Eva Fenclová