Abstrakt
Koagulační
metody měří čas od přidání startovací reagencie do vzniku fibrinového vlákna ve
vzorku plasmy. Optická metoda detekce vzniku koagula je založena na změně
intenzity světla rozptýleného při průchodu vzorkem.
Související informace
Text
Vzorek
plasmy je po přidání startovací reagencie vystaven světelnému záření o vlnové
délce 660 nm. Změny v optické hustotě plasmy při vzniku koagula jsou ve
velmi malých časových intervalech monitorovány jako změny v intenzitě
světla rozptýleného při průchodu vzorkem. Rozptýlené světlo dopadá na fotodiodu
a indukuje vznik elektrického impulzu, jehož amplituda roste úměrně
s intenzitou dopadajícího světla. Koagulaci přístroj hodnotí jako
ukončenou tehdy, když se zastaví nárůst amplitudy impulzů. Na základě amplitudy
elektrických impulzů je vytvořena koagulační křivka.
Koagulační
čas je stanoven metodou procentuální detekce.
Intenzita
rozptýleného světla je stanovena ihned po přidání startovací reagencie a je
definována jako 0 %, intenzita světla po ukončení koagulace jako 100 %.
Bod detekce
koagulace je stanoven na koagulační křivce mezi 0 % a 100 %, nejčastěji je
užíváno 50 %. Koagulační čas je potom časem, ve kterém bylo dosaženo nastavené
intenzity rozptýleného světla.
Poznámky
Appendixy
Literatura
Manuál
koagulometru CA 1500
Přehled
laboratorní hematologie, Pecka a kolektiv, Galén, Praha 1998.
Autorské poznámky
,